První dům, první dřevostavba, poslední domov

Měl stavební pozemek nějaká specifika?

Pozemek jsme koupili včetně hotové základové desky v mírně svažitém terénu. Předchozí majitel na něm vybudoval členitou základovou desku, zamýšlenou pro patrový zděný dům. Ve stavbě ale nepokračoval a deska šest let trpěla povětrnostními podmínkami. Zpočátku se nám hotová deska jevila jako výhoda, ale bylo to spíš omezení, protože jsme museli nový dům podřídit jejímu půdorysu, orientaci a vývodům kanalizace. Naštěstí původní projekt dával smysl a ve spolupráci se schopným architektem se ho podařilo upravit k naší spokojenosti.

Velké v malém: Dispozičně je dům řešený jako trojtrakt. Ve středu dispozice se nachází vstupní a komunikační část. Srdcem domu je kuchyně propojená s obývákem a jídelnou. Odtud je vstup na prostornou terasu a zahradu. Kromě dvou dětských pokojů a ložnice rodičů se šatnou se podařilo najít místo i pro pracovnu, která může být využita také jako hostinský pokoj. Foto: Petr Polák

Pokud by deska na pozemku nebyla, uvažovali byste o jiném typu domu?

V takovém případě bychom vážně přemýšleli o typové dřevostavbě od stejné stavební firmy. Typový dům považujeme za předvídatelnější zejména co se týká výsledné ceny domu i pro rychlejší a levnější vytvoření projektové dokumentace.

Od stejné stavební firmy, říkáte. Co vás k ní přivedlo?

Vytipovali jsme si pět dodavatelů dřevostaveb podle časopisů a z výstav typu FOR WOOD. U každého jsme absolvovali osobní konzultaci, která rozhodla. Vybrali jsme si firmu 3AE/Novahome, protože přístup k zákazníkovi a filozofie se nám u nich líbily nejvíce. Zvolili jsme si je i přes to, že jiná nabídka na dvě obytná patra byla cenově výhodnější. Že jsme si vybrali dobře se ukázalo už během projektování. Následně při výstavbě jsme k nim získávali stále větší důvěru. Navíc, oproti jiným dodavatelům, neměli problém postavit dům na stávající desce.

Měkké a útulné: Původně architekt s majiteli zvažovali otevření obývacího pokoje do krovu, ale z důvodu úspory nákladů toto řešení opustili a ponechali obývací pokoj s rovným stropem. Díky tomu získali majitelé větší prostor půdy na uskladnění sezónních věcí. Ačkoliv je zařízení pokoje minimalistické, nepůsobí ani trochu chladně a prázdně, což je výsledek dobře volených kousků nábytku a dubové podlahy. Foto: Petr Polák

S jakou představou jste k dodavateli šli?

Zcela přesnou představu jsme neměli. Jen jsme si přáli velká modrá okna, sedací vnitřní parapety, dřevěnou fasádu a moderní prvky. Počítali jsme s tím, že dům bude velký. Ale jak se ukázalo, velikost je relativní. Architekt Marek Pavlas, který se 3AE spolupracuje, nám vysvětlil, že 120 metrů obytné plochy je pro čtyřčlennou rodinu dostatečných. Takže jsme nakonec dospěli k menšímu domu, zato z kvalitnějších materiálů, k tomu s pěknou velkou půdou a dvougaráží.

Žádané a splněné: Sedací parapet je jako vnitřní balkon pro čas plískanic. Místo ke čtení, lelkování ... se stalo nedílnou součástí moderní architektury. Není divu, že bylo na seznamu přání i Olgy a Štěpána a díky prostoru pro niku v půdorysu původních základů se jej podařilo vytvořit v jejich ložnici z odřezků dřevěných panelů a svépomocí (stejně jako knihovnu v obýváku). Foto: Petr Polák

Tvar domu nám bohužel určoval stavební úřad, který vyžadoval sedlovou střechu do určitého sklonu a jemně členitou střešní krytinu. Jinak by možná dům vypadal úplně jinak. Některé velkolepé představy shodily ze stolu i naše finanční možnosti. Stavební povolení, které jste získali s pozemkem tedy k ničemu nebylo ... Rozhodně nebylo výhodou.

Žádali jsme o změnu stavby před dokončením, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o zcela jiný dům na původní desce, proces na stavebním úřadu nebyl o nic jednodušší než žádost o stavební povolení. Navíc jsme ještě žádali o změnu územního plánu – pozemek byl určen pro stavbu k rekreaci a my jsme žádali o změnu na dům pro trvalé bydlení, jinak bychom nedostali hypotéku a platili bychom vyšší DPH.

