Dana Jakoubková | Neděle, 13. červen 2021 |
Na individuálně navržené dřevostavbě Ivy a Jaroslava je znát, že záměrem bylo neplýtvat materiálem, místem ani prostředky.
Co je to obyčejnost? Obyčejnost je špatně popsatelná, avšak neoddiskutovatelně reálná. I obyčejnému domu někdo věnoval spoustu času, přemýšlel nad ním, jsou na něm použity dobré materiály, je dobře řešen. Jen si nenárokuje více pozornosti, než si zaslouží; odpovídá prostě potřebám, které lze snadno definovat. U domu Jaroslava a Ivy takový aspekt cítím a ctím. Ve světě přeplněném ambicemi se totiž schopnost vnímat a přijímat neokázalé nějak vytratila.
Vidina na novou dřevostavbu nás nepouštěla
Pozemek, který si Jaroslav s manželkou vyhlédli, byl plný starého stavebního materiálu. Původní majitel byl pán ze „staré školy" a tehdy se stavělo hlavně svépomocí. Navozil si proto na parcelu materiál na hrubou stavbu. Mladému páru tak s koupí pozemku spadly do klína metráky cihel, staré traverzy a spousta dalšího retro materiálu, což zabíralo docela velký kus parcely i místa pro nové staveniště.
„Říkali jsme si, jestli není škoda to zlikvidovat a navozit sem nový materiál, když bychom z toho alespoň kus nového domu postavili," začíná majitel vyprávět příběh dřevostavby.
„Ale když jsme se podívali do rozpočtu stavby, zjistili jsme, že hmota, ze které jsou stěny domu, je vlastně jen malý zlomek celkové ceny, a více peněz jde na přípojky, střechu, rozvody, zařizovací prvky... a vůbec všechno kolem. Navíc ze starého materiálu by trvala stavba mnohem déle, návrh domu a energetická bilance by se asi hůře přizpůsobovala moderním požadavkům a tepelněizolačních vlastností bychom také dosahovali složitě... Usoudili jsme tedy, že se nechceme vzdát nové dřevostavby jen proto, abychom nějakých čtyři sta tisíc ušetřili, a starý materiál jsme nakonec rozprodali či rozdali za odvoz. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí – někde posloužil mnohem lépe. Staré pálené cihly se třeba dostaly i do rekonstruované historické budovy, která dále ctí tradici původní výstavby. Podstatné je, že nic neskončilo na skládce."
Podobnost: Dřevostavba má pultovou střechu s mírným sklonem ve směru spádu pozemku a je tedy zezadu vyšší. Zpředu tak působí subtilně. Foto: Robert Žákovič
Ekonomické bydlení v dřevostavbě
Naladění mladého páru se třemi dětmi na vlnu přirozeného, ekonomického bydlení je mi sympatické. Na jejich dřevostavbě je znát, že záměrem bylo neplýtvat materiálem, místem ani prostředky. Ještě sympatičtější je mi ale fakt, že přesto, že se chtěli držet „při zemi" a netoužili po ničem výjimečném, nezvolili prvoplánově levnější typový projekt nebo jen inženýra pozemních staveb, nýbrž měli potřebu oslovit se svými představami architekta. Jaroslav ale vzpomíná, že i když si padli do oka a komunikace s architektem byla velice fajn, návrh domu se nepodařil na první dobrou.
„Dali jsme mu základní indicie – aby bylo v domě hodně světla, aby nebyl moc velký, ale hlavně praktický, a aby zapadl do okolní zástavby. Po zhlédnutí pozemku, který je spíše nudlí šestnáct metrů širokou a šedesát metrů dlouhou, vytvořil architekt studii dlouhého, patrového domu usazeného v ose delší strany parcely. To se nám celkem líbilo, háček byl ale v tom, že se domem táhla velká plocha chodby – z našeho pohledu tedy ´hluchý´ prostor, ze které by se vcházelo do jednotlivých místností. Hlavním místnost (obývák s kuchyní) byla navíc v polovině předělená schody, protože pozemek je svažitý. Připadlo nám, že to pro nás není právě ideální a své potřeby jsme více upřesnili. Takže první návrh architekt zmačkal a vytvořil druhý, se kterým jsme byli spokojenější nejen my, ale i on sám."
Výsledkem je dřevostavba usazená zhruba ve dvou třetinách horní části parcely, s ohledem na to, kde stojí sousední domy, aby bylo zachováno dostatečné soukromí, a s chodbami, jejichž výměra je i vzhledem k překvapivé prostornosti domu zcela zanedbatelná.
Před domem směrem k ulici na jihovýchod tak mohla zůstat větší část zahrady a na zbytku parcely za domem menší užitková část, vyhrazená pro zeleninové záhony, sklad dřeva a sušák na prádlo. Do svahu se tu ještě podařilo svépomocí zasunout dílnu s prostorem pro práci a kryté zahradní posezení.
