Kanadský srub v srdci Šumavy

Redakce | Pondělí, 05. červenec 2021 |

Přestože jsou za tradiční šumavské domy považovány roubenky, zavítali jsme právě sem (letos už poněkolikáté), abychom na vlastní oči zhlédli další vydařenou realizaci srubu. Ačkoliv se naši hostitelé nesmířili s ledajakým srubem, ale zatoužili rovnou po kanadském, podařilo se jim díky začlenění místních typických prvků vybudovat domov bez kompromisů, který se zdejší krajinou dokonale souzní.

Kanadský srub

Jsme poměrně akční rodina. Rádi sportujeme a poznáváme nová místa. Procestovali jsme nejrůznější kouty naší země i světa a na chvíli dokonce okusili bydlení ve Spojených státech. Přesto nás ale srdce neustále táhlo na Šumavu, kam jsme už od dětství jezdili lyžovat a v létě nebo na podzim pak s batohy na výlety.

V okamžiku, kdy padlo rozhodnutí pořídit si dům dál od města a blíž přírodě, jsme nemuseli nad novou adresou dlouho uvažovat. A pokud jsme měli žít v přírodě, pak jedině v dřevostavbě, která měla v našich představách taktéž jednoznačnou podobu. Vysnili jsme si totiž pravý kanadský srub.

obr.: Nepostradatelnou součástí projektu byla také dvojgaráž, bez níž by se rodina v horských podínkách neobešla. Foto: Martin Zeman

Kanadský srub ze smrkového dřeva v CHKO

Obrovská hmota surového smrkového dřeva vzbuzující pocit nekonečné pohody i úctu a respekt k přírodě, byla přesně to, co jsme od kanadského srubu očekávali a co nám roubenka, byť by se sem z pohledu historické návaznosti jistě hodila lépe, poskytnout nemohla.

Chtěli jsme se obklopit jen minimálně opracovaným dřevem, které by celému domovu dominovalo tak, že vše ostatní (okna, dveře, schodiště i nábytek) by působilo jen jako doplněk. Přestože jsme na svém požadavku trvali, od začátku jsme se snažili k místu, kde měl nový dům stát, přistupovat co nejcitlivěji.

Aby se srub maximálně přiblížil tradičnímu „šumavskému stavení", a tak zároveň vyhověl i požadavkům Správy národního parku a CHKO Šumava, přizpůsobili jsme projekt jeho základním rysům – malá okna, polovalbová střecha s dlouhými převisy a hřebenem podél cesty, jednoduchý tvar, tmavá střecha i fasáda.

Od CHKO jsme navíc dostali přesný soupis tradičních šumavských prvků, se kterými projektant dále pracoval. I když byly požadavky velmi specifické, měly svou logiku a nebylo třeba proti nim bojovat. Nakonec, úřady vyšly vstříc i nám a my si náš vysněný srub mohli postavit.

obr.: Smrkové klády, které v některých místech dosahují průměru i čtyři desítky centimetrů, jsou záměrně ošetřeny tmavší lazurou, aby dům s rázem místní krajiny lépe splynul. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Cesta za úspěšnou realizací začíná u ověřeného dodavatele

Průměr klád, z jakých se staví v Kanadě, v některých místech přesahuje i 40 centimetrů. Najít před čtyřmi lety firmu, která by s takovou technologií pracovala, bylo obtížné i jednoduché zároveň. Na trhu totiž nebyla téměř žádná konkurence.

Poměrně rychle jsme objevili přes internet pana Ing. Otakara Koudelku. Už z období našeho plánování jsme znali jeho publikaci. Byla to vůbec jediná kniha, která se v té době tématu věnovala (pro inspiraci jsme odebírali časopisy dokonce až z USA a Kanady!).

O spolupráci s firmou OK PYRUS nás přesvědčila také řada velmi zdařilých realizací, které jsme mohli osobně navštívit. Konkrétní podoba domu se odvíjela především od našich nároků na velikost (zastavěná plocha přes 180 m²).

Těm nevyhověl ani nejprostornější z typizovaných projektů, a tak jsme jej nechali na míru naší rodině i požadavkům CHKO projektantem upravit. Srub jsme rozšířili také o dvojgaráž, za kterou jsme opravdu rádi. Kromě automobilů se sem totiž musí vejít vybavení, jako je například sněhová fréza, pluh nebo sáně, bez kterého se zkrátka život na horách neobejde.

Oproti původnímu projektu jsme navíc zcela otevřeli hlavní obytný prostor a komín s kamny přestěhovali z jídelny do obýváku, kde lépe plní svojí funkci. Entuziasmus a pečlivost z dodavatele nevyprchaly ani ve fázi realizace.

Bezproblémovému provedení celé stavby předcházelo naprosto precizní zhotovení základové desky, které bylo na tomto svažitém pozemku obzvláště důležité. Pokud by nebyly násypy kvalitně zhutněny, časem by se tyto nedostatky projevily i na samotné konstrukci domu, která by mohla vlivem nestability začít praskat.

obr.: V patře se mimo dvou koupelen nachází ještě hojně využívaná sauna. Pro tyto místnosti byl zvolen obklad stěn z odolného topolu. Foto: Martin Zeman

Kachlová kamna bez kachlů

Během technologické přestávky jsme pečlivě promýšleli vybavení interiéru. Nejvíce jsme si dali záležet na kamnech. Od začátku jsme totiž věděli, že budou srdcem našeho domova. Nejprve jsme zavrhli krb a posléze i variantu krbové vložky a začali se zabývat instalací kachlových kamen.

