Jak diagnostika dřevostavby předchází problémům?

Redakce | Pátek, 28. duben 2023 |

Diagnostikou budov, tedy zjištěním stavu budovy jako celku i jeho jednotlivých částí, se zabývá v dnešní době mnoho odborníků. Ovšem diagnostika dřevostaveb nespočívá pouze ve zhodnocení stavby, ale i v porozumění vlastnostem a fyzikálním zákonitostem stavebních materiálů ze dřeva a s obsahem dřeva.

Návrhy stavebních opatření pro dřevěné konstrukce by měl analyzovat a doporučovat technik, který umí nejen zkontrolovat objekt tzv. Blower door testem. Technici Dřevařského ústavu, nezávislé certifikační instituce, umí nejen správně zanalyzovat detaily a navrhnout opatření, ale také pracují s kalibrovanými přístroji a výstupem měření je akreditovaný protokol. Při kontrole průvzdušnosti se tak technici s vaší dřevostavbou neseznamují, už se dávno znají.

Co se děje při Blower door testu?

---

Blower door test je kontrola objektu s přístrojem, který měří vzduchotěsnost stavby. Princip zkoušky spočívá ve zjištění objemu vzduchu, který uniká netěsnostmi v plášti budovy. Součástí skladby obálky současných domů je vzduchotěsnicí vrstva, jejímž úkolem je zamezit úniku vzduchu z vnitřního prostředí do konstrukce obvodového pláště. Tato vrstva je v případě difuzně uzavřené konstrukce tvořena parozábranou, a to nejčastěji v podobě PE fólie, tedy materiálem, který nepropouští vodní páru. O to důležitější je, aby tato vrstva byla celistvá.

V případě difuzně otevřené konstrukce může být tato vrstva tvořena fólií s proměnlivou hodnotou sd, deskovým materiálem v podobě OSB desek s deklarovanými vlastnostmi výrobcem nebo alternativním deskovým materiálem na bázi sádrovláknitých desek se speciálním kašírováním. Vlastnosti materiálu definuje faktor difuzního odporu μ nebo také ekvivaletní difuzní tloušťka sd. Všeobecně lze říci, že čím je tato hodnota vyšší, tím méně vodní páry propustí.

Ne kondenzaci

---

Netěsnosti v obálce domu přináší za určitých okolností zvýšené riziko kondenzace v obvodových konstrukcích, vznik samovolného větrání a zvýšených úniků tepla, zhoršení akustických vlastností konstrukce a snížení efektivity systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla.

Přetlak a podtlak

---

Zkouška probíhá tak, že se ventilátorem vhání vzduch do objektu anebo z něj, podle toho, zda chceme vyvolat přetlak anebo podtlak. Po dosažení referenčního tlakového rozdílu (50 Pa) lze stanovit orientační hodnotu průvzdušnosti obálky budovy. Cílem měření je zjištění množství vzduchu, které je potřeba dodat, aby byl tlakový rozdíl zachován. Předpokládá se, že objem vzduchu, který po započetí měření dodáme, je roven objemu vzduchu, který unikl netěsnostmi v plášti budovy.

Po provedení orientačního měření se realizuje zkouška dle postupu popsaného normou ČSN EN ISO 9972 – Tepelné chování budov – Tlaková metoda, a za dodržení předepsaných podmínek je stanovena výsledná hodnota intenzity výměny vzduchu n50. Předpokladem správného výsledku je správný výpočet přesného objemu vnitřního vzduchu měřeného prostoru.

Kdy a co se měří

---

Měření konečné hodnoty průvzdušnosti budovy probíhá dle metody 1, a je nazývané jako zkouška budovy v provozním stavu. Je to z určitého pohledu vizitka stavitele. Jednoznačný průkaz kvality DOKONČENÉ stavby, který lze dále využít jako jeden z podkladů pro stanovení energetického štítku budovy.

Dále se provádí měření metodou 3, nazývané jako zkouška pro zvláštní účel, kde jsou pravidla měření upřesněna Metodickým pokynem SFŽP – Pravidla pro měření průvzdušnosti obálky budovy za účelem splnění podmínek dotačního programu Nová zelená úsporám.

Přípravné měření dle metody 2 je prováděno v rozestavěné, nedokončené fázi budovy tak, aby bylo možné postupně vyhledávat a eliminovat jednotlivé netěsnosti v obálce budovy. Přípravné měření předchází výsledným kontrolám stavu objektu a jeho cílem je zlepšit kvalitu obálky.

Předcházení dodatečným nákladům

---

Při měření metodou 2 má být finálním způsobem dokončena hlavní vzduchotěsnicí vrstva (HVV) a zároveň jsou osazeny všechny otvorové výplně. V návaznosti na ostatní řemesla je vhodné provést měření po kompletaci elektroinstalace a ostatních rozvodů v domě, aby bylo možné zkontrolovat veškeré prostupy vedoucí skrze obálku budovy.

