Svůj dům ze slámy si postavil vlastníma rukama. Teď radí ostatním, jak si takový dům postavit

Lucie Němcová | Úterý, 29. prosinec 2020 |

Než se pustíte do stavby domu svépomocí a začnete přicházet o sladké iluze, zatímco budete tančit s lopatou na staveništi a řešit první záludné detaily, popovídejte si s Janem Chvátalem, majitelem tohoto nepřehlédnutelného slaměného domu. Zkušenosti z tohoto nezapomenutelného dobrodružství s entuziasmem šíří dál, aby dobře připravených stavebníků přibývalo na úkor těch naivních a neznalých. Co tedy říká o tom, jak postavit dům ze slámy?

Naše původní představa domu byla na počátku úplně jiná. Vlivem různých okolností se postupem času proměňovala. Kartami hlavně zamíchal návrh architekta udělat dům pasivní. Koncept pasivního standardu nám v kontextu dnešní doby dával smysl, a tak jsme souhlasili.

Následovalo více než půl roku ujasňování a dolaďování studie. První návrhy byly hodně jiné než naše představy. Nakonec jsme ale společně dospěli k takovému návrhu, na němž bychom po dvou letech bydlení nic neměnili. Je třeba říci, že z hlediska komfortu jsme se v ničem moc neomezovali – máme i saunu, garáž a já svoji dílnu. V průběhu stavby jsme ale postupně zjišťovali, že jsou to všechno věci, které stojí nemalé peníze a někdo (já) je musí postavit.

Nejsou materiály jako materiály

Výběr nepříliš standardních stavebních materiálů nám celý proces také příliš nezjednodušil (a nezlevnil). Přírodní materiály mohou pomoci snížit cenu ve chvíli, kdy je to takový „low-end", tedy pokud používáte recyklované věci, někde něco najdete, opravíte staré okno, nebo se spokojíte s nejjednodušší kvalitou. V našem případě to bylo jinak. Když jsme měli hrubou stavbu z přírodních materiálů, vybírali jsme například materiál na podlahu. Nejekonomičtější by bylo použít například PVC. To by ale bylo vzhledem k charakteru domu bláznivé – a všechny varianty z přírodních materiálů jsou výrazně dražší!

Pak přijdete a chcete dveře. Nechtěl jsem standardních 197 centimetrů, ale 210 (kvůli mé výšce). Jenže všechno, co si člověk nechá dělat na míru, je vždy dražší. Nejlevnější jsou výrobky na regálu ve stavebninách. Poptat a vysoutěžit slevu můžete například na pórobetonu, polystyrenu, cihle... Vůbec to nehaním.

Způsobů, kterými se dá stavět, je spousta. Je to věc rozhodnutí a způsobu žití daného člověka. My jsme se rozhodli, že je pro nás důležitý pocit z bydlení a materiály kolem nás. Skutečnost, že máme hliněnou omítku, kolem sebe spoustu dřeva a díváme se do zahrady. Asi bychom se necítili úplně dobře v betonové kostce oplácané polystyrenem. Ale každý to má jinak.

Přízemí: Mozaika přírodních materiálů otištěná i do výběru interiérových prvků – keramika, dřevo, hlína a kámen. Foto: Jakub Moravec

Pracovna: Hliněná omítka a dřevo poskytují rámec nezaměnitelného útulného a voňavého interiéru. Foto: Jakub Moravec

Jak postavit dům ze slámy

Původní idea stavět dům z nosné slámy se v průběhu stavby změnila. To je ovšem na samostatný příběh. Dům má nakonec vloženou nosnou dřevěnou konstrukci, která pomáhá nést zatížení a brání sedání domu. Obvodové stěny ze slámy jsou ty bíle omítnuté – boční a zadní stěny domu. Tam také nejsou téměř žádná okna.

Jižní stěna je pak natolik prosklená, že by tam sláma neměla vůbec smysl, takže je to standardní dřevostavba s foukanou celulózou uvnitř. Teplo a světlo se do domu z velké části dostává právě díky prosklení na jihu, což souvisí právě s pasivním konceptem.

Sláma nakonec není levnější a práce s ní je rozhodně náročnější. Ale ve chvíli, kdy je sláma v domě zabudována v souladu s jejími požadavky a omezeními, je to dobrý stavební materiál. Zároveň však odpustí daleko méně chyb než standardní materiály a případné chyby mohou mít u slámy fatální následky.

Jižní fasáda: Výrazně jiná a dominantní – taková je barevná prosklená fasáda na jih doplněná o dřevěnou konstrukci stínění. Ostatní stěny omítnuté bílou vápennou omítkou, jsou ze slaměných balíků, a kromě několika malých oken v nich žádné otvory nenajdeme. Foto: Jakub Moravec

"Život v rodinném domě je úplně jiný způsob žití, než když je člověk někde v nájmu. Je tím poutaný k místu, protože o dům i zahradu je třeba se stále starat."

Dotace na pasivní dům nám hodně pomohla

Pasivní dům je termín, který je podle nás ošklivý a zavádějící, my se snažíme říkat alespoň energeticky pasivní dům. Hlavně v souvislosti s dotacemi bych řekl, že to může hodně svádět k honbě za pouhými čísly nízké energetické náročnosti. Ale budoucím obyvatelům domu je nějaké virtuální číslo jedno.

Ať si každý postaví, jaký dům chce. A pokud chce energeticky úsporný, stejně možná narazí na fakt, že dům musí zatěsnit, aby mu teplo neutíkalo. A že pro přívod čerstvého vzduchu je dobré použít vzduchotechniku se zpětným získáváním tepla (rekuperací). Oboje prospívá i v případě použití slámy, protože se prostě v zimě nedostane do slámy vlhký vzduch a vlhkost v ní nebude kondenzovat.

Jakmile stavíte dům s parametry pasivního standardu, nutí vás to k velkému soustředění na detail. Kdyby mi nevyšel blower door test a z rozpočtu by nám vypadlo ještě přes pět set tisíc z dotace Nová zelená úsporám, byl bych prostě nahraný. Dotace 550 tisíc plus 35 tisíc korun jsme dostali na pasivní dům v té nejvyšší kategorii. Zaplatilo nám to veškerá okna, dveře a vzduchotechniku.

Schodiště: "Sochoschody" či "stromoschody", jak je obyvatelé domu důvěrně nazývají, vyráběl Jan sám a s humorem k nim dodává: „Náklady vyšly tak na 15 až 20 tisíc, ale kdyby je po mně někdo chtěl, pod 200 tisíc nepůjdu." Foto: Jakub Moravec

Letní provoz pasivního domu vyžaduje pozornost

Přijde mi, že pasivní domy i dotace a celkově přístup „hlavně ušetřit" se soustředí zejména na zimní provoz a moc neřeší ten letní. Moje zkušenost je taková, že pasivní dům, který má velká okna na jih či jihozápad, nutně potřebuje stínění. Anebo potřebuje chlazení, které ale v energeticky úsporném domě nedává moc smysl. Protože ve chvíli, kdy se do toho dobře izolovaného domu dostane teplo, samo nezmizí. Ve starých domech totiž v létě chybějící nebo chabá izolace podlahy přináší do domu kýžený chlad.

My máme na jižní stěně velké přesahy střech, které by v létě, kdy je slunce vysoko, měly zajistit zastínění oken i interiéru. Ale prakticky jsme si osahali, že teorie je přece jen něco jiného než praxe. Období, kdy se dovnitř slunce přeci jen dostane, je plno, a pak dochází k přehřívání interiéru. Proto jsem doplnil exteriérové elektricky ovládané stínicí rolety. Pak je teplota příjemnější a k přehřívání nedochází. Systém získávání tepla velkými okny na jihu skvěle funguje v zimě, kdy je venku – 20 °C a venku svítí slunce. Pak není potřeba vůbec přitápět.

Stínění: Zásadní součástí nejen pasivního domu je stínění – přesah střechy a pergola zachytí paprsky letního slunce, aby se nedostávaly dovnitř. Ani zde nechybí kousek zeleně na střeše pergoly. Foto: Jakub Moravec

Pasivní dům s výměnou vzduchu – logická volba

Vzduchotechnika s rekuperací je obestřena mnoha mýty. Jedním z nich je, že není možné otevírat okna a dveře... My máme v létě v provozu vzduchotechniku a zároveň podle libosti otevíráme okna i dveře a není v tom žádný problém. V zimě ale vzduchotechnika s rekuperací zajišťuje, že si nemusíte vyvětrávat teplo a současně není vydýchaný vzduch. My jsme koupili úplně nejjednodušší jednotku. Dnes už bychom investovali do tišší rekuperační jednotky s digitální regulací, ale do výměny vzduchu s rekuperací bychom šli jednoznačně znovu.

