Tisk
Dřevostavba ano, ale ne s každým

Dřevostavba ano, ale ne s každým

DAS | Čtvrtek, 14. červen 2018 |

Přidat na Seznam.cz

Rozhodli jste se postavit si dřevostavbu? Prima. Pečlivě ale vybírejte dodavatele, projektanta i stavební dozor. Přečtěte si, jak se mi povedlo zachránit jeden smutný příběh s vysněnou dřevostavbou...

Dřevostavba není pro každého

Sníte o vlastní dřevostavbě a vybíráte odborníka, který vás provede přípravnou fází? Zpozorněte! Dřevostavba, respektive její správný návrh, opravdu není pro každého. Dodržet obvyklé náležitosti projektové dokumentace není pro zkušeného projektanta problém. A pro tento úkol vlastně ani není podstatné, z čeho bude stavba navržena. Stejně tak není problém do projektové dokumentace reflektovat jak požadavky investora, tak určité požadavky ze strany legislativy. Kamenem úrazu se stává stavební fyzika a samotné chování konstrukce.

dreamstime m_101851905_ilustra_stavba_projektJakou konstrukci dřevostavby zvolit?

O výběru druhu konstrukce dřevostavby bylo napsáno mnoho. Zcela upřímně, na toto téma se neshodnou špičkoví odborníci v oboru, natož pak laická veřejnost. Takže vám nepovím, zdali je lepší konstrukce difúzně otevřená či uzavřená. Často to jsou věci, které rozhoduje spíše pocit. Podobně je tomu s volbou technologického postupu, tedy volbou mezi panelovou výstavbou či staveništní montáží. Každá varianta má své výhody i nevýhody, či případně omezení.

Výstavba dřevostavby s dobrým koncem

Nedávno mě oslovili klienti s plány na výstavbu dřevostavby nedaleko Prahy. Vzhledem k přístupnosti k lokalitě padla volba na staveništní montáž. Zbývající již bylo ponecháno na projektantovi. Ten bohužel neměl s návrhem dřevostaveb velké zkušenosti a na výsledku to bylo vidět. K dispozici jsem tedy dostal projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby v předepsané kvalitě. Skladby konstrukcí byly popsány poměrně stroze, což je prvním kamenem úrazu.

Vzniká tak ohromná propast mezi projekční a realizační sférou, zároveň tak projektant dává prostor pro chybný výběr materiálu, který v některých případech může mít fatální důsledky.


Navržená skladba obvodové stěny:

Sádrokartonová předstěna
Parozábrana
Tepelná izolace mezi trámky tl. 140 mm
OSB deska tl. 15 mm
Expandovaný polystyren EPS 70 F tl. 100 mm
Cementová stěrka vč. výztužné tkaniny
Finální stěrková omítka

hrdlicka dřevěné - var111_800Možná vás napadá, co je na té skladbě špatně?

Stěna dosahuje součinitele prostupu tepla U= 0,175 W/(m² ·K), tedy splňuje doporučenou hodnotu dle ČSN 73 0540 - 2. Problém ovšem nastává v kondenzaci vodní páry v konstrukci. Nemusíte být experti na dřevostavby, abyste věděli, že dlouhodobá dotace skladby dřevostavby vlhkostí dříve nebo později vede k jejímu vážnému poškození. Takže pokud si stavíte domek "na stará kolena", možná jej do té doby ještě budete opravovat.


Vlhkost - problém pro dřevostavby

Při pohledu na skladbu jsem už tušil, jak asi dopadne tepelně-vlhkostní posouzení. A opravdu ano, dopadlo špatně. Již na povrchu OSB desky docházelo ke kondenzaci vodní páry. A to již při teplotě 5°C. Ročně se tak do konstrukce může dostat až 300 g/m² vody za rok. Při výběru materiálu v rámci tepelně-vlhkostního posouzení jsem měl docela volné ruce. Popis skladby projektantem je natolik obecný, že jsem mohl zvolit materiály vlastního dle uvážení. Konec konců, tak jako realizační firma. Největším problém nastává u parozábrány. Trh momentálně nabízí poměrně široké spektrum foliových parozábran s rozdílem ceny až 100 Kč/m² . Stejně tak folie dosahují různého difuzního odporu, který je pro správnou funkci klíčový. Vybral jsem nejčastější variantu, polyolefinovou folii o plošné hmotnosti 110 g/m² a uvažoval její „běžné provedení".

Jaké jsou důsledky špatně navržené konstrukce?

Důsledky špatně navržené skladby lze rozdělit na dvě skupiny. Tou první je samozřejmě životnost provedené stavby. Zkondenzovaná voda může stékat a kumulovat se u základového prahu. Ten dříve nebo později začne degradovat - jen si uvědomme, že na základovém prahu stojí celý náš dům. Vlhkost obklopena polystyrenem a parotěsnou fólií bude z dané partie těžko vysychat.

hrdlicka zaklad_001 (1)Druhý důsledek je spíše právní a padá na hlavu projektanta. Byť inkasoval honorář za zpracování dokumentace dle platné legislativy, nesplnil ustanovení vyhlášky 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Vyhláška o technických požadavcích na stavby). Konkrétně pak ustanovení §19 odd. d, tedy splnění normou předepsané množství kondenzace vodní páry v konstrukci a její bilanci. Toto ustanovení vyhlášky totiž činí závazné požadavky na množství zkondenzované vodní páry dle České národní normy Tepelná ochrana budov - ČSN 73 0540-2. Norma pak uvádí, že kondenzace vodní páry v konstrukci je vyloučena, pokud by vzniklý kondenzát mohl ohrozit funkci konstrukce. A v tomto případě by k ohrožení funkce konstrukce, resp. její životnosti, opravdu mohlo dojít.

A tak mi dovolte řečnickou otázku, za co byl projektant honorován, pokud nesplnil ani povinné požadavky na stavbu, které mohou mít dopad na životnost stavby a v extrémním případě i na lidský život?


Kritizovat umí každý, jak z toho ven?

Náprava situace nebyla až tak složitá, nicméně byla spojena s mírným prodražením konstrukce. Na konkrétní stavbě se jednalo o částku zhruba 150 tis Kč. Za pocit jistoty to ale stojí. Úprava spočívala v záměně foliové parozábrany za kvalitní OSB desku, která poslouží jako parozábrana. Z vnější strany pak desky polystyrenu nahradily desky dřevovláknité izolace. I v takto navržené skladbě však dochází k drobné kondenzaci a to přesněji těsně pod finální omítkou. Tato vlhkost (konkrétně 40 g/m² za rok) se odpaří v průběhu roku vlivem slunečního záření, které není do bilance vlhkosti započteno. Důležitým faktem je to, že dřevěné nosné prvky jsou v suchu a nehrozí jim tam žádné nebezpečí.

Závěrem lze tedy doporučit, abyste pro návrh dřevostavby oslovili pouze kvalifikované osoby a mimo projektovou dokumentaci požadovali také tepelně-technické posouzení všech konstrukcí.


Připravil Ing. Tomáš Hrdlička
nezávislý stavební poradce se specializací na rekonstrukce a úspory energií

Další články autora:

Jak nepřehřát dřevostavbu? Vyberte si správná krbová kamna!

Hodí se krbová kamna do pasivního domu? A na kolik vyjde jedno zatopení?

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Konstrukce dřevostaveb”

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop