Jak postavit dům, který bude v průběhu let přizpůsobivý a finančně únosný v nákladech?

Otázky pro architekta

Jaké principy a vlastnosti vtisknout stavbě, chceme-li, aby byla dostatečně flexibilní pro měnící se potřeby jejích obyvatel v čase (příchod dětí, odchod dětí, práce z domu, péče o rodiče, změna koníčků, zdravotní limity)?

Pokud chceme postupně přistavovat – tedy zasahovat do vnějšího obvodu domu – je třeba volit vhodný nosný systém. Tedy v případě dřevostaveb ideálně skeletový typ konstrukce two by four, který je variabilnější, umožňuje měnit nosné stěny, dělat do nich různé otvory a podobně. Z hlediska fasády je potom výhodnější skládaná fasáda spíše než stěrková – například smrková z horizontálních palubek, které vyjdou cenově nastejno jako lacinější stěrková fasáda.

Jste zastáncem takzvaných modulových nebo rostoucích domů? Skýtají takové objekty zásadní výhody nebo naopak rizika?

Zásadní je časové hledisko – pokud tuším, že do pěti let od stavby mě čeká velká změna užívání (plánuje se přistěhovat babička, rodina se rozroste o děti a podobně), je podle mého nejlepší postavit základní objekt, který potřebuji k užívání, a místnosti navíc, které nyní nevyužiji, stavět jen v hrubé podobě.

Jsem si jistý, že tato verze, kdy už se dále nezasahuje do obvodové konstrukce, jen se dodělává již postavené, vyjde ekonomicky lépe než přístavba pár let po dokončení domu. Pokud mám vizi, že dům budu zvětšovat v delším časovém horizontu za 10 až 20 let, pak má smysl postavit menší objekt a následně přistavovat.

Ovšem i v tomto případě je dobré na budoucí přístavbu pamatovat už při projektování základní stavby a mít vše promyšleno. Veškeré zásahy do konstrukcí jsou z hlediska stavebního náročné a náklady velké, už proto, že je u nás stanovený vysoký požadavek na obvodový plášť z energetického hlediska. Bohužel nežijeme v Austrálii, kde si mohou dovolit jednodušší konstrukce a jakékoliv přistavování je snazší.

obr.: Dvě podlaží jsou funkční variantou postupného dokončování po patrech. Foto: Prodesi/Domesi

Častou motivací stavebníka je finanční zátěž rozložit v čase. Je rozumné stavbu fázovat, a pokud ano, jakým způsobem? Můžeme si tento proces nějak zkomplikovat?

Našim klientům vždy radím, pokud staví dům, tlačí je finance a zpravidla velkou část financují hypotékou, aby se pokusili získat co nejvíc peněz v prvním kroku a hlavní část postavili ihned. Tedy aby nestavěli po částech – jinak se jim vše prodraží.

Ceny ve stavebnictví zatím stále rostou, navíc vracet stavebníky a dodavatele na stavbu znamená náklady navíc – jen na dopravě, pojištění stavby, oplocení, lešení... Postupně lze dobudovávat interiéry, třeba podkroví může být napřed prázdné a lze ho dokončit až po letech.

Stejně tak lze postupně dostavět terasu, některá světla, krbová kamna – na vše by ale mělo být pamatováno v projektu a už během základní stavby by měla vzniknout příprava na vše další. Takové fázování má podle mého smysl a ekonomický efekt. Modulovost se neukazuje jako ekonomicky výhodná.

Foto: Prodesi/Domesi

Co si představit pod pojmem modulový dům? Jaké vlastnosti jsou pro takový dům specifické a pro jakého stavebníka je určen?

Pod pojmem modulový dům si lze představit dům, který je typizovaný, montovaný, jednotlivé bloky vznikají ve výrobně, na stavbě je možné připojit novou část modulu na stávající stavbu. Kritickým místem pak bývá právě ono napojení, kde narážíme na tepelněizolační nároky a konstrukční limity.

Nemyslím si, že v našich končinách tento systém nějak perfektně funguje – staví se jednotky kusů takových rodinných domů, a tudíž je i těžké vychytat určitou chybovost a podobně. V případě rekreačních objektů už to dává větší smysl – obytné buňky, kontejnery a podobně lze také řadit k modulovým domům a dnes jsou velmi oblíbené.

TIP NA ČLÁNEK: Modulární dřevostavbu postavíte rychle a její velikost můžete v budoucnu měnit

Realizovala vaše firma typ výše zmíněných staveb? Jaká je vaše zkušenost?

Naše filosofie směrem k modulovým domům nejde, ale realizovali jsme řadu přístaveb a dostaveb k dřevostavbám i zděným domům, k našim vlastním stavbám i ke starším domům. Vždy je to složitější než stavět celý dům od nuly.

Máme v portfoliu jeden koncept typového domu, který lze zařadit do této kategorie – Futura Level je přízemní dům, jehož modulovost je dána architektonickým a dispozičním návrhem (lze si vybrat dispozici od 3+kk až po 5+kk a užitnou plochu od 84 po 134 metrů čtverečních). Nejde tedy o modulovost ve smyslu postupného přistavování.

obr.: Typová dřevostavba Futura Level. Vizualizace: Prodesi/Domesi

Máte ještě jiná doporučení k tématu variability bydlení a snížení či rozložení nákladů na stavbu domu?

Variabilita je nám bližší než modulovost – náš typový dům Freestyle například je druh stavby, kde postupné dobudovávání řešíme s klienty často. Dům má horní patro, které v základu stavíme jako otevřený prostor s tím, že ho lze přebudovat na uzavřenou místnost navíc, lze tam udělat ještě jednu koupelnu a podobně. V mnoha případech pro klienty stavíme domy, kde v prvních letech obývají jen přízemí a až časem dodělávají horní patro. Například dům v Jizerských horách byl postaven celý, ale prvních pět let majitelé využívali jen dolní patro, následně dobudovali i to horní.

Ing. arch. Václav Zahradníček
Prodesi / Domesi

Otázky pro odborníka

Jaké výhody mohou nabídnout montované dřevostavby v kontextu rekonstrukce nebo jiných úprav v průběhu života stavby? Jsou pro změny potřeb jejich obyvatel flexibilní?

Rekonstrukce jsou vždycky náročným procesem a troufám si říct, že většině stavebníků se do nich nechce. Nicméně když už tato situace nastane, ať už z hlediska nutné změny dispozice stavby nebo modernizace domácnosti či rozšíření, mají dřevostavby určitě navrch. Nebude vás čekat žádné sekání stěn, hromada stavební suti (za jejíž likvidaci již dnes musíte ve sběrném dvoře platit) a ani s tím spojená oblaka prachu.

Tady nutno podotknout, že není dřevostavba jako dřevostavba a trochu odlišné řešení nastane v případě srubů či roubenek a jiné v případě domů se sloupkovou konstrukcí stěn, kterých se u nás staví nejvíce. Zaměřme se proto na ně.

Přístup k nosné konstrukci je poměrně snadný po od montování vrchní sádrovláknité desky či instalační předstěny. Stěny můžeme posunout v modulu zpravidla 625 milimetrů, což je rozteč nosných sloupků ve stěně. Samozřejmě můžeme stěnu posunout i mimo tento rozměr, ale bude to vyžadovat další úpravu v nosném rámu. Stejné pravidlo platí i z pohledu vyřezání nových otvorů.

Většinu druhů izolačních materiálů, které byly použity ve stěnách, lze zpravidla znovu použít, takže nemusíte řešit jejich likvidaci. Stejně tak je tomu i v případě dalších velkoformátových materiálů ve skladbě stěny dřevostavby. Z tohoto důvodu vnímám tedy dřevostavby jako nejflexibilnější stavby k rekonstrukci.

Pro úspěšné zvládnutí rekonstrukce je také dobré mít přesné původní výkresy stavby. Firmy, které splňují požadavky certifikace Dokument národní kvality (DNK), mají velmi přesně stanovený postup práce a k tomu i zpracovanou výrobní dokumentaci stavby. Většina stavebníků si dnes dřevostavbu vybírá zejména kvůli rychlosti výstavby. Té můžeme dosáhnout díky zpracování stěn ve výrobní hale a suchému výrobnímu procesu.

Při rekonstrukci dřevostavby je to mu rovněž tak. Tím, že nenastávají technologické přestávky na zatvrdnutí materiálů, může jít práce velmi rychle, což je v případě rekonstrukce jistě velmi ceněný faktor, protože obyvatelé domu po čas rekonstrukce bydlí u příbuzných nebo v části domu, kde neprobíhá rekonstrukce. Čas to se tedy doslova hraje o čas. Navíc i vnitřní prostředí je pak hned připraveno k užívání, protože do celého procesu rekonstrukce nevstupuje žádná vlhkost.

Jaké jsou nejčastější důvody rekonstrukce domu a jak k volbě a návrhu novostavby přistoupit, abychom potřebu stavebních úprav v budoucnu eliminovali?

Většina z nás uvažuje tak, že v domě zůstane do konce svého života. Je tedy důležité se v době plánování stavby zamyslet nad tím, jaké budou vaše plány a představa o životě za desítky let. Až přijdou děti, až odejdou děti, jak chcete trávit čas v důchodu, a tomu přizpůsobit už v počátku návrh celého domu. Tedy aby nebyl příliš malý s rodinou a příliš velký bez ní.

Ing. Lenka Trandová
ředitelka ADMD

Komentář architekta

Bydlení měnící se v čase je možné, ale má svá pravidla

Bydlení flexibilní v čase je z mého pohledu důležité téma. Zdá se mi, že většina Čechů je vnitřně nastavena tak, že je pro ni důležité vlastnictví jejich domova, často mají jeden dům nebo byt na celý život. Zajímavé je zamyslet se ale nad tím, jak se bude měnit osazenstvo takového bytu a jeho nároky a potřeby.

Logickým řešením by mohl být rostoucí dům s realizací rozfázovanou podle potřeby. To ale rozhodně není pro každého. Stavebník musí být trpělivý a ochotný se opakovaně vrhnout do náročného budovacího období. Na druhou stranu může lépe reagovat na svoje potřeby a nároky. V domech, které navrhujeme, rádi připravujeme v přízemí flexibilní pokoj, který je předurčen proměňovat se v čase. Začneme pracovnou, pak třeba hernou, později může být ložnicí rodičů nebo seniora, který potřebuje péči.

Máme také jednu praktickou zkušenost. Jedná se o rekonstrukci staršího venkovského domu. V první fázi si mladý pár připravil malý byt 2+kk. Tedy malou obytnou kuchyni a ložnici a dočasně využíval vstup ze zahrady. Později, kdy se v domě uvolnily další prostory, se obytná kuchyně o poznání zvětšila a stala se příjemným obývacím pokojem. Podle původního návrhu se podařilo využít stávající kuchyňskou linku, která byla rozebrána, přesunuta do jiného místa a trochu rozšířena. Dále přibyla druhá ložnice a vstupní hala z ulice.

Dalším krokem do budoucna je doplnění obytného podkroví. V tomto projektu se s rozšiřováním opravdu počítalo od začátku. Nejen návrhem kuchyňské linky, ale například také tím, že se už v první fázi nakoupila podlahová krytina pro celou plochu rozšířeného pokoje, i když se pokládala až za několik let.

Ing. arch. Petra Kocourková
Mooza Architecture