Okna: Nerušený výhled ven a parapety, na kterých se dá lenošit, majitelé milují. Foto: Jakub Moravec

Fotovoltaický systém - vlastní energie ze slunce

Na veškerou energii v domě nám stačí 700 Kč na měsíc. Svítí-li slunce, fotovoltaika v zimě ohřeje tisícilitrovou nádrž na vodu za dva dny na 100 stupňů. Uvnitř je nerezový výměník, kde se průtokově ohřívá teplá užitková voda. Zároveň tato voda v nádrži slouží jako médium pro vytápění. V patře máme malinké radiátory, v koupelnách topné žebříky a ve velkém obytném prostoru přízemí podlahové topení.

Elektrárna nahoře na střeše je tvořena z 20 panelů. Za rok vyrobí 5,5 MWh elektrické energie. Na naši spotřebu by nám to v součtu stačilo, ale samozřejmě nejvíce vyrábíme v létě, kdy spotřebujeme třeba jen 10 procent vyrobeného objemu elektřiny. V zimě naopak musíme dokupovat. Když nesvítí sluníčko, máme krbovou vložku, přes kterou vodu natápíme. Kdyby nefungovalo ani sluníčko (fotovoltaika), ani krb, sepne elektrická patrona na elektrický proud ze sítě.

Terasa: Západní straně domu vévodí terasa. Nejoblíbenější místo domu, ze kterého se v teplých měsících roku těžko odchází. Majitelé věděli, že jižní strana v létě není příliš obyvatelná, jelikož měli možnost bydlet ve vedlejším domě u příbuzných. Proto je na západě a rozměrově navržená tak, aby byl prostor se před sluncem během dne schovat. Foto: Jakub Moravec

Užitková voda v domácnosti

Velkou pozornost jsme věnovali zacházení s vodou. Všechny střechy jsou porostlé vegetací a voda z nich je vedena do jímky, kde ji znovu používáme – na zalévání zahrady nebo ke splachování toalet. Po domě máme troje rozvody vody: studenou, teplou a dešťovou.

Toto řešení bych doporučil úplně každému, kdo staví nový dům. I když třeba v první fázi nebude mít nádrž na dešťovou vodu, po celém domě bych v průběhu stavby natáhl rozvody pro dešťovku a ven z domu bych zakopal jednu trubku k možnému umístění nádrže. Náklady jsou minimální a v budoucnu je pak jednoduše možné dešťovou vodu dopojit.

Nám to tu ušetří 35 procent z celkové spotřeby. Na provoz čtyřčlenné domácnosti potřebujeme každý měsíc zhruba šest kubíků vody, z toho tak dva jsou dešťovka. Jsem toho názoru, že v dnešní době splachovat záchod pitnou vodou je opravdu velká hloupost.

Zelené střechy: Rostlinami poseté střechy zachytávající vodu najdeme na domě, garáži i pergole. Kromě důležitých funkcí, jako je vliv na klima a snižování teploty v létě, jsou to v podstatě umělecká díla krásná na pohled. Na střeše domu s velkým sklonem ale nefunguje skladba stoprocentně dobře, voda stéká, a tak možná bude výhledově doplněna nopová folie, která vodu umí zachytit. Foto: Jakub Moravec

Technické parametry

• Typ domu: energeticky pasivní
• Dispozice: 5 + kk
• Zastavěná plocha: rodinný dům 118,6 m2, garáž a dílna 58,4 m², přístřešky a pergola 37,2 m²
• Užitná plocha: rodinný dům: 161,7 m², garáž a dílna 48,4 m², terasa 26,7 m²
• Konstrukční systém: kombinovaný – slaměné stěny s dřevěnou konstrukcí
• Teplo a větrání: fotovoltaický systém VIVIS 5kWp, krbová vložka Romotop KW025, vzduchotechnická jednotka Atrea Duplex ECV4390
• Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,091 W/m²k
• Projekt: Ing. arch Jan Márton, Naturesystems, 2014
• Realizace: svépomocí, 2014–2017, www.slamacek.cz
• Dotace: Nová zelená úsporám

Půdorys 1. NP

Půdorys 2. NP

Autor článku Ing. arch. Lucie Němcová

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 2 / 3
Líbil se Vám článek?21