Redakce | Pondělí, 25. leden 2021 |
V produktových listech jednotlivých stavebních výrobků jsou uváděny kromě základních fyzikálních veličin, jako jsou výška, šířka, délka, tloušťka, hmotnost, hustota, pevnost, atd. také veličiny, které se používají především pokud mluvíme o dřevostavbách. Které to jsou?
Náš seriál, který probíhal po celý rok 2020, se dotknul řady témat od nepřeberného množství materiálů pro dřevostavby a konstrukční systémy přes způsoby výstavby až po stavební firmy. Pojďme se na závěr podívat na některé termíny, které se ve spojitosti s dřevostavbami, ale i se stavbami obecně, používají.
Účko, Míčko, Lambda, pojďme se v tom zorientovat
U – součinitel prostupu tepla
Jedná se o nejdůležitější veličinu v tepelné technice budov, která vyjadřuje, kolik tepla unikne konstrukcí o ploše 1 m2 při rozdílu teplot jejich povrchů 1 K (Kelvin). Čím nižší je U, tím lepší je z tepelného hlediska konstrukce.
μ – součinitel difuzního odporu
Součinitel vyjadřuje schopnost materiálu propouštět vodní páru difuzí a je poměrem schopnosti difuze daného materiálu se schopností difuze vzduchu. Vždy se porovnávají vrstvy o stejné tloušťce. Pro vzduch je faktor (součinitel) difuzního odporu nejmenší, tedy 1. Čím vyšší je číslo u daného materiálu, tím vyšší je odpor propustnosti par. Jinak řečeno – čím nižší je hodnota difuzního odporu, tím lépe materiál umožňuje vodní páře pohyb konstrukcí.
λ – součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost obecně je schopnost materiálu vést teplo. Je to de facto rychlost, kterou se teplo šíří z teplejší části látky do jiných chladnějších částí. Ve stavebnictví je to veličina zvlášť důležitá pro tepelné izolace. Platí, že čím nižší lambda, tím lepší je tepelná izolace – teplo uniká pomaleji, izolace tedy lépe izoluje.
Foto typového domu: Haas Fertigbau
PROČ jsou tyto veličiny DŮLEŽITÉ?
Protože mají přímou souvislost s energetickou bilancí domu a také s případnou nebezpečnou kondenzací v konstrukcích domu, a to přestlak na úsporu energií, ať už je to z našeho vlastního rozhodnutí, protože ceny energií stoupají, nebo z rozhodnutí evropských či domácích úřadů, které nařizují, jak se s energiemi hospodařit.
Na druhé straně je nutnost navrhnout konstrukce domu tak, aby kromě statických, požárních, bezpečnostních, estetických i jiných požadavků, splňovala i vlhkostní parametry – tedy, aby voda (či spíše vodní pára) v konstrukcích domu nekondenzovala.
Foto realizace: ATRIUM
JAK toho DOSÁHNOUT?
Dřevostavby jsou v převážné většině případů stavěné jako sendvičové konstrukce, to znamená, že stěny jsou tvořené z několika vrstev. Skladbu stěny, tedy jednotlivé vrstvy a jejich pořadí, je třeba navrhnout tak, aby se vodní pára ve stěně nezadržela a nezkondenzovala, protože potom hrozí závažné poruchy jako plísně a houby. K výpočtu, zda je skladba stěny optimální, slouží programy, které umí stanovit tepelně-technické posouzení stavební konstrukce. A právě k tomu je potřeba znát veličiny, jako je U, μ a λ.
Četli jste?
Dýchá stěna? Nedýchá!
S průchodem vodních par stěnou souvisí i jeden z novodobých mýtů a to je „dýchající stěna". Pojem „dýchající" vzbuzuje dojem, že páry mohou procházet stěnou zevnitř – ven a zase zpátky. Ale tak to není. Vodní páry prochází stěnou vždy pouze zevnitř – ven.
Difuzně OTEVŘENÁ/UZAVŘENÁ konstrukce
- Difuzně uzavřená konstrukce znamená, že nosná část konstrukce je obalena materiály, které do ní nepropustí vodní páry. Je tedy pro páry uzavřená.
