Kdy a jak zatmelit srub nebo roubenku

Kdy a jak zatmelit srub nebo roubenku

Redakce | Pátek, 25. říjen 2024 |

Přidat na Seznam.cz

Tmelit spáry hned po dokončení hrubé stavby? Nebo počkat, až si dřevo „sedne"? Jaký materiál použít? V čem vynikaly a naopak selhávaly tradiční způsoby? A je vhodné pustit se do tmelení spár srubu nebo roubenky svépomocí? Společně s odborníkem Vojtěchem Malafou, který řemeslo zdědil po svém otci, se teď hezky popořadě pokusíme na všechny tyto palčivé otázky, trápící nejednoho stavebníka masivní dřevostavby, odpovědět.

Nejprve ale trochu teorie. Tmelením či spárováním masivních dřevostaveb se rozumí utěsnění horizontálních mezer (spár) mezi hranoly u roubenek nebo kulatin u srubů. U masivních roubených staveb z hranolů, spojených v rozích rybinovým spojem, bývá mezera neboli spára jasně definovaná již samotnou „rybinou" a dřevěnými podložkami, které určí její rozměr.

Srubové stavby z kulatiny se z hlediska spár oproti roubenkám liší zejména tím, že se mezi jednotlivé kusy kulatiny nevkládají žádné podložky, kulatina je uložená „natěsno", tedy tak, aby spáry byly co nejmenší, pokud možno žádné. V realitě však srubová stavba sedá či sesychá mnohem více než roubenka, takže se po vyschnutí mezi kulatinou drobné mezery vždy vytvoří.

Izolování spár pro lepší tepelně technické vlastnosti


Mezera mezi hranoly se nejdříve musí doizolovat. Dají se použít přírodní izolační materiály, jako jsou konopné či lněné rohože. Někdy se používá i ovčí vlna, ta bývá ale často diskutovaná v souvislosti s jejím možným napadením moly. Ti pak mohou způsobit nemalé komplikace. V dnešní době se také stále častěji používají „moderní" speciální PUR pěny, které mají lepší akustické a tepelně izolační vlastnosti.

U srubu (stavby z kulatin) se izolace vkládá mezi jednotlivé kusy kulatiny, které ji dostatečně stlačí a spáru tak utěsní. Postupem času, kdy si stavba sedne a dřevo vyschne a pokroutí se, izolace v různých místech přestává být stlačena a mohou se vytvořit mezery, kterými pak do interiéru proudí studený venkovní vzduch.

„Nejkritičtější bývají koutové spáry, tedy průnik dvou na sebe kolmých stěn, které vytvoří svislou klikatou spáru. Dále také průniky stropních trámů skrz srubovou stěnu. U srubů pak nastává ještě jedna problematická záležitost, a tou jsou velké podélné výsušné trhliny, které mohou vést skrze celou kulatinu. I kvůli nim mají srubové domy oproti těm roubeným mnohdy větší tepelné ztráty, a je proto dobré při tmelení spár myslet i na ně," doplňuje Vojtěch Malafa.

Kdy a ja zatmelit srub nebo roubenku 2

Foto: Vojtěch Malafa

Ochrana izolace a celé spáry pomocí vrchního tmelu


Nezávisle na tom, jaký materiál se k izolaci spáry použije, je vhodné její povrch opatřit tmelem, nebo chcete-li vymazávkou, která izolaci i dřevěnou konstrukci ochrání před povětrnostními vlivy, škůdci a UV zářením. Zároveň tato vrstva plní i funkci estetickou. V minulosti se k utěsnění spár v dřevěnicích používalo to, co zrovna bylo po ruce. Jako izolace se do spár někdy vkládaly kusy hadrů, sláma či dřevěné hobliny, které pak byly překryty vrstvou hliněné vymazávky kotvené pomocí dřevěných kolíků a zatřené vápenným mlékem.

V pozdější době se již používaly vápenocementové vymazávky, které se kotvily např. pomocí hřebíčků do hrany spáry, aby materiál nevypadl ven. „Nevýhodou tohoto postupu je skutečnost, že dřevo neustále pracuje a hýbe se. A to v závislosti zejména na změnách vlhkosti a teploty okolního prostředí (zima vs. teplo). Tyto mikropohyby nejsou vápenocementové či hliněné vymazávky schopny absorbovat, tudíž se časem na povrchu spáry vytváří trhliny, vlivem kterých může časem část vymazávky třeba i vypadnout. Pak začne rychle degradovat nejen izolace, ale i samotné dřevo. Takto opatřené spáry je proto nutné častěji opravovat," vysvětluje Vojtěch Malafa.

Další možností jsou vložené dřevěné lišty, které mohou být připevněné k hranolům malými hřebíčky, či mohou být v hranolech vyfrézované drážky, do kterých jsou pak lišty zasunuty. Jejich nevýhodou je ovšem časté kroucení. Spáry se také někdy finišují konopnými lany nebo třeba výplní z mechu.

