Osudová přitažlivost

Redakce | Úterý, 26. listopad 2024 |

Říká se, že nic se neděje bezdůvodně. Když se Petr a Zuzana zamilovali do staveb jednoho architektonického ateliéru, neřešili, jestli jsou ze dřeva, nebo z cihel. Náhoda nebo chcete-li osud tak mohl za to, že když přišlo na lámání chleba a komplikace s prodejem bytu odstartovala závod s časem, byla to právě zvolená technologie výstavby v kombinaci s precizně připraveným projektem, které největší měrou přispěly k tomu, že se realizace domu stihla v požadovaném termínu.

Původně pocházíme z Prahy, ale s manželkou a dětmi jsme se vystěhovali z metropole už v roce 2007. Odešli jsme do velkého a pěkného mezonetového bytu v právě dokončeném bytovém domě. Nebyl to únik na vesnici, ale do dobře fungujícího menšího města kousek od Prahy. Po pár letech nám došlo, že to nebude úplné finále, zatoužili jsme totiž po zahradě. Na druhou stranu jsme ale nechtěli měnit místo, kde jsme byli zvyklí, ani se vysunout moc daleko od dostupné občanské vybavenosti. Hledání tedy nějakou dobu trvalo, v roce 2017 se nám ale poštěstilo ulovit jeden z rychle mizejících pozemků v téhle rozvojové lokalitě. No a pak přišlo logicky na řadu přemýšlení o tom, jak a s kým budeme stavět.

Láska na první pohled

Manželka už v té době aktivně hledala inspiraci a narazila hned na několik realizací, které nám učarovaly. Zajímavé bylo, že všechny pocházely od stejného architektonického studia. Neřešili jsme technologii výstavby, nekoukali jsme primárně na dřevostavby, ze začátku jsme šli vyloženě po stylu. Na druhou stranu nám nijak nevadilo, když se ukázalo, že dřevo bude hlavním konstrukčním materiálem našeho nového domova.

Původně jsme neuvažovali ani o pasivním energetickém standardu, ale když se začal řešit projekt, vyšlo nám to jako logické řešení, které zrovna v tom našem případě dávalo smysl bez nějakých větších omezení nebo úprav. V kontextu energetické krize, která zaklepala na dveře o rok později, se to ukázalo jako velmi prozíravé řešení.

Hladký start

Architektonická studie tentokrát už vznikla bez jakýchkoliv porodních bolestí. Definovali jsme zadání – předpokládanou velikost domu, počet místností, zastřešenou terasu, parkovací stání namísto garáže – a nechali architektku tvořit. Z prvních tří nástřelů jsme si zvolili jeden, který jsme pak dál ladili. Nechali jsme si navrhnout i interiér, který se pak tedy realizoval (a dosud realizuje) postupně, jak byl čas a prostředky. Většina nábytku je vestavěná, samostatných kusů tu moc nemáme. Od počátku se nám moc líbila funkčnost a spousta úložného prostoru a po čtyřech letech musíme konstatovat, že bychom na dispozičním uspořádání domu nezměnili nic.

Precizně dotažený projekt dřevostavby

O technologii výstavby ze dřeva jsem neměl mnoho informací, všechno přicházelo tak nějak postupně. Kamarádi vlastní vedlejší pozemek a zhruba ve stejné době jako my začali řešit projekt a výstavbu zděného rodinného domu podle individuálního návrhu, takže jsem měl dokonalé porovnání. Nejprve mě zarazila cena projektu, která byla na náš dům mnohem vyšší než na ten sousední. Proč tomu tak je, jsem ale zjistil poměrně rychle. Projekt zahrnoval mnohem větší podrobnosti, měl vyřešené všechny detaily, byl totiž defacto rovnou i výrobní dokumentací.