Měkké v tvrdém: Tradiční tvar domu se sedlovou střechou vychází z podmínek územního plánu. I vzhledem k okolní zástavbě se architekt nesnažil s tímto regulativem bojovat. Soudobého vzhledu při použití tradičního tvaru střechy docílil díky použití minimálního přesahu střešní konstrukce a antracitové barvy krytiny Bramac Tegalit. Kruhové okno ve štítu pak změkčuje ostré úhly, poskytuje výrazné ohnisko fasádě a je i jakousi formou architektonického podpisu. Foto: Petr Polák

Co se týká výstavby, dělalo vám něco starosti?

Museli jsme si zařídit subdodavatele na opravu té základové desky. Byla totiž zvětralá. Bohužel, subdodavatel neodvedl svoji práci pečlivě, opozdil se s dodávkou a navíc předal desku nerovnou, v důsledku čehož se základové prahy musely podmazávat víc, než je zvykem. Jinak dům jako takový jsme zadali ke stavbě na klíč. Firma 3AE se postarala o všechny práce a jejich souvislosti. Řešily se jen drobnosti a byla radost koukat se, jak dům roste.

Jak dlouho výstavba trvala?

Dva měsíce zabrala oprava desky a rozšíření o základovou desku pro garáž. Vlastní dům se stavěl šest měsíců, ale rychlost výstavby pro nás nebyla rozhodující.

Hravé a osobité: Fasádní modřínová prkna jsou hravou skládačkou horizontálních a vertikálních linií, které doplňují osobitost modrých okenních rámů. Foto: Petr Polák

Po zkušenosti s ročním užíváním – jak vnímáte bydlení v dřevostavbě, jste spokojeni? Nebo něčím překvapeni?

Dřevostavba působí teple a útulně. Tento pocit umocňuje přiznané dřevo na stěnách. Stačí se jen i třeba omylem dotknout obvodové stěny – nestudí. Předtím jsme bydleli ve starém, nekvalitně zrekonstruovaném zděném domě, kde jsme neustále bojovali s plísní – to bylo velmi nepříjemné. Tady jsme zcela spokojeni. Příjemně nás překvapilo, jak dokáže nízké slunce vyhřát obývací pokoj, zejména v zimních měsících.

Světlé a hřejivé: V interiéru dokáže CLT vytvořit luxusní efekt i u projektů s napjatým rozpočtem a místnostem poskytne světlý a moderní vzhled. Díky přiznanému dřevu bez opláštění prostor krásně „dýchá" a stěny působí hřejivým dojmem. Celkovém interiéru hodně přidaly i staré židle Thonetky kolem bukového stolu. Foto: Petr Polák

Jinak topíte čím?

Máme podlahové elektrické kabely a přes zimu topíme každý den v krbových kamnech. Zvažovali jsme tepelné čerpadlo, ale v našem případě by návratnost investice byla příliš dlouhá, ne-li nenávratná.

A vaše zkušenost s řízeným větráním; myslíte si, že byste se bez něj obešli?

Sdílíme názor architekta, že do moderní dřevostavby tento systém patří. Díky větrání s rekuperací se v domě stále udržuje čerstvý vzduch i v noci, bez otevřených oken, a zdravé klima. Nemáme pocit suchého vzduchu ani žádné jiné negativní pocity, jak se občas zmiňuje v souvislosti s rekuperací. Zvlhčovače nejsou nutné. Jednotka vyžaduje ale každé tři měsíce výměnu filtrů za vyšší stovky korun a v ideálním případě jednou ročně relativně nákladný servis autorizované firmy.

Můžete ho řídit dálkově, přes internet?

Ano, přes telefon. Jinak máme dům technologicky docela jednoduchý. Topení ovládáme manuálně v každé místnosti na malém displeji. K ohřevu teplé užitkové vody využíváme takzvaný luftbojler – funguje jako tepelné čerpadlo vzduch-voda. Je zde i možnost přihřívání topnou patronou. Vypadá jako běžný velký bojler, jen je připojen na široké vzduchotechnické potrubí. Vše důležité tedy jede na elektřinu.

Foto: Petr Polák

Můžete prozradit spotřebu domu?

