5 důvodů pro alternativní výstavbu

Dagmar Čechová | Středa, 24. září 2014 |

V zahraničí už léta rostou dřevostavby, slaměné domy, příbytky z konopí nebo domy z nepálených cihel zastřešené rákosovou střechou, u nás se na ně zatím hledí skrz prsty. Díky moderním znalostem můžeme vylepšit intuitivní výstavbu našich předků a vrátit přírodní materiály zpět na výsluní. Jaké jsou jejich největší výhody?

1. Sláma: trvanlivá, levná a výborně izoluje

Slouží jako dodatečná tepelná izolace, kterou se vyplní skeletová konstrukce dřevostavby, nebo se předsadí před zděnou stěnu, a využívá se i jako nosný konstrukční materiál, kdy je kladen velký důraz na stejnou míru slisování balíků s ohledem na dosažení stejné únosnosti, odolnosti proti vlhkosti i tepelně-izolačních parametrů.

Staví-li se z kvalitního materiálu, nemá hniloba, biokazní škůdci ani požár šanci. Požární zkoušky na ČVUT prokázaly, že stěna z nosné slámy omítnutá zevnitř hliněnými a zvenčí vápennými omítkami má požární odolnost o mnoho přesahující normové požadavky.

2. Nepálené cihly: navážou na bohatou tradici?

Hlína pro výrobu nepálených cihel může pocházet přímo ze staveniště, což šetří životní prostředí. Zprůmyslněním výroby nepálených cihel i slámy (ekopanely – silně slisovaná sláma obalená lepenkou) se tato výhoda ztrácí, materiál je však dostupnější širší škále obyvatel a výrobce může díky patentovaným procesům výroby v řízených podmínkách garantovat stejné vlastnosti každého kusu.

Nepálené cihly jsou mnohem ekologičtější než pálené, jsou difuzně otevřené (dům může dýchat), mohou pohlcovat a zase uvolňovat vzdušnou vlhkost a akumulovat teplo (výhodné u dřevostaveb).

3. Hlína a jíl: přirozenější než cement a vápno

Udusaná směs hlíny a slámy se na stavbu používala odjakživa. Dnes se můžeme s přírodní hlínou setkat i v jiné formě, např. takzvané války, které jsou variantou kusového staviva, hlína se také dusá do bednění. Používá se hliněná malta a revoluci zažívají dokonce i hliněné omítky.

Mnoho zájemců o zdravé bydlení pochopilo jejich výhody oproti cementovým a vápenným a blahodárné účinky na mikroklima domu, např. vnímání tepelné pohody. „Tvrdé" a studené vápenné a cementové omítky odčerpávají teplo, které lidské tělo vyzařuje, a v jejich blízkosti se tak cítíme nepříjemně. Práce s hliněnými je velice příjemná (jiné omítkové směsi vysušují a dráždí lidské tkáně), proto často vedou i k vytváření různých ornamentů či strukturálních motivů na stěnách. Hlína se také používá ke spárování srubových a roubených konstrukcí.

4. Konopí: izolace i náhrada betonu

Po celém světě bychom mohli najít chatrče z hlíny s příměsí konopí, hrázděné stavby se stěnami vyplněnými volně sypaným konopným pazdeřím (drcenými konopnými stonky) i z konopných tvárnic. Výhoda spočívá v rychlé produkci – z 1ha technického konopí lze postavit menší rodinný dům. Konopné izolace jsou dnes poměrně běžné, ať už ve formě desek nebo foukaného konopného pazdeří.

Tvárnice z konopných stvolů s příměsí vápna jsou podobné neekologickým škvárobetonovým. Alternativou jsou i jílovokonopné cihly, které se však dají použít jen pro nenosné zdivo. Posledním trendem je také použití vápeno-konopného stavebního materiálu místo betonu. Dřevěná konstrukce budoucího domu se vyplní nastříkáním směsi nebo klasickým hutněním do bednění. Vzniklá stěna nemá spáry, je difuzně otevřená, má dobré tepelně i akusticky izolační parametry a dlouhou životnost.

5. Rákos: na střechách funguje dlouhá léta

Rákos je tvrdší a trvanlivější než sláma a patří k nejstarším stavebním materiálům vůbec. V jiných klimatických podmínkách se z něj budovaly celé chýše, my se s ním můžeme opět setkat především jako s izolačními deskami a obzvláště ve formě rohoží jako nosič omítek a podhledů. Své místo měl v tradičním stavitelství nejvíce jako střešní krytina, kde svázaný do snopků a naskládaný s přesahem po vrstvách tvořil tradiční doškovou střechu. V Čechách tyto střechy naprosto vymizely, například na anglickém venkově jich stále nalezneme neskutečné množství.

Hodnocení uživatelů: 5 / 4
Líbil se Vám článek?04