Kdy a ja zatmelit srub nebo roubenku 9

Foto: Vojtěch Malafa

Moderní srubařské tmely mají delší životnost


Historické směsi byly účinné, ale měly omezenou trvanlivost a byly náchylné k praskání a oddělování od dřeva. Moderní syntetické tmely proto byly vyvinuty, aby překonaly tyto nedostatky a poskytly delší životnost a lepší ochranu. „V Kanadě, kde byla tato technologie vyvinuta, se s úspěchem používá už desítky let. Zatmelený srub výrazně omezí vnikání hmyzu do stavby a ušetří náklady na vytápění. Celkový vzhled stavby vypadá více uceleně a mnohdy jsou zákazníci příjemně překvapeni z estetického výsledku. V případě renovačního nátěru je možné tmel bez problému přetřít," upřesňuje Vojtěch Malafa.

Moderní srubařský tmel je složen z několika klíčových komponent. Akrylátové polymery mu dodávají pružnost a elasticitu, což mu umožňuje pohybovat se spolu se dřevem a zabránit praskání. Silikonové přísady zvyšují odolnost tmelu proti vodě a povětrnostním vlivům, hrubozrnná plniva mu poskytují objem a zlepšují jeho adhezivní vlastnosti. Pigmenty mu dodávají požadovanou barvu, což umožňuje sladit jej s estetickým vzhledem srubu (roubenky), a konzervační látky a fungicidy ho pak chrání před plísněmi, houbami a mikrobiálním napadením. Tento moderní přístup zajišťuje, že tmel zůstává pružný i po zaschnutí a přizpůsobuje se pohybům dřeva bez praskání.

Kdy a ja zatmelit srub nebo roubenku 8

Foto: Vojtěch Malafa

Zatmelení by se mělo provádět až po ukončení sedání stavby


Stavba obvykle nejvíce pracuje první tři roky, k zatmelení je tedy nejvhodnější přistoupit až po uplynutí této doby. Zatmelit je třeba všechna kritická místa, jako jsou vodorovné spáry, kouty, rohy, prostupy stropních trámů stěnou nebo výsušné trhliny v čelech klád. Tmelení je pak časově poměrně náročná činnost, která vyžaduje určitou zručnost.

Moderní srubařský tmel má však vysokou životnost. Pokud je správně aplikován, může vydržet 20 až 30 let bez nutnosti opravy. Mezi faktory ovlivňující jeho trvanlivost patří zejména správná aplikace, použitý materiál, ale i pečlivá údržba, sestávající z pravidelných kontrol a menších oprav, které zabrání vzniku větších problémů.

Kdy a ja zatmelit srub nebo roubenku 4

Foto: Vojtěch Malafa

Slovo odborníka


Přes 20 let používáme srubařský tmel od firmy Woodchink, který nás zatím nikdy nezklamal. Trefně to jednou shrnul můj kamarád, který tento způsob tmelení nazval „spáry 21. století". Do spáry vyplněné tepelnou izolací se vkládá mirelonová podkladní šňůra, díky které můžeme lépe vyrovnat povrch spáry. Šňůra také plní tepelně izolační funkci. Na mirelon se nanese tmel – nejčastěji pomocí akupistole –, který se pak špachtlí a trochou vody rozhladí do finální podoby.

Takto vytmelenou spáru je potřeba nechat „uzrát" cca 1–2 týdny, závisí to zejména na teplotě okolního prostředí. Během této doby by tmel neměl být vystaven mrazu ani přímému slunečnímu záření. Pro šířku tmelené spáry je limit tak 8–10 cm, nicméně takto široké spáry vyjdou celkem draho, protože je u nich výrazně větší spotřeba tmelu. U větších tlouštěk by tmel mohl začít stékat, což by ovlivnilo konečný vzhled spáry i její správnou funkčnost.

Základem je dobře připravený povrch dřeva – nesmí být degradované, naopak musí být ošetřené nátěrem, u rekonstrukcí je důležité nejprve dřevo dostatečně zbavit starých nátěrů a až pak znovu natřít. Při renovačním nátěru, kde již jsou spáry zatmeleny a není třeba je opravovat, není problém je dodatečně přetřít. Někdy se tmel nepoužívá jen na masivních dřevostavbách, ale i na falešném roubení, kde zákazník požaduje co největší autentičnost spár.

Vojtěch Malafa
Vojtěch Malafa
www.tmelenisrubu.cz


nový časopis srubyROUBENKY 3-24

Tento článek vyšel v časopisu sruby&ROUBENKY 3/2024

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 85 Kč

koupit časopis

 

AUTOR ČLÁNKU: Dagmar Česká pro časopis sruby&ROUBENKY

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Okna, dveře, výplně”

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop