Dřevostavbu zakousnutou do svahu si postavili na klidném místě

Michal Babor | Neděle, 11. červenec 2021 |

Mírně svažitý pozemek orientovaný k jihu, v okrajové části malé vesnice na dosah velkého města, navazující na lesy - takové parametry jsou samy o sobě snem každého stavebníka. Perličkou je navíc skutečnost, že ve vesnici v údolí se vyrábějí dřevostavby, takže původ konstrukce tohoto domu je jasný. A už jen pro úplnost dodejme, že firmu spoluvlastní Jaromír, který nás na návštěvu svého domu pozval.

Nepředpokládali jsme, že bychom někdy stavěli dům z jiného materiálu než ze dřeva. Ve firmě jsme kdysi začínali s dřevěnými prvky zahradní architektury a dětskými hřišti, postupně jsme přecházeli na výrobu složitějších konstrukcí a dnes běžně stavíme dřevostavby - nejen rodinné domy, ale i veřejné budovy. Když se naskytl ke koupi pozemek ve vesnici, kde máme výrobní závod, neváhali jsme - rodina se nám rozrůstala a potřebu většího bydlení jsme potřebovali rychle vyřešit.

Projekt dřevostavby ve svahu

Základní tvar a dispozice domu se odvíjely od charakteru pozemku. Ten se mírně svažuje směrem k jihu a klasický patrový dům by tady asi nepůsobil přirozeně. Snažili jsme se proto stavbu přizpůsobit co nejvíce terénu, takže při pohledu z horní části svahu působí jako bungalov, technický suterén je vidět pouze zdola.

Dům jsme si navrhovali ve spolupráci s architektem Karlem Hanzlíkem, s nímž naše firma úzce spolupracuje již několik let. Základem návrhu byly dvě různé úrovně interiéru - obytný prostor a ložnice jsou o několik schodů níže než ostatní místnosti, což se odráží i v konstrukci dvou pultových střech.

V suterénu měla být původně kromě garáže také kotelna na dřevo, ale později se ukázalo, že výpočtovou tepelnou ztrátu domu 5 kW zvládne pokrýt krb a pro dotápění použít přímotopy. Je to ekonomičtější varianta než instalace tepelného čerpadla nebo teplovzdušného vytápění.

Rozhodli jsme se proto kotelnu a sklep z projektu vypustit a suterén vybudovat pouze pod zvýšenou částí domu, i když jsme se tak připravili o možnost projít do horního patra suchou nohou. Na druhou stranu jsme tak ale ušetřili skoro půl milionu korun, které by bylo nutné investovat do rožšíření spodní stavby.

TIP NA ČLÁNEK: Dřevostavba ve svahu – problém, nebo unikát?

obr.: Každá ze dvou pultových střech zastřešuje samostatnou hmotu domu. Zásyp z kačírku jako přírodního materiálu do okolní krajiny výborně zapadá a na rozdíl od průmyslové vyráběných střešních krytin má téměř nulovou ekologickou stopu. Malá terasa na severní straně domu s modřínovým obkladem fasády přijde vhod v létě. Foto: Martin Zeman

obr.: Terasa s úchvatným výhledem do krajiny je kryta částečně dřevem, částečně recyklovanou cihelnou dlažbou. Až strom na vynechaném místě povyroste, bude přirozeně stínit obytný prostor před horkým letním sluncem. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Z vlastních zkušeností

Protože jsem v naší firmě sám začínal jako realizátor staveb a za několik let jsem získal poměrně dost zkušeností, mohl jsem se pustit do stavby sám vlastními silami. Mohl jsem si tak zavzpomínat na předlistopadovou dobu, kdy si každý druhý člověk stavěl svůj dům po odplednech a víkendech.

Stavba se tak sice protáhla na celý rok, na druhou stranu ale náš dům znám do posledního detalu a přesně vím, z jakých materiálů vznikl - nosnou konstruci tvoří dřevěné I profily opláštěné zevnitř OSB deskou a zateplené kamennou vlnou, zvenku jsme použili difuzně otevřné dřevovláknité desky a protivětrnou difuzně otevřenou fasádní fólii ISOCELL.

Fasáda je obložena modřínovým dřevem. Obě střechy jsou zasypány tenkou vrstvou štěrku, časem sem ještě přibude solární panel pro ohřev užitkové vody. Díky tomu ještě klesnou náklady na energie, i když ani dnes nepředstavují nijak závratnou částku - loni jsme za topení a přípravu teplé vody zaplatili celkem asi 8000 korun za elektřinu a asi 2000 korun za palivové dřevo.

Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Dřevostavba na různých úrovních

Dispozice domu je určena dvěma hmotami domu: v hlavní, orientované v ose východ-západ, je soustředěn obytný prostor a ložnice s vlastní koupelnou, v druhé pak dětské pokoje a technické sociální zázemí.

Kuchyně je od jídelny a obývacího pokoje jen symbolicky oddělena nosným dřevěným sloupem, který zároveň podpírá i konstrukci pohledového stropu. Barevně neošetřené dřevo je tak výrazným prvkem, díky němuž působí interiér útulně a teple, ačkoliv nábytek i stěny jsou světlé.

Velkoprostorová dřevěná okna zajišťují kromě dostatku světla také pasivní tepelné zisky od podzimu do jara, v létě brání přehřívání interiéru posuvné lamelové panely z modřínového dřeva. Protože se nám podařilo získat skutečně zajímavý pozemek s ještě zajímavějším výhledem, nesměla chybět prostorná terasa.

Pro její povrch jsme zvolili kombinaci dřeva a recyklované cihelné dlažby. Nápad mojí sestry, zahradní architektky, vynechat v dlažbě místo pro výsadbu stromu, ocením asi až za pár let, ale myslím, že koruna vzrostlého stromu dodá domu na zajímavosti a hlavně bude působit jako přirozená protisluneční clona v létě.

obr.: Krb v obytném prostoru je hlavním topným médiem celého domu, teplý ohřátý vzduch je rozváděn po celém domě. V případě potřeby lze využít i přímotopy. Foto: Martin Zeman

obr.: Nosný trám stropu velkou místnost opticky velmi jemně rozděluje na kuchyni, jídelnu a obývací pokoj. Dveře v zadní části vedou do ložnice se samostatnou koupelnou. Foto: Martin Zeman

obr.: Přestože jsou v interiéru použity prvky z různých druhů dřeva, nepůsobí prostor nijak chaotickým dojmem. Tvar kuchyňské linky respektuje osu nosného trámu a vertikálu okna. Foto: Martin Zeman

Autor článku Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 4 / 7
Líbil se Vám článek?25