To nám pak hodně pomohlo s vyřizováním dotací přes Novou zelenou úsporám, kde jsme díky tomu mohli doložit podrobné hodnocení tepelných mostů, což zlepšilo celkovou bilanci objektu, a nebylo tak třeba dalších, mnohdy nesmyslných dodatečných opatření nebo zbytečného zesilování konstrukce, která byla navržená i s použitím selského rozumu tak, aby byla maximálně efektivní a přitom logická.

Výstavba z rychlíku

Trochu se nám protáhlo stavební povolení, protože pohled na regulativy v téhle rozvíjející se lokalitě se v té době ještě tvořil, a to, co už dnes vidíte růst na okolních pozemcích, tehdy ještě nebylo samozřejmé. Zasekli jsme se na výšce domu, nešlo o maximální limit pro výšku hřebene, ale o obytné podkroví. Z toho důvodu se nakonec spodní patro domu zkolaudovalo jako podzemní, protože je částečně zahloubené ve svahu. V kontextu toho, co se na stavebních úřadech ale děje dnes, si asi opravdu nemáme na co stěžovat.

Výstavba tak začala až v dubnu 2020 realizací základové desky – ano, souběžně s vypuknuvší první vlnou covidu. Ten nám nezasáhl do cen ani dodacích lhůt, i když se občas samozřejmě něco zadrhlo, protože někdo onemocněl. Covid nám ale nakonec zacvičil s kapitálem, protože zájemci o koupi našeho původního bytu se zalekli finanční nejistoty a od koupě ustoupili. Naštěstí jsme ještě jednoho zájemce měli v záloze, museli jsme však přistoupit na podmínku dřívějšího odstěhování. Na chatu. Kde se v půlce listopadu vypíná voda. A tak od nás realizační firma dostala hodně šibeniční deadline, se kterým se tedy popasovala na výbornou.

Když pravá ví, co dělá levá

Vůbec jsem se nezmínil o výběru hlavního dodavatele, protože ten byl tak nějak daný ve chvíli, kdy jsme si s architektkou plácli. Realizují většinu projektů ve společném tandemu a my jsme neměli potřebu cokoliv namítat, protože jsme firmu díky těsné blízkosti jejich výrobního závodu dobře znali a viděli jsme i několik jejich referenčních staveb.

Dobrý počáteční pocit se v průběhu spolupráce jen potvrdil – všichni byli neskutečně koordinovaní a efektivní a byla čirá radost sledovat, jak jim jde dílo od ruky. Zkoordinovali si i všechny subdodavatele, takže jsme se opravdu v půlce listopadu mohli nastěhovat. Až při samotné realizaci jsem pořádně docenil význam podrobného projektu, který od počátku reflektoval mnoho zkušeností z předchozí výstavby. Nic se nemuselo řešit na místě, nevznikaly žádné průtahy, nebyla třeba improvizace. Při porovnání s výstavbou vedlejšího zděného domu to bylo opravdu jako nebe a dudy.

Nízká spotřeba a nemalé úspory

Dům je automaticky řízený inteligentní elektroinstalací, která ovládá žaluzie, rekuperaci, podlahové vytápění, ohřev teplé vody i některá svítidla. Její dokonalé nastavování zabralo téměř rok a půl, ale protože se v tom vyznám, všechno jsem si odladil sám, i když jsem si s tím možná hrál víc, než by bylo nezbytně nutné. Nicméně tahle optimalizace dokázala srazit provozní náklady domu o 20 %. Teď máme spotřebu elektrické energie, na kterou tu běží úplně všechno, zhruba 7 MWh za rok. K tomu ještě zhruba 2 MWh vyrobí fotovoltaické panely na garážovém stání, z nichž ale asi půl megawattu pošleme zpět do sítě.

Baterii jsme nepořizovali a ani to neplánujeme, protože z mého pohledu nemá efektivní nákladovou návratnost. Na druhou stranu uvažujeme o pořízení elektromobilu, do kterého by se daly přebytky ukládat. Většinu vyrobené energie v topné sezóně posílám do podlahového vytápění, které jsme ale nakonec realizovali jen v omezené míře – což je jedna z mála věcí, kterou bych po zkušenostech udělal jinak. Spodní patro je právě i díky částečnému zahloubení do terénu celkem chladné, a kdyby se mohlo více energie ze slunce „uložit" do betonové podlahy, bylo by to efektivnější.

