Dřevostavby v zemích polárních oblastí (2)

Pátek, 24. červenec 2009 |

Dřevostavby v Grónsku a na Islandu
Grónsko - tento největší ostrov světa leží v Severním ledovém oceánu. Stromy, natož lesy v Grónsku samozřejmě nenajdete - v tundře se zde z dřevin sporadicky vyskytují pouze plazivé vrby a břízy. Zajímavé jsou však poslední objevy dánských vědců, kteří při rozboru DNA z ledovce v jižních částech ostrova objevili mimo jiné také pozůstatky borovic, jedlí a olší staré více než půl miliónu let.

S životem původních obyvatel - Eskymáků (správně Inuité) se historicky pojí sněhová iglú (snowhouso), ta však sloužila převážně jako dočasné úkryty lovců. Původní stavby, podobně jako na Islandu, byly převážně z kamení a drnů, lodními cestami se však začalo dovážet dříví a postupně vyrůstaly dřevostavby (zvláště po 2. světové válce, kdy zde byly spojenecké vojenské základny). Dnes tady dřevostavby jednoznačně dominují
V rámci expedice jsme navštívili „město" Kulusuk (na stejnojmenném ostrově) s 312 obyvateli (a téměř 700 psy). Domy jsou zde relativně nové (v Grónsku si nepotrpí na historické stavby, v nejlepším případě je možno narazit na zbytky jejich základů) - samozřejmě dřevěné, včetně hotelu u letiště, školy, dřevěného kostelíku i místní elektrárny. Obytné domy často stojí na vysokých podporách z hranolů, jež zabraňují vytváření závějí na závětrné straně (v zimě zde napadne až šest metrů sněhu). Obvodové stěny mají nosnou rámovou dřevěnou konstrukci ze sloupků; z obou stran jsou nejčastěji ze silné překližky (min. 15 mm) s tepelnou izolací uvnitř (původně ze suché trávy, mechu, ovčí vlny). Obdobnou konstrukci mají i střešní podhledy (obvykle se spí v podkroví). Sedlové střechy jsou nejčastěji z prken překrytých několika vrstvami lepenky. Mají nápadně malé přesahy a chybí okapy, což je ve zdejších podmínkách kvůli sněhu ovšem logické.
Z vnějšku jsou domy opatřeny krycími nátěry (často obnovovanými) v libovolné barvě a v různých stupních lesku. Pozoruhodná jsou masivní dřevěná zdvojená okna včetně systému uzavírání. Interiéry jsou vybaveny prostě, na druhé straně jsou dnes běžné i plovoucí podlahy. Vytápění je převážně spalováním topného oleje s kombinaci elektrických přímotopů či radiátorů. Elektřinu vyrábí ve dne v noci běžící dieselagregáty ve zmíněné dřevěně elektrárně.
Přes pošmourné až „olověné“ počasí (teplota se pohybovala mezi 2-5 stupni) zde působilo pozoruhodné barevné spektrum: obydlí a stavby červené, modré, žluté a zelené, tundra hnědá, tráva zelená, moře kovové šedé - kolem plovoucích ledovců (icebergů) však tyrkysově modré. Pevninský led bílý a skály černé.
Původní islandská obydlí jsou asi nejlépe k vidění v Glaumbaeru na bývalé farmě - dnes skanzenu. Obvodové stěny jsou umně seskládány z kamenů, drnů a rašeliny, průčelí domů jsou dřevěná. Střechy mají dřevěnou kostru, jinak jsou drnové. Je zde také dřevěný kostelík a hned vedle nový moderní dům ze dřeva.
Dřevěné stavby jsou také v centru Reykjavíku, ať se jedná o budovy staré či nově postavené. Také proslulá recepční vila Höfdii (kde proběhlo v roce 1985 historické setkání Gorbačov-Raegan) je ze dřeva. S ekonomickým rozvojem přišly do stavebnictví nové materiály - např. vlnitý plech (spíš hranatý), který sem zavedli Američané ve 40. letech. Je k vidění nejen na zdejších střechách, ale také na obvodových zdech - i u dřevostaveb. Asi optimálně odolává místnímu povětří.
Vzhledem k vulkanické činnosti ostrova jsou zdejší dřevostavby také proslulé svou odolností proti zemětřesení. To se ukázalo i při lom posledním - 29. května 2008, jež zasáhlo jižní Island o síle 6.1 stupně Richterovy škály (epicentrum u města Selfoss). 

Doc. Ing. Václav Kupčák, CSc.
Článek byl převzat z časopisu Lesnická práce.

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00