Zároveň však v okamžiku, kdy nejsou instalovány sádrokartonové podhledy a u některých konstrukčních systémů instalační předstěny. To samé platí i pro pokládku souvrství podlahy. Ne vždy lze dodržet tento postup, a tak volíme kompromis mezi navazujícími pracemi tak, aby bylo možné kontrolovat co největší množství detailů.

Přípravné měření se provádí tak, že technik Dřevařského ústavu po příjezdu na stavbu utěsní záměrné otvory v obálce budovy (komín, kanalizace, vzduchotechnika atd.) a uzavřou se dveře, okna a poklopy. Ventilátor umístí do obvodového pláště pomocí teleskopického rámu a vzduchotěsné plachty. Většinou se jedná o vchodové nebo balkónové dveře. V případě, že je součástí objektu garáž, využije se dveří do tohoto prostorou. Následuje připojení tlakoměru, který zaznamenává tlakový rozdíl mezi vnitřním a venkovním prostředím a zároveň zobrazuje průtok vzduchu přes clonu ventilátoru.

Ventilátor vhání anebo naopak odvádí vzduch z měřeného prostoru (při standardním měření je tak vyvozen postupně přetlak i podtlak). Po dosažení a ustálení tlakového rozdílu na úrovni 50 Pa je možné stanovit orientační hodnotu intenzity výměny vzduchu n50. Součástí zkoušky je i měření teploty a atmosférického tlaku.

Detekce netěsností

---

V průběhu orientační zkoušky, kdy je udržován konstantní tlakový rozdíl, lze pomocí kouřové tyčinky, kouřového vyvíječe (při přetlaku) nebo anemometrem (při podtlaku) vyhledávat netěsnosti. Protože lze na obrazovce tlakoměru sledovat orientační hodnotu průvzdušnosti, ihned vidíme, jaký vliv na výsledek mají nápravná opatření, tedy opravy defektů a netěsností nebo seřízení otvorových výplní.

Chyby, které ovlivňují výslednou hodnotu průvzdušnosti většinou vznikají ve dvou fázích:

1. Fáze – Návrh a projekční příprava domu

• nedostatečná příprava detailů konstrukčních řešení (stavitel nemá podklady a improvizuje),
• nevhodná skladba konstrukce (vzduchotěsnicí vrstva je nekontrolovaně porušována instalacemi),
• montáž netěsných prvků (větrací mřížky, digestoř, vybrané komíny a spalovací spotřebiče nebo systémy lokálního odvětrání),
• nesystémové řešení parozábrany (návaznost mezi podlažími, vikýři, absence mezi nevytápěnými prostory atd.).
• porušení celistvosti vrstvy při montáži nebo později pracovníky navazujících řemesel,
• nespojení jednotlivých částí vzduchotěsnicí vrstvy (nepřelepení spojů desek nebo fólií),
• netěsné napojení vzduchotěsnicí vrstvy na základovou desku,
• nepečlivá utěsnění prostupů (potrubí VZT, elektroinstalace, nosné prvky konstrukce krovu, komínového tělesa),
• nekvalitní provedení vzduchotěsnicí vrstvy ve styku stěny a stropní konstrukce,
• žádné nebo nedostatečně provedené napojení vzduchotěsnicí vrstvy k výplním otvorů.

2. Fáze – Realizace a montáž domu

• porušení celistvosti vrstvy při montáži nebo později pracovníky navazujících řemesel,
• nespojení jednotlivých částí vzduchotěsnicí vrstvy (nepřelepení spojů desek nebo fólií),
• netěsné napojení vzduchotěsnicí vrstvy na základovou desku,
• nepečlivá utěsnění prostupů (potrubí VZT, elektroinstalace, nosné prvky konstrukce krovu, komínového tělesa),
• nekvalitní provedení vzduchotěsnicí vrstvy ve styku stěny a stropní konstrukce,
• žádné nebo nedostatečně provedené napojení vzduchotěsnicí vrstvy k výplním otvorů.

Propracovaný systém výhodou

---

Výhodou dřevostaveb je, že mají velmi dobře propracovaný certifikační systém a také technologická pravidla, montážní postupy pro sestavení konstrukce i stavební detaily. Stavět dřevostavby vyžaduje znalosti a pečlivost v jednotlivých stavebních fázích. Mezi důležité detaily kontroly patří vlhkost, statika, způsob osazení oken i vizuální prohlídka celistvosti SVO (systému vzduchotěsných opatření).

Auditoři Dřevařského ústavu kontrolují stavby nejen v rámci reklamací a znaleckých posudků, ale především jako nezávislý certifikační orgán a také preventivně (např. služba Certifikát Kvalitní stavba pro individuální kontrolu jednotlivého domu).

Toto velmi komplexní posouzení poskytne obyvatelům domu přehledné informace o kvalitě projektu i výstavby a ti se tak nemusí obávat nepříjemných překvapení v budoucnu.

Připravil: Ing. Jiří Brich, technik Dřevařského ústavu, www.drevarskyustav.cz

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00