Dana Jakoubková | Středa, 21. srpen 2019 |
Návrh každého domu vyžaduje čas, peníze, nadšení i zkušenost. Neobvyklá dřevostavba s novým konceptem či designem si vyžádá navíc značnou míru kreativity, která umožní vidět věci jinak, než jak je vidíme obvykle. Pokud se toužíme vymanit z šedi výstavby, budeme potřebovat schopnost vzdát se prvního přijatelného nebo málo vyhovujícího řešení, vůli odložit uspokojení a vytrvalost k dlouhotrvajícímu úsilí. Josef mě přesvědčil, že se vyplatí oprostit se od stereotypu a takovou oběť přinést. Prostě vše udělat jinak.
„Chtěli jsme ctít to, co tu vždycky stálo – dřevěnou chatu, kam jsme s manželkou Šárkou, prababičkou Mankou a babičkou Marynou jezdili už dříve," uvádí genezi stavby majitel domu. „Je to kousek za Prahou, v úplném klidu a v pěkné krajině. Jenže když přišly děti, do chaty už jsme se nevešli a bylo tedy nutné upravit ji i bezbariérově. Dva roky jsem spával se synem v týpí na zahradě, až došlo na rozhodnutí chatu zcela přestavět, aby to bylo pro všechny pohodlnější."
Dvougenerační dřevostavba s možností trvalého bydlení
V zadání projektu pak stálo: dvougenerační dům s možností trvalého bydlení v budoucnu. Takový dvojdům není s ohledem na udržení dobrých vztahů spolubydlících a ideální praktické fungování jednoduchým úkolem. Architekt jej ale vyřešil netuctově, elegantně a tak, aby duch místa zůstal nedotčen.
Dřevostavbu usadil na stejné místo, kde stála stará chata, víceméně s totožnými funkčními prostorami, přičemž na dvě půlky nerozdělil pouze stavbu, ale i zahradu. Forma domu tak představuje dvě hmoty v půdorysu „L" spojené „krčkem" průchodu jako krytého vstupu do obou částí. Přízemní vejminek pro babičku je blíže vstupu na pozemek a přes terasu se otevírá do jižní části zahrady, patrová část pro rodinu s dětmi je otočena na stranu opačnou. Obě jednotky pak mají vlastní terasu, kuchyni i sociální zázemí.
Obr.: Plášť - Nevšední geometrii dřevostavby zvýrazňuje vertikální modřínová fasáda. Elegantním doplňkem je dvouplášťová plechová střecha, okapové svody a těleso komína v barvě antracitu. Foto: Martin Cozl
Dispozice dřevostavby jako potenciál situace
Zatímco vedlejší rezidence je navržena s ohledem na babiččin pohybový handicap a je tedy maximálně jednoduchá, část pro mladší generaci je jejím opakem. Zde nejde ani tak o půdorys, první patro, druhé patro, jako o kontinuálně propojené úsporné funkční zóny s různou výškou a v různých úrovních. Prostup mezi nimi je téměř nepozorovatelný, samozřejmý, přesto skýtá jistou dávku tajemství. O každé „místnosti" je uvažováno jako o samostatném návrhu, poskytujícím jedinečnou zkušenost.
Obr.: Spojnice - Obě hmoty domu spojuje vstupní průchod; vpravo je hlavní obytný dům, vlevo vejminek babičky. Foto: Martin Cozl
Obr.: Úcta - Komfortní vejminek řešený jako 1+kk s koupelnou a terasou by mohla závidět leckterá babička. Foto: Martin Cozl
Přízemí ovládá hlavní obytný prostor s kuchyňským koutem, šatna, koupelna a toaleta. Mezipatro je vyhrazené dětem a podkroví rodičovské ložnici. Mezi jednotlivými úrovněmi nejsou spojovací dveře, ale i tak je podle Josefových slov zvuková neprůzvučnost dřevostavby výborná.
Ani s teplem nemá otevřený plán problém. „Celý dům vytopíme malým krbem," pochvaluje si Josef. „Až když je hodně mrazivo, přitopíme elektrickým konvektorem. Dřevostavba drží teplo výborně. Když sem přijedeme v zimě a venku je třeba týden mínus sedmnáct, uvnitř bývá příjemných devět stupňů nad nulou i bez topení. Během tří let provozu jsme zatím ani netemperovali."
Obr.: Příběhy - Design jídelního stolu je dílem majitele domu a uměleckého kováře Petra Demka. V jeho masivní desce pokračuje příběh staré borovice, která kdysi stála na pozemku. I rezavý krb nese poselství; asociuje barvu koryta brdského potoka. Josefovi bude ve stáří připomínat sílu, kterou zatím pravidelně podporuje těžkým výjezdem na kole proti jeho proudu. Foto: Martin Cozl
Okna dřevostavby - průhled do nebe i do sebe
Okna jsou jednou z indicií, na kterých se pozná rozdíl mezi projektantem a výborným projektantem, či mezi čistě inženýrským přístupem a řešením architekta. Kromě účelnosti z hlediska potřeb vnitřního uspořádání domu, orientace světových stran, vztahu k sousedním parcelám, tepelným ziskům a energetickým ztrátám nesou i aspekt výtvarné jednoty celého domu.
