Fasádní obklady představují funkční i pohledově atraktivní plášť domu. Co patří mezi jejich přednosti?

Dana Jakoubková | Pondělí, 20. leden 2020 |

Fasádní obklady patří mezi nejžádanější stavební sortiment současnosti. Není divu; nabízejí rozmanitou škálu materiálů, textur, barev i stylů, jsou pohledově poutavé, odolné a mnohdy bezúdržbové. Kromě toho dům chrání před počasím, tepelně izolují a téměř všechny jsou použitelné v kombinaci s takzvanou bezkontaktní odvětrávanou fasádou, díky níž dům lépe dýchá a udržuje si vlhkost od těla. Jejich montáž na nosný rošt je obvykle rychlá a snadná.

Dřevěný obklad

Své k svému platí i u dřevostavby. Dřevěná fasáda dodá domu originální vzhled a má nesporné termoizolační i akustické vlastnosti. V létě oddálí průnik tepla, v zimě zbrzdí chlad. Schopnost dřeva dobře pracovat s vlhkostí je další přidanou hodnotou. Má-li dřevo zajištěné optimální podmínky „pro život", to znamená, že je vybraná ideální dřevina pro danou klimatickou oblast, je použitý vhodný stavební postup tak, aby kontakt s vodou a vlhkostí nebyl trvalý a dřevo mělo možnost vyschnout, nemusíte se u dřevěné fasády obávat krátké životnosti ani v případě, že dřevo nebude ničím ošetřeno.

Dokladem mohou být celodřevěné stavby staré až tisíce let, které můžete dodnes vidět v dobré kondici. Vezměme třeba Antarktidu, kde příroda namíchala opravdu ostrý klimatický guláš. A přesto dodnes stojí na břehu Robertsonovy zátoky, kterou atakuje jedno z nejhorších počasí na světě, primitivní chaty norsko-britské expedice badatele Carstena Borchgrevinka, v nichž trávila výprava tuhou antarktickou zimu roku1899. Vítr, sůl a vlhko nenadělaly na stavbách za sto dvacet let ani zdaleka takovou paseku jako současná půlmilionová kolonie tučňáku a jejich trus.

Na severských Faerských ostrovech stojí patrně nejstarší dodnes obývaná dřevěná stavba Evropy – farma Kirkjubøargarður, postavená v jedenáctém století z naplaveného smrkového dřeva. Zajímavostí je i to, že stavba nemá základy.

A více než čtrnáct set let v dobrém stavu si pak připisuje dřevěný budhistický chrámový komplex Hórjúdži v Japonsku, který prochází údržbou pouze každých sto let, aby si udržet statut nejstarší dřevěné stavby světa.

Obr.: Pro dřevěnou fasádu se nabízí nepřeberná škála typů a profilů obkladových palubek, prken, latí a hranolků. Základem je vždy konstrukční ochrana, která zajistí stékání vody z konstrukce a stálé provětrávání. Dalším způsobem je chemické ošetření obkladového dřeva. Pro exteriérové dřevěné obklady se využívá nejčastěji masivní dřevo modřínu, smrku, douglasky či dubu, ale i odolnějších druhů. Použít lze i dřevo modifikované, tedy tepelně upravené nebo tlakově impregnované. Některé z těchto dřevin lze ponechat bez jakékoli povrchové úpravy, působením slunce a deště získají časem zajímavou stříbrnou patinu. Foto: SECA

Uspořádání fasádních palubek, prken může být různé – od svislého přes vodorovné či šikmé až po složené do různých obrazců. Pro všechny tyto možnosti existuje i další řada profilování, tudíž může být každá fasáda v podstatě originálem. Není tedy divu, že i v jednadvacátém století jsou stále oblíbenější nejenom dřevěné konstrukce domů, ale i dřevěná fasáda.

Kompozit, recyklovaný plast

Pokud vás ani předchozí řádky nepřesvědčily o trvanlivosti dřeva, ale jeho vzhled se vám líbí, můžete zvolit kompozitní materiál vyrobený z dřevěné moučky a plastu, který dřevo imituje. Dřevoplast tedy nabízí vzhled dřeva s odolností PVC, je mechanicky odolným, trvanlivým a rozměrově stálým materiálem, odolá počasí, hnilobě, hmyzu a UV záření, je bezúdržbový a nabízí se ve velké škále textur i barevných odstínů. Výrobky z recyklovaného PVC mají výborné tepelněizolační vlastnosti, jsou pružné, snadno se montují a demontují a obtížně hoří. Desky či lamely mohou tvořit jak fasádu otevřenou se spárami, tak uzavřenou na perodrážku a ve výsledku tvoří systém odvětrané fasády, připevněné na podkladový rošt.

"Fasáda může být impozantní, dekorativní i jednoduchá."

Kovové (plechové) obklady

Natírání fasády si ušetříte, pokud zvolíte jako obklad zinek, titanzinek nebo hliník. Oba materiály jsou lehké a odolné proti korozi, prakticky nerozbitné a bezúdržbové bez nutnosti povrchového ošetření a nabízejí jedinečnou estetiku, především jako kontrast s jiným materiálem. Nezaměnitelný glanc pak dává fasádě materiál po čase, kdy jsou na něm patrné známky zvětrání, případně lze rovnou zvolit již předzvětralý vzhled. Zvolit ale můžete jakýkoliv odstín stupnice RAL. Všechny uvedené kovové obklady lze stoprocentně recyklovat.

Zajímavá je i fasáda z předlakovaného ocelového plechu. Jde o materiál tuhý a přitom se dobře ohýbá do různých tvarů i úhlů a je odolný vůči zvlnění pod silou slunečních paprsků.

Kovové obklady na fasádě působí nadčasově a hodí se především pro funkční architekturu. Protože se upevňují na rošt, fasáda pod nimi odvětrává, nevlhne a drží teplo.

Obr.: Provětrávané hliníkové fasády jsou schopné splnit nejnáročnější požadavky investorů a projektantů. Zpravidla jsou nabízeny v rozmanitých profilech, kazetových nebo deskových variantách. Hliníkové fasádní obklady mají dlouhou životnost a jsou zcela bezúdržbové, protože hliník nekoroduje a nejsou tedy třeba žádné nátěry. Díky integrovanému systému odvětrávání fasáda dýchá a nevlhne, zároveň je chráněna před nepříznivými vlivy počasí. Foto: PREFA

Kámen, cihly, beton, keramika

Výhody obkladu z kamene jsou jasné: malá nasákavost, mrazuvzdornost a trvanlivost. Tradiční přírodní materiál je ale těžký, proto je často nahrazován umělou variantou, dokonale imitující třeba štípané skalní úlomky či pískovec. Přírodní lomový kámen se často kombinuje s probarvenou omítkou, atraktivní je díky 3D tvaru, netradičnímu probarvení a rozmanitému povrchu: drsný, hladký, leštěný.

Keramické fasádní obklady jsou odolné vůči střídání teplot, dokonale mrazuvzdorné, pevné, barevně stálé a dlouhověké. Nabízejí rozmanité kombinace barev a povrchových úprav, vypalované obklady jsou odolné vůči plísním, řasám i veškerým povětrnostním podmínkám.

Cihlové obklady jsou dokonalou imitací tradiční pálené cihly. Pro svou nízkou pořizovací cenu, jednoduchost, tvar i tradiční vzhled jsou často používaným externím obkladem, který dokáže zaručit i plynulý přechod mezi stěnou a rohem.

Jako obklad sendvičových panelů dřevostaveb se používá i betonový obklad, který dokáže věrně imitovat různé povrchy, je voděodolný i mrazu a žáruvzdorný. Takový obklad vypadá luxusně na jakémkoli domě.

Všechny obkladové varianty je nutné konzultovat s projektantem, který podle zvoleného typu obkladu navrhne vhodné konstrukční řešení podkladního roštu či plochy s ohledem na typ izolantu, nosnou konstrukci a hmotnost obkladu.

"Pěkná fasáda přitáhne pohled stejně, jako kapota Cadillacu hmyz."

Desky na bázi cementu

Vláknocementové či cementotřískové desky jsou aktuálně populární především mezi architekty. Jejich oblíbenost je dána dlouhou životností, rychlou montáží, skvělými tepelně i zvukově izolačními vlastnostmi. Používají se jako podkladový materiál pro jiný obklad, ale díky přírodnímu vzhledu se používají často i jako obklad sám. Vyrábějí se lisováním směsi dřevěných třísek, cementu, vody a hydratačních přísad. Slučují tak výhody dřeva a cementu a vynikají vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům. Neobsahují žádné nebezpečné látky, azbest ani formaldehyd a jsou zcela ekologické a šetrné k životnímu prostředí.

Desky pojené cementem jsou vhodné na odvětrávané fasády, rychle a snadno se montují, jsou nehořlavé a téměř bezúdržbové. Je možné realizovat s nimi suchou cestou velmi náročné, trvale odolné a bezpečné fasádní konstrukce. Navíc nabízejí i tvůrčí řešení, která by při jiném způsobu stavby nebyla možná.

Obr.: Spojení přírodní krásy dřeva s trvanlivostí a bezúdržbovostí vláknocementu – to jsou benefity designových obkladů, které byly speciálně vyvinuty tak, aby odolaly všem přírodním vlivům. Mnohostranný, stylový a silný plášť z cementovláknitých desek je dostupný v mnoha barevných odstínech i dekorech – dřevo, hladká struktura a štuková struktura... Foto: James Hardie

Obr.: Desky na bázi cementu představují pro opláštění dřevostavby ekonomické a jednoduché řešení. Vyrábějí se slisováním směsi dřevěných třísek, cementu, vody a hydratačních přísad, přičemž finální vzhled může být nejen futuristicky surový, ale může mít rozličnou podobu povrchu (hladký, imitace dřeva, imitace břidlice) v různých barevných odstínech. Kromě opláštění dřevostaveb se používají také pro podbití přesahu střech, jako obklady soklů, ale své využití nalézají také v interiérech. Nástřikem barvy může být dosaženo originální struktury, takže každá deska je jedinečná. Foto: CETRIS

Kam dál?

Další články na téma fasády

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora