Dřevostavby v zemích polárních oblastí (4)
Sobota, 01. srpen 2009 |
Stávající dřevostavby a s nimi i jejich střechy jsou řešeny v zásadě jednoduše. Místní stavitele k tomu vedou i klimatické podmínky a krátké letní období, po které lze provádět opravy a údržbu.
U obvodových stěn převažují sendvičové technologie. Střechy z travnatých drnů poněkud ustoupily, na druhé straně je lze najít i na některých novostavbách, běžné jsou na chatách. Na pečlivě izolovanou střechu se do drátěně konstrukce vloží drnové čtverce a tradici, která má ovšem i praktický izolační účel, je učiněno zadost. Předpokladem funkčnosti je údržba trávníku včetně případného zalévání.
Architektura měst se dnes samozřejmě ubírá moderním směrem a příkladem po této stránce může být nová výstavba v islandském hlavním městě Reykjavíku. Většina z těchto měst má však své historické jádro s dřevěnými stavbami. Taktéž v nových městských čtvrtích jsou dřevěné domky běžně.
Zkrátka, zásadním koloritem severské krajiny byly a jsou dřevěné stavby, jež zde vytváří i klasický barevný ráz. Tak se s těmito stavbami lze setkat i na Faerských ostrovech, na Islandu a v Grónsku, a tak tomu bylo i při příležitosti geografické expedice Island 2008 (červen/červenec).
Častým argumentem kritiků dřevěných domů je nízká odolnost dřeva vůči povětrnostním vlivům. Poznatky z uvedených zemí však prokazují existenci dřevostaveb v podmínkách přímo drsných, neb co ještě klimaticky extrémnějšího si představit ... kde žijí lidé. A dřevěné stavby jsou zde i stovky let staré.
Závěrem ještě jednou připomenutí, že se jedná o země bez lesů a dříví musí vzdálenými cestami dovážet. Možná z toho pramení i určitá úcta…
Doc. Ing. Václav Kupčák, CSc.
Článek byl převzat z časopisu Lesnická práce.
Vytvořeno v xart.cz
