Starý okál s novou tváří 1

a.janousek | Pondělí, 11. červen 2012 |

V letech 1965 až 1985 bylo u nás podle odhadů postaveno kolem půl milionu montovaných domů, a to jak ve formě dřevostaveb rodinných domů, tak i v bytové výstavbě. Morálně i fyzicky jde o budovy, které právě v současné době vyžadují určitou revitalizaci směřující zejména ke zlepšení tepelně technických parametrů.

Náš seriál se bude soustředit na rekonstrukce montovaných domů, které jsme si zvykli nazývat „okály". I když řada podobných staveb prošla v minulých letech různými procesy revitalizací a v krajním případě i totálních rekonstrukcí, mnohé z nich dnes používá třetí generace obyvatel bez jakýchkoli stavebních úprav. Vzhledem k technickému opotřebení nebo změně rodinných poměrů zvažuje řada současných obyvatel starších montovaných staveb jejich rekonstrukci nebo modernizaci: mezi typickými důvody se objevuje změna účelu využívání bytového prostoru, zvýšení komfortu bydlení, vytvoření zdravého klimatu v místnostech, zvýšení pocitu dobré pohody a samozřejmě vylepšení energetické bilance domu či bytu.

Vzhled majitele netrápí

Nelze samozřejmě pominout fakt, že architektura montovaných domů je poplatná době svého vzniku, jejich vzhled však nepatří mezi hlavní důvody rekonstrukcí. Mnohem palčivější bývá pro vlastníky „okálů" fyzické opotřebení a ztráta funkčnosti jednotlivých částí stavby. Podle Dipl. Ing. Jaroslava Benáka ze společnosti Fermacell se není čemu divit: „Doba užívání vybraných prvků stavby činí u fasády nebo střechy 40-60 roků, u oken a dveří 20-30 roků, u elektrické, vytápěcí a sanitární instalace asi 30 roků a kotlů pro vytápění, sanitárních předmětů a armatur 15-25 roků." Nelze zapomínat ani na energetické vylepšení vnějšího pláště. „Tepelná izolace montovaných domů ze 60. let byla na tehdejší poměry velmi dobrá, ve většině případů je však tato tepelná izolace dnes nedostatečná," doplňuje Jaroslav Benák. Zlepšení energetické bilance montovaných domů je tak hlavním důvodem stavebních opatření. Díky nově instalované tepelné izolaci podle požadavků současných norem lze stavební náklady díky dlouhodobému snížení nákladů na vytápění poměrně rychle amortizovat. Zlepšuje se i kvalita bydlení a zvyšuje se hodnota osobního vlastnictví bytu či domu.

Když nejde o zdraví, jde o peníze

Dalšími důvody pro případnou modernizaci je odstranění problémů s protihlukovou izolací, splnění požadavků protipožární ochrany, odstranění existujících zátěží škodlivinami, změna využívání prostorů, snaha o zvýšení hodnoty budovy a zlepšení pohody a klimatu v místnostech. Obecně známým problémem starých okálů je zvýšená koncentrace formaldehydu, která i po 15 letech několikanásobně převyšuje přípustné limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací. „Skutečným problémem je ale vnější plášť, který je z azbestocementových desek," říká Martin Mach z EkoListu. Sám o sobě tento materiál zdravotně závadný není, pro obklady vnitřních stěn okálů se někdy dokonce používaly lignátové desky, které azbest obsahují také. Zdravotní riziko představuje až manipulace s materiály obsahujícími azbest, především jejich řezání, vrtání a podobně. Azbestová vlákna způsobují dráždivou reakci v plicních sklípcích a iniciovat vznik vážných onemocnění.Co z toho vyplývá? Především skutečnost, že jakoukoli stavební úpravu ve starších montovaných domech typu okál je vhodné svěřit profesionálním firmám, které s těmito stavbami mají zkušenosti. Materiály obsahující azbest jsou považovány za nebezpečný odpad, což mimo jiné vylučuje možnost provádění stavebních úprav svépomocí. Nakonec ale nepůjde jen o dodržení zákonných požadavků: nákladná investice do rekonstrukce by měla být důkladně promyšlena. Současně s výměnou deskových materiálů v obvodovém plášti se často provádí i změna způsobu vytápění, úpravy dispozic či výměna podlahových krytin. „V této souvislosti je dobré také vědět, že fyzický a psychický dobrý stav člověka ovlivňuje zejména teplota stěn či teplota, vlhkost a cirkulace vzduchu v místnosti," uzavírá Jaroslav Benák ze společnosti Fermacell, která se jako dodavatel sádrovláknitých desek podílí i na rekonstrukcích starších montovaných domů.

Lákadlem byla rychlost výstavby

Na konci devadesátých let minulého století vyrostl na jižním okraji Prahy dvoupatrový, samostatně stojící montovaný dům na bázi dřeva – rýmařovský OKÁL. Na místě domu dříve stála chata rodičů současného majitele. V přelomovém roce 1989 se rozhodli pro výstavbu montovaného domu – nadchla je nejen rychlost výstavby, ale i dokončení takzvaně na klíč, což bylo v tehdejší době velmi neobvyklé. Skladba obvodových stěn byla koncipována jako difuzně uzavřená – stará dvojitá okna nebyla nejtěsnější a stavba se tak bez problému vypořádala s větráním. Venkovní fasáda byla před sedmi lety odborně odstraněna a opatřena polystyrénovou izolací se silikátovou omítkou. V roce 2010 se majitel rozhodl pro radikální rekonstrukci interiéru – vyhledal stavební odborníky a nechal si zpracovat projekt pro program Zelenou úsporám. Rekonstrukce interiéru přízemí i prvního patra proběhla v minulém roce na etapy – hlavním předmětem zájmu se staly povrchy stěn, příček a podlah. Centrální příčka dostala opláštění z desek Fermacell Greenline, jejichž výjimečnou vlastností je pohlcovat a následně neutralizovat případné nebezpečné plyny včetně plynného formaldehydu. Na ostatní stěny byla nanesena sádrová stěrka s armovací síťovinou. Tím se zvýšila hmota stěn a zlepšila se vlhkost vzduchu: oproti původní hodnotě kolem 30 procent lze dnes v interiéru naměřit příjemnější hodnotu kolem 45 procent. Časová náročnost nebyla nijak dramatická, sanace byla dokončena za sedm týdnů. Aby stavba vyhověla dotačnímu projektu, byla třeba zateplit strop prvního patra a vyměnit vstupní dveře a okna. Protože dům je vytápěn teplovodním systémem, časem by nastal problém s vysokou vzduchotěsností stavby, proto byla zvolena okna s takzvanou inteligentní klapkou, která dokáže přirozeně větrat. Majitel je s výsledkem rekonstrukce nadmíru spokojený a má dobrý pocit z toho, že udělal velký kus práce pro ochranu zdraví své rodiny.