Protože jsme dlouho řešili dilema, jaký další odstín dřeva v interiéru zvolit, aby vše dobře ladilo, dospěli jsme nakonec k přesvědčení, že ve srubu se vůbec není nutné vyhýbat moderním prvkům a barvám. Najednou nám tak do našich představ typická kachlová kamna vůbec nepasovala.

Proto jsme se rozhodli jít poněkud jinou cestou. Přáli jsme si mohutnou kamnovou vložku obloženou pískovcem, který by světlými tóny i strukturou výborně zapadal do celkového konceptu interiéru. Kamna obložená tímto materiálem navíc měla fungovat na stejném principu jako kachlová kamna typická pro sruby.

Nechali jsme si proto zhotovit několik návrhů od vybrané dodavatelské firmy. Byla to skutečná designérská díla, my však toužili po „obyčejné" kostce. Nakonec se s naším návrhem ztotožnila firma natolik, že výslednou realizaci zařadila i do svého katalogu.

Nejen po designové, ale také po technické stránce jsou kamna zvládnuta naprosto dokonale a osvědčila se i ve dvacetistupňových mrazech, které tu nejsou v zimě ničím neobvyklým. Nejmodernější dostupné materiály a technické řešení použitých speciálních prstenců ukrytých uvnitř pláště mají skvělou akumulaci tepla a schopnost vyzářit jej do pískovcového pláště.

Když ráno zatopíme, dvacet procent tepla sálá skrze sklo ven a zbytek se nabíjí do obložení, což vzhledem k tloušťce materiálu trvá zhruba tři až čtyři hodiny. Z pláště pak sálá teplo ještě druhý den večer. A přestože je srub vybaven i moderním skandinávským elektrickým podlahovým topením s dálkovým ovládáním a programováním, dáváme nejraději přednost klasice.

obr.: Za masivním pískovcovým pláštěm se skrývá dokonale promyšlený systém vytápění. Speciální prstence, které jsou ukryté uvnitř pláště, mají skvělou akumulaci tepla a schopnost vyžářit jej do pískovce, takže fungují na stejném principu jako kamna kachlová. Foto: Martin Zeman

Interiér s vůní dřeva

Zařízení přízemí jsme zvolili přiměřeně mohutné srubové konstrukci. Sedací a jídelní nábytek je kombinací režné khaki textilie s hrubou, přírodní kůži. Pořídili jsme si také originální barovou soupravu, která s trochou fantazie připomíná filmy o rodině Flintstoneových.

Kuchyni jsme po zkušenostech z návštěv a prohlídek různých srubových domů zvolili v poměrně moderním stylu. Vedení snahou vyhnout se dalšímu odstínu dřeva, nakonec zvítězil krémově bílý lak s černými a červenými doplňky. Kuchyně tak působí svěže, moderně a nepřipomíná chatové vybavení.

Poměrně subtilním páteřovým schodištěm se dostáváme z prostoru jídelny do podkroví, kde se nacházejí ložnice, dvě koupelny, malá sauna a pokoj pro hosty s vlastním kuchyňským koutem. Celé podkroví je dílem truhlářů a je kompletně provedené ze dřeva.

Výjimkou jsou jen podlahy v koupelnách, kde jsme dali přednost praktičtější keramice. Stěny koupelen jsou však opět ze dřeva, pro vyšší odolnost proti vlhkosti jsme místo smrku použili topol. Podkroví je zkrátka oslavou dřeva. Ani v případě podlah jsme kvůli vytápění nemuseli činit kompromisy. V nabídce jedné dánské firmy jsme totiž objevili i speciálně upravené dřevěné podlahy.

obr.: Do kuchyňské linky smetanové barvy v nejbližších dnech přibude ještě digestoř a ochranné sklo k varné desce. Kuchyně nabízí kromě prakticky řešeného prostoru i příjemný snídaňový koutek. Foto: Martin Zeman

Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Realizace: OK Pyrus s.r.o.
• Velikost pozemku: 4800 m²
• Zastavěná plocha: 180 m²
• Spodní stavba: betonová základová deska
• Stavební systém: masivní dřevostavba (smrk)
• Povrchová úprava interiér: olej, vosk
• Spáry: tmel Woodchink (interiér)
• Krov: dřevěný
• Okna: dřevěná
• Fasáda: pohledové dřevo
• Podlahy: italská keramická dlažba, masivní dřevěné podlahy Junckers
• Vytápění: kamnová vložka obložená pískovcem, podlahové vytápění
• Skladba stěny: Masivní smrkové klády, výplň drážky – 2x paměťové váspky ILLMOND + minerální vata, výplň spáry tmelem

Připravila : Tereza Doležalová
Foto: Martin Zeman

Hodnocení uživatelů: 4 / 5
Líbil se Vám článek?14