Přízemní bezbariérová dřevostavba zaujme svou pultovou a plochou střechou

Byly během utváření představy o novém domě nějaké třecí plochy, nebo jste se s partnerkou shodli?

Dohodli jsme se, že stavba bude podle mých představ a vybavení domu zase podle manželčiných. Nicméně třeba nad malými okny ze strany příjezdové cesty jsme dlouho diskutovali oba. Manželka prosadila, že se musí zvětšit. Tedy jsme udělali kompromis a nyní jsou oproti původnímu plánu o deset centimetrů vyšší.

Která kritéria byla rozhodující pro volbu dřevostavby? Cena, energetická nenáročnost, rychlost výstavby...?

Cena dřevostavby byla vyšší, než kdybychom zdili. Kritériem bylo využití v té době nejmodernějších technologií, pak spotřeba energie a také to, aby se náš dům lišil od jiných. Nechtěl jsem tuctový "šmoulí" domek.

Za tím účelem jste se rozhodli pro práci architekta?

Ano, šlo o individualitu domu a naplnění našich potřeb. Hodně informací o dřevostavbách jsme získali z internetu, o volbě architekta pak rozhodly jeho dosavadní projekty dřevostaveb, které se nám zalíbily, a stejná věková kategorie. Nakonec jsme se rozhodli, že kromě návrhu domu mu rádi svěříme i architektonický dohled nad stavbou.

TIP NA ČLÁNEK: Chystáte se stavět dřevostavbu? A jaký budete mít dozor?

Pro stavbu jste měli jednoho dodavatele?

Stavbu dřevostavby jsem si řídil sám. Pro každou etapu stavby – základy, hrubá stavba, střecha, vzduchotechnika, podlahy, vnitřní dveře a futra, venkovní chodníky a tak dále – jsem zvolil jinou firmu.

To je logisticky dost náročné. Řešil jste nějaký problém?

Projektový ani stavební problém nenastal. Měl jsem jen obavy kvůli financím. Nakonec se ale řešily jen maličkosti jako cena obkladů, zařizovacích předmětů a podobně. Protože bylo prioritou „neslevovat" z našich potřeb, šli jsme vždy do kvalitnějších, i když dražších variant. Díky finanční rezervě jsme neplánované navýšení rozpočtu o zhruba deset procent zvládli.

Jak dlouho takto svépomocně řízená stavba trvala?

Rok a půl. Oproti plánu jsme měli skluz zhruba tři měsíce.

Na dřevostavbu to je hodně dlouhá doba. Obvykle do čtyř měsíců bydlíte. Omezovaly výstavbu snad nějaké regulativy z pohledu úřadů?

Žádné zásadní. Jen začal platit nový stavební zákon, který sliboval rychlejší jednání úřadu. Jenže ten náš úřad "jel" podle zajetých kolejí. Takže ve finále jsme vyřizovali stavební povolení ještě déle, než bylo obvyklé! Nový stavební zákon nám vlastně přitížil. Povolení jsme vyřizovali více než rok.

Pokud byste srovnal byt a dům, co vám působí největší radost, na co jste se těšili?

Největší radost máme z podstatně větších společných prostor, kde se může scházet u jídelního stolu celé příbuzenstvo. Rodinnou pospolitost podporuje i terasa a zahrada, kde často grilujeme, hrajeme badminton a podobně. Fajn jsou ale i takové praktické věci jako dvě toalety.

Celá dřevostavba je hodně otevřená – oproti klasické trojkombinaci kuchyně-obývací pokoj-jídelna máte do jednoho společného prostoru zahrnutou i halu...

Ano, minimalizovaly se interiérové dveře. Jsme tak stále pospolu a všichni jsme součástí všeho, co se v domě děje. K atmosféře otevřenosti nejvíce přispívají velká francouzská okna, která jsou dále i ve všech pokojích vedoucích na terasu s výhledem do zahrady. Ta je tak přímou součástí domu a tím, že jsme záměrně výhled nezakryli žádnými záclonami nebo závěsy, máme v domě stále živé obrazy, které se mění v závislosti na ročním období a počasí. Dalším spolutvůrcem velmi příjemné atmosféry se od podzimu do jara stávají krbová kamna s většími prosklenými dvířky, která do dřevostavby přinášejí kromě tepla i příjemný pohled do plápolajícího ohně.

Co u vás hosté na dřevostavbě obdivují?

Většinou jinakost stavby a její technické vybavení jako přiznané nerezové prvky vzduchotechniky, infrapanely k vytápění, malá designová krbová kamna. Překvapeni jsou i prosvětlením domu, protože ona úzká okna ze strany ulice vyvolávají dojem, že v domě musí být šero. Jak vidíte, opak je pravdou.

Jak jste spokojeni s řízeným větráním?

Máme rovnotlaké řízené větrání s rekuperací odpadního tepla a funguje výborně. Bez něj si provoz domu nedovedu představit!

Proč právě to? A jak vychází finančně na provoz?

Jednoduchost, cenová dostupnost a snadné ovládáni termostaty byly rozhodujícím parametrem. Jsou s tím spojené i velmi přívětivé náklady na energii; měsíčně platíme přibližně 1500 korun, a to jede na elektřinu vše včetně stropních infrapanelů, čtyř počítačů, mrazáku, akvária, ohřevu vody i pohonu plotových vrat.

Jste něčím překvapeni, změnili byste něco napříště?

Konstrukčně bychom neměnili. Chybí nám větší spižírna a šatna a pak snad jen maličkosti, například více elektro zásuvek. Těch je třeba několik na každou zeď. Máme v úmyslu realizovat ještě malé tepelné čerpadlo k chlazení domu v letních měsících a v zimě k temperování a venkovní žaluzie. Jinak jsme moc spokojeni.

Jak byste hodnotili přístup architekta a kvalitu dodavatelských firem? V čem byli jiní, kolik hvězdiček z pěti by dostali?

Spolupráce s architektem byla výborná! Dlouhé diskuze nad našimi potřebami, několik návrhů řešení... pět hvězdiček. S hlavní stavební firmou taktéž nebyly problémy. Tehdejší majitel měl velkou snahu a stavbu považoval za referenční. Z pěti hvězdiček by určitě obdržel minimálně čtyři.

Komentář architekta

Ing. arch. Michael Kocych

Na vytápění objektu se podílejí tři nezávislé složky propojené do jednoho funkčního systému. Prvním a nejstěžejnějším zdrojem tepla, které je navíc pro všechny "zadarmo", je sluneční záření prostupující jižním prosklením. Tento prvek je alfou a omegou každé dobře navržené energeticky úsporné / šetrné stavby. Druhým zdrojem tepla jsou stropní elektrické sálavé infrapanely, poslední složkou tepla jsou krbová kamínka na palivové dřevo, která oživují atmosféru interiéru a doplňují funkčně koncept šetrné dřevostavby. Všechny tyto zdroje doplňuje jednotka řízeného větrání, která teplo rovnoměrně rozhání po domě. Nezanedbatelným zdrojem jsou vnitřní energetické zisky z lidského těla a domácích spotřebičů.