Zahrada les nenahradí – lásce k přírodě a udržitelnosti se děti ve škole nenaučí

Dana Jakoubková | Úterý, 26. listopad 2019 |

Každá generace musí být lepší než ta předchozí. Proto musíme děti naučit, jak chránit životní prostředí, být k sobě laskaví a rozhodovat se ve prospěch celého světa. Environmentální výchova a ochrana životního prostředí je veřejnou ctností. Není ale výjimkou, když ji vidíme spojenou s politickým zájmem či finančním ziskem. Z tohoto důvodu je ještě důležitější učit děti udržitelnosti. Bez toho bude prostředí trpět a každá další generace spolu s ním.

Nikdo nemusí být dokonalý, aby naučil své děti tomu, co je správné

Každá malá udržitelná změna může mít velký dopad. Environmentální návyky, které jim vštípíte; uvědomělá volba spotřebitelského chování, kterou vidí; čas, který stráví učením milovat a oceňovat přírodu, to vše je bude formovat do budoucnosti ekologické udržitelnosti. Školní osnovy samozřejmě udržitelnost obsahují. Ale skutečná práce začíná mnohem dříve – doma.

Převážná část vývoje mozku se odehrává ve věku od nuly do tří. Je to ideální čas pro to, aby se děti naučily pozitivním sociálně-emočním dovednostem, které budou potřebovat:

• kritické myšlení,
• sociální interakci,
• kreativitu.

V dospělém životě jim tyto dovednosti umožní analyzovat environmentální problémy, sdílet myšlenky a nakonec najít řešení. Někdy jde o to, trpělivě vyčkat na tu správnou chvíli, někdy o to, tu správnou chvíli nezmeškat. Existuje však spousta možností, jak vést dítě k odpovědnosti k životnímu prostředí. Děti přece tak rády napodobují. A rozvíjení lásky k přírodě a přírodním materiálům jim pomůže se s otázkami životního prostředí propojit přímo, se zájmem a s radostí.

"Pověz mi a zapomenu.
Ukaž mi a budu si pamatovat.
Zapoj mě a já pochopím.
Couvni a budu jednat."

Čínské přísloví

"Děti se potřebují zahrabat do listí, osahat si brouka, proběhnout potokem, vylézt na strom... Nesmějí mít z přírody strach, jinak ji nedokážou chránit."

Výchova v prostředí přírody

Naprosto klíčové je pomáhat dětem vytvářet si vztah k přírodě, pomoci jim chápat význam lesů a vštípit jim přirozenou potřebu chránit je. Řešení současných environmentálních problémů musí začít výchovou těch nejmenších. A nejlepší ekologickou výchovou je co nejčastější pobyt v přírodním prostředí od nejranějšího věku.

Ideální je jít na to přes emoce a pozitivní prožitky. Dobře k tomu poslouží edukativní nástroje a interaktivní hry umístěné v přirozeném prostředí. Takové vyrábí například Lesní svět (www.lesnisvet.cz) ze dřeva certifikovaného PEFC. Najdete je, mimo jiné, i na lesních naučných stezkách podniku Lesy ČR. S mobilní aplikací Lesní svět bude naučná stezka ještě zajímavější – lze ji totiž doplnit o zvuky, další obrázky nebo poučné informace, které si děti mohou dokonce odnést domů.

Obr.: Ukázka interaktivní hry v lese. Foto: Lesní svět

Zahrada u domu nestačí

Existuje několik typů herního prostředí, které děti potřebují, mají ve hře určitý význam a jsou těžko zastupitelné. Na prvním místě je to prostředí přírodní, tedy neorganizovaný prostor, s jistou dávkou tajemství. Takové prostředí umožňuje dětem postupnou integraci se světem živé i neživé přírody a pochopení jejích zákonitostí a vztahů na vlastní kůži, koloběh její udržitelnosti, bez čehož lze jen těžko předpokládat progres k budoucí odpovědnosti.

To, co dospělý považuje z estetického hlediska za ideální, tedy nemusí dětem vyhovovat. Architektura domu i zahrady proto nesmí postrádat „dětský rozměr". Změněná funkce zahrad u novostaveb, které často prezentují jen anglický trávník, úhledný záhon, bazén, posezení na terase a grilovací kout ke zdravému vývoji dítěte jistě nepřispívá.

Nevhodné prostředí, zbavené přírodních (rozuměj divokých) prvků a přírodního koloběhu, ve kterém děti musejí trávit svůj volný čas, pak může vést i k negativnímu sociálnímu chování. Z takové zahrady si děti žádné ekologické uvědomění neodnesou.

Z omezeného pobytu v přírodě vyplývají i další důsledky:

• děti mají špatný odhad vzdálenosti,
• špatnou orientaci v terénu,
• nedokážou odhadnout počasí,
• nedovedou si dát věci do souvislostí.

Nejenom, že jim pak odpovědnost za přírodu chybí, ale mohou k ní být až lhostejné. A kam může vést lhostejnost, všichni víme. Pokud se z nich stanou mocní dospělí, mohou na životním prostředí napáchat více škody než užitku.

Stromy ožijí, pokud se z nich stanou hračky

O možné zdravotní závadnosti plastových hraček bylo napsáno mnohé. U dřevěných hraček, pomůcek a jiných potřebností toto nehrozí. Jde o ekologický a zdravotně nezávadný materiál, který – je-li předkládán dítěti cíleně a dlouhodobě – jistě zapustí kořeny pro budoucí environmentální vnímání. Jeho vůni i dotykový komfort vnímá už batole.