TIP NA ČLÁNEK: Dřevostavba ve svahu – problém, nebo unikát?
Promyšlenost: Zvenku vypadá dům malý, ale uvnitř názor změníte. Dispozice místností je velmi dobře vymyšlená; prakticky bez chodeb – hluchých komunikačních prostor. Foto: Robert Žákovič
Příkrov: Šikovně řešenou terasou se povedlo opticky zakrýt stávající studnu, která zůstává zdrojem veškeré vody pro dům. Nezabírá místo na zahradě, ale je stále přístupná. Foto: Robert Žákovič
Foto: Robert Žákovič
Dřevostavba na klíč
Dřevostavbu si majitelé nechali postavit na klíč, vyjma kuchyňské linky a kamen, jejichž dodávku si organizovali sami. Zajímalo mě, podle jakého klíče si dodavatele dřevostavby, respektive stavební firmu hledali. Navštívili jsme vzorové domy na výstavišti v Brně a ze tří vytipovaných firem jsme si vybrali tu, která se nejvíce přiblížila našim představám. Nešlo o to vybrat si konkrétní dům, ale vidět práci firmy.
Líbilo se nám, jak mají vzorové domy řešené, navštívili jsme i některé domy jejich zákazníků před dokončením a navíc v té době v akci nabízeli silnější skladbu stěny bez příplatku. Náše individuálně řešená dřevostavba nevycházela sice levně, ale dali jsme na intuici i dobré reference.
Postarali se o všechno potřebné. Byli dobří a vstřícní i v tom, jak stavba probíhala. Mohli jsme ji kdykoli navštívit, nejen v kontrolních dnech. Doslechli jsme se totiž, že některé firmy odmítají vpustit na stavbu subdodavatele investora, dokud stavbu nepředají.
V našem případě šlo ale o dobrou spolupráci dodavatele stavby a kamnářů, které jsme si sehnali sami, a to tak, aby mohli pracovat během stavebních přestávek. Bydlíme tu tři roky a objevily se jen nějaké drobné nedostatky, jako seřízení oken a vchodových dveří, které firma bezplatně dořešila v rámci garanční prohlídky domu.
obr.: „Nechápeme stavebníky, kteří "zazdí" domem celou zahradu. To vám pak zbyde proužek zeleně zpředu i zezadu a vytratí se její kouzlo i přednosti." Foto: Robert Žákovič
Okno v dřevostavbě místo televize
Hlavní obytný prostor je řešen jako jedna víceúčelová místnost, kde se vaří, stoluje, debatuje, pracuje i hraje s dětmi. Televizi rodina nepotřebuje a ani ji nemá. Pokud chtějí sledovat pěkný film, stačí se podívat z okna. Je jako širokoúhlé plátno situované na jihozápad.
Jeho plocha je k nezaplacení nejen z hlediska psychické pohody – uklidňující horizontální výhled a spousta denního světla, ale i v mezidobí, kdy je venku dvanáct, třináct stupňů. Za těchto podmínek ještě není třeba zatápět v kamnech, protože interiér se pěkně vyhřeje sluncem, jehož paprsky zasahují okno přesně podle plánu architekta dle daného ročního období.
„Jediné, čeho jsme se trochu báli, bylo, zda se oknem nebude přízemí přehřívat," doplňuje majitel. „Měli jsme zkušenost z podkrovního bytu, který se přehříval střešními okny i velkým východním fracouzským oknem. V létě v něm nebylo k vydržení. Proto jsme v novém domě raději nechali instalovat na toto velké okno venkovní hliníkovou roletu. A funguje výborně; jak v létě proti teplu, tak v zimě trochu odrazí mráz."
Foto: Robert Žákovič
Zvolte nejhezčí dřevostavby v anketě Dřevostavby roku
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Každý rok vyhlašujeme čtenářskou anketu Dřevostavba roku, ve které soutěží domy představené v časopisech DŘEVO&stavby a sruby&roubenky. V anketě nevyhrávají pouze soutěžící, ale i hlasující účastníci. Hlasujte a získejte atraktivní ceny...
Hlasovat v anketě
Potřeby: Denní světlo nelze nahradit. Nejen proto má rodina z velkého okna radost. Dává jim však i exteriérovou odezvu. Televize by v tomto domě byla zcela zbytečná. Foto: Robert Žákovič
Kamna v dřevostavbě jako u babičky
Na první pohled jsem si jich nevšimla, byť jsou vlastně obrovská. Nejspíše proto, že na babiččiny kachláky neodkazují vzhledem, ale především funkcí, a i z toho důvodu, že se zvedají od podlahy až ke stropu jako běžná stěna. Konec konců akumulační kamna takových rozměrů bych v dřevostavbě ani nečekala.
Jaroslav je však toho názoru, že nic lepšího si neumí přestavit. Ostatně i proto si sám vybral kamnáře, který je postavil na míru a tak, aby dokázala vyhřát téměř celý dům včetně patra.
„Samozřejmě byla třeba součinnost kamnáře s architektem i projektantem dodavatele stavby už ve fázi projektové přípravy. Kamny přímo vyhříváme tři místnosti z pěti a samotížný horkovzdušný rozvod do patra, přesněji do akumulační stěny mezi dvěma horními místnostmi, je instalován ve stropním podhledu," pokračuje Jaroslav. „Kamna jsou takzvaná hypokaustní, na dřevo, mají nízký výkon a velkou akumulační schopnost. Ráno naložím, zapálím, a když dřevo vyhoří, teplo setrvačností vydrží až do dalšího rána. Vůbec není třeba přikládat, kamna vystydnou až po čtyřiadvaceti hodinách. I když jsou jenom vlažná, má člověk příjemný pocit, protože sálavé teplo stále cítí."
Jako záloha, kterou za běžného provozu ještě nebylo třeba použít, je v domě instalováno elektrické podlahové topení v přízemí – obývák, kuchyně a koupelny, v patře pak jen v koupelně. V zádveří, pracovně přízemí a ložnici v patře je pak doplňkově elektrický sálavý panel. Elektrická topení zapínají pouze pro temperování v zimě, když je rodina delší dobu mimo domov.
Paráda: Hypokaustní kamna jsou srdcem domu. Kachle jsou jen v části stěny jídelny. Jde o sálavý typ vytápění na principu uzavřené cirkulace teplého vzduchu, kdy se z velkého akumulačního tělesa uvnitř obestavby ohřívá i vzduch kolem něj a postupně předává teplo do stěny a dále uzavřeným horkovzdušným systémem i dalším místnostem. Lze tak vytápět i veliké prostory a patra domu. Jak uvádí majitel tohoto domu, nároky na obsluhu jsou minimální stejně jako spotřeba topiva. V kamnech mají navíc pec, tedy ne troubu, ale opravdovou pec na buchty, chleba, maso, ve které lze topit samostatně. Princip topení je velmi sofistikovaný, mimo jiné dochází k tak kvalitnímu spalování, že je ze dřeva jen minimum popela (do konce listopadu prý ještě nevybírali) a při topení se vůbec nezačoudí skleněná dvířka. Foto: Robert Žákovič
Foto: Robert Žákovič
Vytápění v dřevostavbě a výdaje za energii
Na dotaz, kolik peněz takto vytápěná dřevostavba spolkne, se mi dostalo motivační odpovědi. Po třech letech užívání domu víme, že k vytápění potřebujeme zhruba jenom pět kubíků dřeva na zimu (přepočtená energie 7 MWh) a spotřeba elektřiny pro celý dům je přibližně 3 MWh/rok. V součtu tedy 10 MWh/rok, respektive 66 kWh/m2, takže se blížíme nízkoenergetickému standardu i v ´obyčejném´ domě.
Plyn zaveden nemáme, během plánování jsme usoudili, že vzniklá provozní úspora by nikdy nevyrovnala náklady na vybudování přípojky a pořízení plynového kotle včetně revizí. Plánujeme ještě fotovoltaiku i přesto, že náklady na elektřinu nejsou nijak vysoké, ale spíše z důvodu šetrnosti k životnímu prostředí. Následně bychom měli spotřebovávat jen minimum energie z neobnovitelných zdrojů.
Práce: Podlahovou krytinou je v celém domě kromě koupelen lino. Zprvu si majitelé říkali, že to asi nebude žádná paráda, ale nakonec našli pěkný dekor, dokonce i s plastickou strukturou. Je jenom těžko rozpoznatelné, že jde o PVC, a co do praktičnosti to je prý nedocenitelné – žádné spáry, dobře se udržuje, nestudí. Linka kuchyně vyrobené na míru je protažená o plochu pro „kancelář", aby počítač a mobily nepřekážely na jídelním stole. Paní domu chtěla mít pracovní plochu v kuchyni přímo pod oknem, aby byla osvětlená převážně denním světlem. Foto: Robert Žákovič
Prostor: Starodávný koncept toalety pod schodištěm ušetří dost místa. Přiznaná konstrukce schodů navíc i pěkně vypadá. Foto: Robert Žákovič
Co by dnes majitelé dřevostavby udělali jinak?
Konstrukčně ani dispozičně by neměnili nic. Naopak si majitelé pochvalují, jak to architekt dobře promyslel, třeba rozmístění oken s ohledem na to, kam z nich bude vidět, kolik světla pronikne do interiéru, který je opravdu krásně prosvětlený, nebo jak přesně spočítal přesah střechy, který v létě drží stín přesně na hranici zlomu podlahy terasy a parapetu oken a v zimě naopak pustí slunce až na stěny pokojů. „Změnu bychom ale udělali v systému větrání," doplňuje Jaroslav.
„Abychom udrželi vlhkost a kvalitu vzduchu v přijatelných mezích, musíme dvakrát až třikrát denně křížově větrat a vyměnit vzduch v celém domě, čímž se v zimě ztrácí část tepla a v létě se naopak prostor ohřívá. Navíc díky výborné izolaci dřevostavby se bez větrání vzduch skutečně vydýchá. Na počátku jsme otázku řízeného větrání řešili, ale nakonec jsme se pro něj nerozhodli, protože inklinujeme spíše k přirozenosti. Zpětně si ale říkáme, že kdybychom stavěli znovu, nechali bychom jej udělat, protože své výhody to má; o něco se zlevní energetický provoz a je to pohodlnější, nemusíte se o vzduch uvnitř tak starat."
Jednoznačně by také umístili před vsakovací soustavu na dešťovou vodu i sběrnou nádrž, ze které by se voda využívala k zalévání. „Doděláváme to nyní zpětně za cenu rozkopání již upraveného pozemku," zakončuje Jaroslav.
Komentář architekta
Přijde mi fajn, že i bez totálního nasazení architekta do poslední poličky v domě vznikl příjemný dům pro obyvatele domu i pro „ty" za plotem. Ve studii jsme domu dali zvenku i zevnitř prostorový a vizuální základ, který investoři respektovali a citlivě doplnili.
Ing. arch. Ondřej Freudl - fre.on
Komentář dodavatele
Tento dům je pěkným příkladem spolupráce odborníků z firmy ATRIUM a externího architekta, v zájmu zákazníka. Stavebníci potřebovali dvoupodlažní dům do svahu, s výrazně větším přízemním podlažím. Takovou dřevostavbu jsme tehdy v naší nabídce neměli a já jsem doporučila využít architektonický návrh, který si investoři dříve nechali zpracovat pro jinou technologii výstavby. Uplatnili jsme naše zkušenosti a se souhlasem autora zapracovali změny dobré pro praktičtější provoz domácnosti, lepší proveditelnost a funkci některých detailů, a ponížení nákladů na výrobu domu a jeho osazení do terénu. Tak vznikla osobitá dřevostavba, která plně respektuje nároky rodiny na pohodlné a přirozené bydlení uprostřed zahrady.
Ing. Jana Hromčíková
odborná poradkyně ATRIUM s.r.o. pro jižní Moravu
Technické parametry
- Typ domu: běžná novostavba
- Zastavěná plocha: 104,50 m2 (včetně terasy) / 86 m2 (L půdorys bez terasy)
- Užitná plocha: 118 m2
- Dispozice: 5+kk
- Konstrukční systém: difuzně otevřená panelová konstrukce ATRIUM DIFUTECH® CLIMA PLUS
- Teplo: primárně akumulační kamna s rozvodem + elektrické podlahové topné kabely + sálavé elektrické panely
- Akumulační kamna: Tomáš Jíra, www.tomasjira.cz
- Větrání: přirozené
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,16 W/m2K (v řezu tepelnou izolací)
- Autor arch. studie: Ing. arch. Ondřej Freudl
- Projekt a realizace: ATRIUM, s.r.o., www.atrium.cz, 2015
Líbí se vám dřevostavba a zajímalo by vás k ní více informací? Zašlete nám dotaz!
Zaslat přímý dotaz dodavateli této dřevostavby
Vaše komentáře (0)
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
V objetí lesa
Místo, kde stojí tahle moderní roubenka, navigace ještě ani nezná. Jan na nás proto čeká na návsi, aby nám zbytek cesty ukázal osobně. Mineme poslední domy, kousek jedeme mezi poli,…
-
Pohoda v srdci Orlických hor
Horská silnice mě vede dolů podél hřebene Orlických hor, těsně u hranic s Polskem, k obci s příznačným názvem Orlické Záhoří. Nebe je bez mráčku a i přes první zářijové dny je…
-
Okouzlující roubenka s kachlovými kamny v barvě chilli
Navštívit tuto okouzlující roubenku na okraji Olomouce jsme měli možnost jen v jednom pevně daném dni. Michal s Barborou totiž hodně cestují, a tak se v ní i oni zastavili v podstatě jen…
-
Jednoduše vymazlený srub
Pojem „na samotě u lesa" může mít více výkladů, tahle návštěva mu jde ale až na dřeň. Navigace vás sem dovede bezpečně, když ale zavelí, že máte odbočit z uzounké lesní cesty…