Sruby a roubenky pod drobnohledem soudního znalce

Kdy jste se stal soudním znalcem a co tomu předcházelo? Jaké podmínky jste musel splnit?

Soudním znalcem jsem byl jmenovaný v roce 2012, posudky s kulatým razítkem tedy zhotovuji již šestým rokem. Předcházelo tomu moje osobní rozhodnutí. Ne, že bych neměl co dělat, od roku 1992 řídím stavební, dnes již rodinnou firmu, která vyrostla na opravách historických dřevěných konstrukcí a od roku 1997 projektuje a staví sruby a roubenky. Důvody byly dva. Ten první je mnohaletá zkušenost v oboru, druhý pak příprava na důchod.

Během deseti let bych chtěl předat firmu svému synovi a nerad bych zůstal doma u televize. Je to však přínosné i pro rozvoj naší firmy – moje životní krédo je, že nejlepší je poučit se z cizích chyb. Podmínek, které je třeba splnit pro jmenování znalcem je poměrně dost. Mezi hlavní patří dosažení maximálního možného vzdělání v oboru, vědecká a publikační činnost, mnohaletá praxe v oboru, doporučení od jiného osvědčeného soudního znalce, bezpečnostní prověrka a konečně úspěšné absolvování kurzu znaleckého minima.

Oslovují vás s žádostí o posudek spíše firmy nebo jednotlivci?

Nejen to, ale často i soud, který řeší soudní spor, a protože soudce není odborníkem v oboru, potřebuje znalecký posudek, aby se při rozhodování měl o co opřít. Poslední dobou, jak roste trh nemovitostí, obrací se na mě stále více lidí, kteří zvažují koupi hotového srubu či roubenky a chtějí mé odborné stanovisko ke kvalitě a technickému stavu nemovitosti. Klasický případ je také rozestavěná stavba s nespokojenou jednou či druhou stranou.

Můžete uvést, co je náplní činnosti soudního znalce ve vašem oboru, čím se konkrétně zabýváte?

Každý posudek je jiný a to mě baví. Společným jmenovatelem náplně práce soudního znalce je posouzení kvality provedené dřevostavby. Posuzuji jakost a vhodnost použitých materiálů, preciznost provedení jednotlivých stavebních konstrukcí, správnou údržbu domu a občas i úroveň projektové dokumentace. Pokud již došlo k nějaké závadě a následné škodě, stanovuji příčinu a také určuji míru zavinění.

Které posudky jsou z vašeho pohledu nejsložitější či nejobtížnější?

Nejobtížnější jsou zřejmě ty od soudu z důvodu toho, že posudek zhotovuji většinou s velkou časovou prodlevou. Na stavbě vznikne problém, obě dvě strany se nějakou dobu dohadují, pak se jedna z nich rozhodne, že se obrátí na soud a soudní jednání trvá většinou delší čas. Když si soudce neví rady, požádá soudního znalce o posudek. Tento proces trvá roky. Musím nastudovat celý soudní spis a pátrat v historii, jak to bylo před třemi i více lety.

Které části masivních dřevostaveb jsou nejrizikovější, z jakých důvodů dochází nejčastěji ke sporům?

Nejčastějším problémem je nedodržení zásad konstrukční ochrany dřeva. Dřevo je přírodní materiál a po celou dobu své životnosti je součástí potravinového řetězce, zkrátka příroda si ho chce vzít zpátky. Dřevo, pokud je dlouhodobě namáhané vlhkostí, se stává vhodnou potravou pro dřevokazné houby, které způsobují hnilobu a dřevo rozkládají. Stejně tak dřevokazný hmyz napadá dřevo vlhké.

Hlavní zdroje vlhkosti, které negativně působí na dřevostavbu, jsou tři. První je srážková voda, druhá je zemní vlhkost a třetí je voda uvnitř domu, jejíž příčinou je havárie vodovodních instalací – havarijní voda. Srážkovou vodu lze eliminovat kvalitní vodotěsnou střechou s dostatečnými přesahy, které chrání dřevěné obvodové stěny. Pokud se přesto srážková voda dostane na dřevěnou konstrukci, musí být zajištěn její rychlý odtok a umožněno proudění vzduchu, které dřevo rychle vysuší.

Zemní vlhkostí bývá nejvíce ohrožen první prahový trám roubené stěny. Pomůže dostatečně vysoký kamenný (betonový) sokl, jehož výška by měla být přímo úměrná nadmořské výšce stavebního pozemku, a také okapový chodníček kolem obvodu stavby z valounů proti odstřiku srážkové vody. Havarijní vodě se můžeme například bránit tím, že první prahový trám roubené stěny „neutopíme" v podlaze, ale uložíme ho na zvýšený základový věnec z betonu, aby dřevo mohlo odvětrávat. Odpovědí na vaši otázku tedy je, že nejrizikovější jsou vysoké nechráněné štítové stěny otočené na západ a první prahový trám roubené stěny.

Jakým jednáním či přístupem si mohou zájemci či majitelé srubů či roubenek zavinit komplikace, které pak vedou k žádosti o posudek od vás jako soudního znalce? A jak se takových problémů vyvarovat?

Pokud se jedná o novostavbu, většinou je to špatný výběr dodavatele stavby, kdy hlavním kritériem je nejnižší cena a neochota navázat osobní kontakt s firmou a dobře si ji prověřit, navštívit pár jejích realizací... Je dobré, když projekt domu a poté stavbu provádí jedna a tatáž firma, předejde se tak následnému dohadování, kdo udělal chybu, zda projektant či dodavatel... Důležitá je také kontrola a dokumentace celého procesu výstavby. Pokud není stavebník zkušený stavař, měl by si najmout odborný stavební dozor, který bude stavbu hlídat a kontrolovat, určitě se mu to vyplatí.

V případě rekonstrukce staré roubenky je kromě shora uvedeného zcela zásadní správný projekt opravy. Provádět by ho měla firma, která má zkušenosti s opravami starých dřevěných konstrukcí. Je třeba obnažit veškeré stávající dřevěné konstrukce, provést podrobný stavebně-technický a mykologický průzkum, který vyhodnotí aktuální zdravotní stav, stupeň napadení dřevokaznými škůdci a zjistí vlhkostní poměry prostředí a dřeva.

Na základě této diagnostiky stanoví odborný projektant způsob sanace stávajících dřevěných konstrukcí a následné vhodné stavební úpravy. Hrubé chyby se často vyskytují v použití nevhodných materiálů a technologií oprav, které pak mají na fungování a životnost roubenky fatální vliv.