Petr Houška | Středa, 25. září 2013 |

Dnešním trendem je zatracovat vše co je staré a vyrábět principielně prakticky to samé, avšak v moderním kabátu a za mnohem více finančních nákladů – Bohužel v neprospěch zákazníků. Pro výrobce a obchodníky je to logický tah – větší zisky. Tento trend je snad ve všech odvětvích, zde však tzv. vypíchneme a osvětlíme problematiku z našeho oboru.

Kovové rošty do dřevostavby nepatří

Snad každý již viděl popraskané styky stěn a stropů v jakékoliv stavbě. Důvodů pro praskání nejen v rozích, ale i v ploše stropu může být mnoho. Když ale pomineme např. technologickou nekázeň při výstavbě (špatné spojení konstrukce, zatékání atd.), tak se dostaneme k holému faktu, že konstrukce stropu je vždy pružná a tím pádem se postupně a nepatrně objevují trhlinky v místě styku svislé a vodorovné konstrukce. Toto inkriminované místo je v mnoha případech jedno z nejvíce reklamovaných na novostavbách po i relativně krátké době užívání. Povrchy konstrukčně dřevěných stropů jsou ve většině případů staveb na bázi dřeva opatřeny tak jako stěny - sádrokartonem či sádrovláknitou deskou. Desky jsou v tomto místě složitě opatřovány armovací páskou a pružným tmelem, ale i tak se trhliny po čase mohou objevovat. Opravy se stále opakují a stavitel již neví jak z kruhu ven... Řešením proti praskání jsou závěsné kovové rošty, na něž se desky šroubují. Toto rozbírat nebudeme – montáž je náročná, drahá a hlavně nemá v dřevostavbě co „dělat".
Je-li stropní konstrukce i konstrukcí podlahovou, tak o to je výskyt trhlin častější. V tomto případu je totiž strop namáhán dynamicky (pohyb osob). Je logické, že když se strop chvěje a prohýbá, tak jsou veškeré spoje povrchových desek namáhány a je jenom otázkou času, kdy dojde k trhlinám.

Praktická každá stará zděná stavba byla poloviční dřevostavbou – dřevěný strop a krov. Byl-li strop větších rozměrů a zdoben, tak byl vždy konstrukcí s tzv. rákosníky.

Dřevěné separé

Historie nezmiňuje, který mistr se zasloužil o konstrukci stropu s rákosníky, jež je po všech stránkách geniální. Strop prakticky nepraská a navíc má výborný útlum vzduchové neprůzvučnosti Rw a kročejové neprůzvučnosti Ln,w. Podstatou jsou oddělené konstrukce samotného stropu a konstrukce, jež nese pouze obklad stropu – její prvky se nazývají rákosníky. Podstata se dá vyložit tak, že obě konstrukce jsou na sobě nezávislé a „žijí si vlastním životem". Jediné místo, jež sounáleží oběma konstrukcím, je uložení do obvodové či vnitřní stěny. Nutností je tedy, aby se nosné prvky nikde jinde než v uložení nedotýkaly – distance prvků je cca 5 cm po obou stranách. Větší vzdálenost není na škodu, neboť vzniklé prostory se dají dobře vyplnit tepelnou/zvukovou izolací. Relativní nevýhodou této konstrukce je její výška – ta je závislá na rozponu stropu a případných požadavcích na útlum hluku.

Z uvedeného popisu je patrné, že kvalitní nepraskající a dobře hluk tlumící stropní konstrukce není nijak náročná – na běžný dům se prakticky navíc užije cca jeden kubík konstrukčního řeziva o průřezu cca 60x140 mm – to je cca 9 000 Kč. V porovnání s nákupem a montáží ocelových závěsných rastrů či drahých kročejových izolantů, vychází jasným vítězem popisovaná stropní konstrukce. Zkombinuje-li se konstrukce ještě s vrchním násypem a podlahou uloženou na tzv. polštářích, tak je kročejový hluk potlačen na minimum.
                                                                           Foto: case-studies.webnode.cz, modrastrecha.sk

 

Vaše komentáře (0)

Hodnocení uživatelů: 4 / 5
Líbil se Vám článek?14