- Difuzně otevřená konstrukce je taková, ve které jsou vodní páry z interiéru před vstupem do konstrukce zbrzděny a poté jsou vyvedeny do exteriéru.
Mohlo by vás zajímat...
Ani zima ani horko, prostě teplota tak akorát
Kromě jiných požadavků se budovy s celoročním provozem musejí vyrovnat s teplotními výkyvy počasí v průběhu celého roku a přitom mít co nejnižší provozní náklady.
- V zimním období je tak důležitá co nejnižší hodnota součinitele prostupu tepla U, čehož se dosahuje co nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi stavebních konstrukcí.
- V letním období se pak do energetické bilance domu započítává potřeba energií na chlazení, která má zabránit přehřívání interiéru v létě.
Stejný efekt, tedy zabránění přehřívání interiéru v létě při vysokých teplotách, však dosáhneme, pokud použijeme na fasádě nebo v podkroví vhodné izolační materiály a zajistíme stínění objektu. Teplo, které do interiéru neprostoupí, logicky nemusíme draze eliminovat chlazením.
Jak to funguje?
To, co je pro tepelnou bilanci v zimě součinitel prostupu tepla „U", to je v létě teplotní útlum a fázový posun. Zatímco teplotní útlum ukazuje, o kolik je snížen průchod tepla přes danou stavební konstrukci, fázový posun udává o kolik hodin je zpožděn průchod maximální teploty konstrukcí.
Foto: Prodesi
PASIVNÍ dům, AKTIVNÍ dům, nebo jaký dům?
1. Nízkoenergetický dům
Nízkoenergetický dům je stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m² za rok. Důraz je kladený především na kvalitní okna a dostatečné zateplení. Pojem nízkoenergetický dům je ustáleným pojmem, ale tuzemská legislativa s ním nepracuje.
2. Pasivní dům
Pasivní dům je stavba, která splňuje dobrovolná, ale přísná kritéria energetických úspor při provozu domu. Roční potřeba tepla na vytápění je menší než 15 kWh/ m² obytné plochy stavby za rok a podmínkou je využití sytému nuceného větrání.
3. Nulový dům
Ani pojem nulový dům není zakotvený v české legislativě. Pod pojmem nulový dům se myslí stavba, která své energetické potřeby plně pokrývá z místních zdrojů. Spotřeba energie u nulového domu je ještě nižší než u pasivního domu, a to maximálně do 5 kWh/ m² za rok.
Ke klíčovým kritériím nulového domu nepatří pouze minimální nároky na energie, ale také ekologie. Jinak řečeno, nulový dům by měl být postaven ideálně z ekologických materiálů a vyznačovat se nulovou uhlíkovou stopou, tedy minimalizovat vznik oxidu uhličitého.
Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Podle zákona č.406/2000 Sb. je budova s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Požadavek na výstavbu NZEB (Nearly zero-energy buildings) vychází ze směrnice Evropského parlamentu.
Zákon vyžaduje, aby projekty novostaveb od 1. ledna 2020 byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Praxe ale ukazuje, že NZEB budova je svými parametry podobná přibližně nízkoenergetické stavbě, například pasivní dům je několikanásobně úspornější.
Mohlo by vás zajímat...
Foto realizace: ATRIUM
Stavíme dřevostavbu 6. díl - O čem?
V tomto celoročním a zároveň závěrečném dílu "Stavíme dřevostavby" jsme si společně vysvětlili termíny, které se užívají ve spojitosti s dřevostavbami, ale i se stavbami obecně.
1. PROČ? Výhody dřevostaveb |
2. CO? Přehled konstrukčních systémů |
3. Z ČEHO? Přehled stavebních konstrukčních i nekonstrukčních materiálů, deskové materiály |
4. JAK? Letmá montáž, nebo panelová výstavba? S firmou, nebo svépomocí? |
5. S KÝM? Kdo staví dřevostavby a kolik se jich postaví? Jak vybrat vhodnou firmu? |
6. O ČEM? Kompendium minimálních znalostí o dřevostavbách |
Připravila: Zoja Skopalová
Foto: Martin Zeman