Můžete si být jisti, že dřevěné dětské zboží nepochází z Číny. Výrobky s těmito benefity nabízí například dvě české rodinné firmy. Unikátní kousek, jednoduchý a přitom plně funkční, jsme objevili v portfoliu značky RePello. Jde o celoodpružené dřevěné odrážedlo s řadou bezpečnostních prvků. Patentovaný systém odpružení – základ celého odrážedla, je velice jednoduchý, což eliminuje riziko jeho poškození během provozu. Prakticky umožňuje nastavení podle hmotnosti dítěte, které na odrážedle jede. Materiál březové, vysoko-pevnostní překližky i technologie výroby plně vyhovuje ekologickým standardům.

Druhou zajímavost najdete pod značkou Koozle. Mléčné zoubky a jejich vypadávání je v každé rodině takovým malým, někdy i velkým rituálem. Ručně, pečlivě a s láskou vyráběné krabičky na zoubky uchovají vzpomínku na ty nejhezčí chvíle pro celý život.

Každá krabička je originál ve volitelné barvě, vyrobený z bukového dřeva českých lesů, a zvolit si můžete popřípadě i vyrytí jména dítěte, váhy, míry a hodiny narození, ale také jeho znamení horoskopu. Pro zapomnětlivou matku to je taková malá „matrika".

Obr.: Dřevěná krabička na zoubky může každému rodiči připomenout jednotlivá období jejich potomka. Foto: Koozle

Lesní školky

Aby se člověk naučil chránit přírodu a přenesl si pozitivní zkušenost i do dospělosti, musí v ní nejprve pobývat a poznat ji. Právě tam vznikají první základy environmentální výchovy.

Leckterý rodič ale nemá dispozice k tomu, aby vzal své dítě do přírody tak často, jak to jen jde. Pak mu může být vhodnou alternativou lesní mateřská školka. U ní je kladen důraz na pobyt dětí v přírodě a vzdělávání mimo učebny, přímo v prostředí přírody, nejčastěji lesa. Odpočinek dětí probíhá v zázemí, které má nejrůznější podoby, nejčastěji jsou to jurty, chatky či maringotky.

V Česku je aktuálně evidovaných sto dvacet lesních školek a tu nejvhodnější pro vaše dítě si můžete vybrat na webu Asociace lesních mateřských škol (www.lesnims.cz).

Obr.: Jistým řešením mohou být lesní mateřské školky, kde si děti užijí spoustu legrace a něco se naučí. Foto: TirolWerbung

Interaktivní knihy

Předkládat dětem environmentální tematiku je mnohem poučnější a zábavnější v podobě krásně ilustrovaných knížek. Takovou je i Týna a její kocour Mikeš – kniha pro nejmenší (ne)čtenáře, kterou vydalo Centrum pasivního domu. Odhaluje, jak se dnes staví domy jednoduché, zdravé, kvalitní, energeticky úsporné a šetrné k přírodě.

Kniha je výjimečná v tom, že dětem umožní interaktivně nahlédnout nejen do samotné stavby domu, ale také do tvorby návrhu, volby správného pozemku, využití přírodních zdrojů, s důrazem na ověřování kvality. Ukazuje důležitost rozhodovacího procesu (vyzdvihuje nikoli technická zařízení v podobě těžkých strojů a práce na staveništi, ale zejména nutnost o stavbě přemýšlet) v podobě požadavků investorů, invence a kreativity architekta, důslednosti pracovníků na stavbě, kvalitního stavebního dozoru a kontrolorů.

Zvláště malé děti jistě ocení spoustu otevíracích okýnek, která jim pomohou podívat se pod povrch stavby, hmatových políček s ukázkami různých stavebních materiálů nebo stránky s otáčivými kolečky o umístění domu na pozemku a větrání.

Kniha je tedy o samotných dětech, kterým dává prostor pro přemýšlení, jak by si představovaly svůj vlastní trvale udržitelný dům a na co všechno by při jeho stavbě neměly zapomenout. Publikace ukazuje, že když se sejdou Ti skutečně moudří a zkušení, zvládne postavit skvělý dům i malá holčička a její kocour.

"Máte dítě s poruchou pozornosti a hyperaktivitou? Vezměte ho do přírody!"

Vzdělávání formou hry

Naučit se základní principy energeticky šetrných budov hravě a na počítači? Tedy i postavit moderní dům, a to dokonce i na těch nejpodivnějších místech? Ať to vaše děti zkusí na divnoostrov.cz s on-line hrami, který cílí na věkovou skupinu deset až čtrnáct let.

Neuvěřitelná cesta kluka Vendelína i peripetie při stavbě domu jsou proloženy zábavnými ilustracemi s osobitou grafikou, komiksovými stripy a videi. Součástí dětského webu jsou také dvě počítačové hry.

V té první s názvem Operace rekuperace hráči staví v domě systém řízeného větrání. Druhá hra je zaměřena na navrhování domu a jeho dispoziční řešení. Provozovatelem webu je Centrum pasivního domu.

Obr.: Hlavní hrdina Vendelín radí, jak postavit dřevostavbu.

Redakčně upraveno pro web

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00