Elektrické topení využíváme prakticky jen v dětských pokojích a v koupelně. Obývací pokoj a centrální chodbu vytopíme krbovými kamny a v ložnici máme termostat stabilně na 18 °C. Takže spolu se sluncem topíme „levně". Dále indukční deska, trouba, pračka, sušička, myčka nádobí, čistička odpadních vod, vodní čerpadlo ..., no to už něco spotřebuje, ale v celkovém součtu jsme na neuvěřitelných 1 900 kWh za celý dům ročně.

Foto: Petr Polák

Tak to je pěkné skóre na nízkoenergetický dům se čtyřmi lidmi. Z toho musíte mít radost ...

To jistě máme. Ale dřevostavba té radosti skýtá mnohem více. Vlastně ve všech ohledech. Úplně nejvíce jsme nadšeni z množství světla uvnitř domu, pocitu sucha a tepla, ze zahrady a klidu kolem. Dřevo v exteriéru nám připomíná horská stavení. Ve srovnání s předchozím bydlením je skvělý také dobře vymyšlený a dostačující úložný prostor. A samo sebou garáž, kde se dá i kutit a vyrábět. Hlavně jsme „ve svém" a nemusíme poslouchat pronajímatele.

Přinesla vám stavba nějaké poučení, zajímavou zkušenost?

Zabrala více času a energie, než jsme si dokázali představit. Stovky e-mailů a telefonátů. Kdybychom si měli znovu vybrat, tak jednoznačně budeme znovu stavět na klíč, celá dodávka včetně základovky pod jednou firmou. Koordinace řemeslníků je totiž nadlidský úkol. Výběr dodavatelů doporučujeme nezakládat jen na ceně, ale na přístupu k zákazníkům a na komunikaci. Nám se to vyplatilo. I vzhledem k pozdějším případným reklamacím je nutné, aby dodavatel komunikoval i poté, co dílo dokončil a dostal zaplaceno.

Ke konci výstavby jsme si také uvědomili, jak důležité je stavět co nejrychleji. Během výstavby už začaly běžet splátky hypotéky, současně jsme měli výdaje za technický dozor na stavbě, za nájem bytu... Kdyby stavba trvala déle, přineslo by nám to velké finanční komplikace. Věříme, že tohle je náš poslední domov, ale kdybychom náhodou museli stavět znovu, určitě bychom si opět vybrali stejného architekta i dodavatele. Děkujeme všem.

Foto: Petr Polák

Otázky pro architekta

Vnímal jste stav pozemku jako výhodu, nebo omezení?

Bral jsem ho spíš jako výzvu. Každý projekt má své komplikace, nějaké omezení. V tomto případě byl hlavní limit poměrně netradiční. Předchozí majitelé plánovali výstavbu domu mnohem většího, než jaký si představovali Olga se Štěpánem. Řekli jsme si, že se budeme snažit původní základy zachovat a využít, ale nebudeme se jimi svazovat za každou cenu. Pokud to bude návrh vyžadovat, základy se budou muset upravit.

Při prohlídce pozemku mě ale jedna věc dost zarazila. Pozemek leží v mírném svahu. Nad pozemkem je alej stromů a nad ní pole. Dalo se předpokládat, že při větším dešti by přes pozemek teklo nemalé množství vody. Základy pro původně plánovaný dům toto ale vůbec nezohledňovaly, základová deska byla umístěna velice nízko nad úrovní terénu. Proto jsme se hned na první schůzce s Olgou a Štěpánem dohodli, že pokud základy zachováme, musíme desku v každém případě zvýšit.

Jak moc se to promítlo do rozpočtu?

Při tvorbě prvních skic jsem zjistil, že se nám podaří dům na původní základy bez větších kompromisů umístit. A to byla velká výhra. Díky tomu jsme mohli držet investiční náklady na přijatelné úrovni. Místo do bourání původních a stavění nových základů mohly být prostředky vloženy do CLT konstrukce, kvalitních oken a do interiéru. Podařilo se nám vejít se se stavebním programem na jedno přízemní podlaží, což byl také jeden z důležitých požadavků klientů.

Který aspekt celého procesu vnímáte jako nejpozitivnější?

Určitě to byla moc fajn spolupráce s Olgou a Štěpánem. Pro každý projekt je důležité, aby si klient s architektem po lidské stránce sedli. Bez toho může dílo jen těžko dobře dopadnout. Tady to fungovalo velmi dobře. Navíc jsme se Štěpánem rádi při diskusích o domě sklouzávali k naší společné zálibě ve starých autech. Těším se, až k nim jednou přijedu na návštěvu, a v garáži bude stát nablýskaný veterán Porsche 911.

Ing. arch. Marek Pavlas, Ph. D
MP-archi