V tomto případě okna nenásledují žádný školastický styl, ale jsou řešena na míru v atypickém designu, který podporují v nejhořejší partii stavby střešní roviny s různým sklonem a převýšením v hřebeni.
Obr.: Majstrštyk - S propojením kuchyně, dětského pokoje a schodiště si truhlář opravdu vyhrál. Všechno je přesně zalícované a zároveň podporuje ideu téměř neznatelného propojení místností. Foto: Martin Cozl
„Ze žádného okna není vidět k sousedům, ale pouze na zahradu nebo na oblohu. Byl to jeden z mých nápadů iniciovaný přáním oprostit se, očistit hlavu i tělo, mít možnost se srovnat," vysvětluje majitel.
Jeho nápady ale nekončí jen u oken. Kreativní přístup vnímáte i prostřednictvím netradičních návrhů zařízení interiéru a doplňků. Konec konců, Josef je spoluzakladatel designového studia. Tady kovářova kobyla rozhodně nechodí bosa. Když to shrnu, kombinace osvícený investor a dobrý architekt prostě funguje.
Obr.: Mezipatro - I děti mohou z postele pozorovat hvězdy atypickým oknem, které přechází ze stěny do střechy a i v létě se obejde bez stínění. Pohledem zpět do kuchyně a obýváku je dobře patrný zavěšený roh podlahy ložnice rodičů. Foto: Martin Cozl
Obr.: Luxus - Z ložnice rodičů je přes zkosená hliníková okna výhled na oblohu i východ slunce, ale i přes otvor ve stěně na děti. Prvek útulna dává jinak minimalistické ložnici kartáčovaná dřevěná podlaha napuštěná olejem. Foto: Martin Cozl
Obr.: Intimita - Koupelna je od toalety oddělená netuctovou skříní s orientačním modrým světlem. Foto: Martin Cozl
"Když věci neposouváte a nedotahujete, nevymaníte se ze stereotypu. U nás se to povedlo. Dům je prostě jiný a to je super."
"Nesmírně si vážím práce truhláře Štěpána Humpla, který dělal všechny vestavěné úložné prostory a zvláště pak za ty perfektně zapasované v lichých úhlech do profilu schodiště. Byla to bojovka."
Josef, majitel dřevostavby
Komentář architekta
MgA. Albert Pražák
Studio Labor 13
Oceňuji, že stavebníci nelpěli na omletých klišé. Mohl tak vzniknout dům jako kontinuální prostor, který možnosti bydlení posouvá na úplně jinou úroveň.
Komentář redaktorky
Člověk se tu musí zbavit předpojatých představ o tom, co by mělo bydlení obnášet. Pozoruhodná úroveň rafinovanosti aktivizuje latentní tendence domu do téměř uměleckého díla, do procesu očekávání, zda vás to pustí dál, co vás tam čeká nebo jestli vás to někde zastaví. Co mě ale dostalo nejvíc, je fakt, že Josef se Šárkou vyjádřili stavbou domu i úctu a lásku babičce. A takový přístup aby dnes člověk pohledal.
Dana Jakoubková
Obr.: Zašívárna - Překvapení v zahradě čeká v podobě dřevěného domku, jehož stěnu lze zvednout a vytvořit tak kryté sezení s barem a knihovnou. Foto: Martin Cozl
Technické parametry
Typ domu: nízkoenergetický
Zastavěná plocha: 112,3 m2
Užitná plocha: 232,4 m2
Dispozice: 3+kk a 1+kk
Konstrukční systém: panely z křížem lepeného masivního dřeva DEK panel D (CLT), difuzně otevřená konstrukce
Zdroj energie / teplo: krbová kamna, mobilní elektrické přímotopy
Větrání: přirozené
Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,36 W/m2K
Architektonický návrh: MgA. Albert Pražák, Ing. arch. Jan Vojtěch, Labor 13 s.r.o.
Návrh interiéru: Heyduk, Musil & Strnad s.r.o.
Autor projektu: Ing. arch. Eva Smolíková, Labor 13 s.r.o.
Foto: Martin Cozl
Redakčně upraveno pro web.
Vaše komentáře (2)Líbí se vám tato netradičně řešená dvougenerační dřevostavba? Více fotografií naleznete v anketě Dřevostavba roku. Hlasujte v aktuálním vydání a hrajte o zajímavé ceny.
Kam dál:
Nenechte si ujít další redakční návštěvy moderních dřevostaveb nebo srubů a roubenek. Právě v nich vám přinášíme tipy na zajímavé dřevostavby, průběh jejich stavby a popisy technologií. Majitelé dřevostaveb se v nich s vámi dělí o své zkušenosti a poskytují reference na dodavatele dřevostaveb.
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…