TECHNOLOGII DŘEVOSTAVBY NÁM DOPORUČILO ARCHITEKTONICKÉ STUDIO – A PO ZKUŠENOSTECH BYCHOM JI ZA NIC NEVYMĚNILI.

Příjemné klima po celý rok

Já osobně jsem měl největší strach z přehřívání domu v létě, musím ale konstatovat, že neoprávněný. Část řeší chytře navržené přesahy střechy (které v zimě nízké slunce pustí, aby interiér vytopilo, zatímco v létě to vysoké ne), část automaticky ovládané žaluzie, část rekuperace s reverzibilním tepelným čerpadlem a v neposlední řadě i kvalitní materiály, zejména okna, dřevovláknitá izolace ve stěnách a foukaná celulóza ve střeše. Podtrženo sečteno, i v těch nejparnějších dnech se podkrovní ložnice orientované na jih „rozpálí" maximálně na 25 °C.

Samozřejmě to chce i trochu té sebekázně, založené na neotevírání oken v době největšího horka, na druhou stranu nás to nijak neomezuje, na terasu a zahradu chodíme, jak je potřeba. Spokojení jsme i s rekuperací, zvláště po instalaci čidel CO2, které pomohly zejména v zimě s tím, aby se rekuperace zbytečně nespouštěla, a tím pádem nevysoušel vzduch. Také jsem si nechal udělat revizní otvory na více místech, abych mohl celé potrubí pořádně čistit, zatím na to ale nedošlo.

Údržba a plány do budoucna

Zkusil jsem teď přejít na spotové ceny elektřiny – díky automatizovanému řízení domácnosti to je poměrně snadné. Zatím je to výhodnější, i když cítím, že čím více domácností půjde tímhle směrem, tím více se bude křivka výkyvů cen oplošťovat. Také stále dotahujeme některé věci v interiéru, v poslední době zejména pokoj pro syna, který ještě nedostal finální podobu, jakou měl v návrhu. Nějaký čas je také třeba věnovat údržbě, propásl jsem například čas obnovy nátěru dřevěného obkladu na severní fasádě, takže jsem ho musel nejdříve obrousit, což bylo celkem náročné. Nicméně tam, kde je dřevo konstrukčně chráněné přesahy střech, je obklad stále jako nový.

Jako poslední věc bych chtěl vypíchnout krytou terasu, na které v létě trávíme skoro veškerý čas. V jedné fázi jsme dokonce kvůli úspoře přemýšleli, zda ji neoželíme, ale to by byla opravdu fatální chyba. Jinak musím konstatovat, že jsme tu neskutečně spokojení. A dřevostavbu bych po těch zkušenostech za jinou technologii rozhodně nevyměnil.

Technické parametry

• Typ domu: pasivní
• Užitná plocha: dům 166,7 m²
• Zastavěná plocha: dům 119,4 m^2, vč. krytého stání a terasy 210,5 m²
• Dispozice: 5+kk
• Konstrukční systém: masivní dřevěné třívrstvé šroubované panely DEKPANEL
• Zdroj energie / teplo: elektrické sálavé panely, v koupelnách elektrické podlahové rohože + žebříky
• Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,124 W/m2K (omítka)
• Větrání: řízené větrání – vzduchotechnická jednotka s aktivní rekuperací
• Další vybavení: technologie s inteligentním řízením Loxone, FV systém na střeše domu
• Autor studie a projektu: 2019, ARCHCON atelier, s.r.o., www.archcon.cz
• Realizace: 2020, DŘEVOSTAVBY BISKUP, s. r. o., www.drevostavbybiskup.cz

AUTOR ČLÁNKU: DAGMAR ČESKÁ pro časopis DŘEVO&stavby

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00