Lucie Němcová | Pondělí, 10. červen 2013 |
Přednáškového cyklu Hovory o dřevu 2013 se zúčastnil zakladatel a ředitel společnosti Gradient, pan Ing. Miroslav Kramoliš a my jsme se pana inženýra zeptali na jeho osobní názory týkající se oboru dřevostaveb. Dostalo se nám velmi zajímavých odpovědí a také pozoruhodných vysvětlení mnohdy přehlížených souvislostí.
Jak by vypadal dům, který byste si stavěl sám pro sebe?
„Já jsem si již dům postavil, proto vím, jak by vypadal. Postavil bych si opět dřevěný skeletový dům, pokud možno co nejvíce prosklený, který by měl kachlová kamna a hlavně milující manželku a milující tři děti. Přesně toto se mi podařilo již před 20 lety."
Takže máte splněno...
„Splněno mám, ale budu rekonstruovat. A také ještě stavět, menší domek na důchod. Hlavně by měl být v přírodě. Principy zůstanou stejné – dřevo, sklo, přírodní materiály a sálavé teplo jako zdroj tepla."
Co by měl mít Váš dům z hlediska vnitřního prostředí?
„Já bych řekl, co by rozhodně neměl mít. Rozhodně by neměl mít vzduchotechnické větrání."
Vysvětlil byste několika argumenty proč ne?
„Existuje hygienicky doporučený parametr vzduchu, který se jmenuje ionizace vzduchu. Je velmi důležitý, protože vzduch by měl mít přirozené, přírodní elektrické vlastnosti. Doporučený je jen z toho důvodu, že kdyby se zmíněné doporučení změnilo v příkaz, tak by většina objektů, včetně škol, nemocnic a obchodních center musela být zavřena, protože nesplňují limity. Já osobně dávám přednost tomu, cítit se v domě jako v lese, kde je spousta ionizovaného vzduchu a aniontů, než jako v podzemní garáži, kde je málo aniontů nebo žádné.
Kdybyste si mohl vybrat jakékoli místo, kde by měl Váš dům stát, jaké by to bylo?
„Kdybych mohl, postavil bych si dům na nejdražším místě na světě a pak bych ho prodal. Protože ale nemohu, postavil bych si dům někde v lese na pasece."
V podstatě takový si asi plánujete postavit...
„Bohužel, nejsou vhodné pozemky. Stavební úřady jsou proti. A ještě dodávám, že můj vysněný dům by měl mít plochou střechu."
Proč plochou střechu?
„Protože mi ji nikde nechtějí povolit. Jako symbol vzdoru. Ale také proto, že považuji plochou střechu za něco, co je přirozené, co umíme udělat a co domu dává zajímavou kvalitu. Když si představíte dům se sedlovou střechou, vypadal by určitě nádherně i s plochou střechou a zároveň by v horním patře bylo mnohem víc místa. Už dvacet let bydlím ve stavbě, kterou jsem si postavil, a když jdu do podkroví, tluču se do hlavy a spílám si, proč jsem to neudělal výš."
Sledujete novinky v oboru?
„Vzhledem k tomu, že je to moje práce, tak musím. A čím dál víc jsem zklamaný, protože novinky nejsou. Jsou to většinou modifikace starých věcí. Samozřejmě tu potkávám (veletrh Dřevostavby 2013) i dobré a zavedené firmy, které dělají dobrou práci, respektive materiály. Ale před 5 – 7 lety bych vám řekl, ano, objevil jsem tu úžasnou novinku, a tou jsou masivní lepené desky. Tenkrát je z Prostějovska přivezl, pan Oslizlo..."
A Vy o nich uvažujete, že byste je používal?
„Já je používám, ale v omezeném množství. Je to sice velice kvalitní, ale drahý materiál. Zatím ho neumíme nahradit, ale pracujeme s podobnými materiály. Nepotřebujeme ho v takové míře, protože jeho vynikající statické vlastnosti my získáváme skeletem. Bylo by to nošení dříví do lesa. Někdy ale potřebujeme udělat difuzně otevřenou stěnu, která má dobré parametry, je staticky jakžtakž únosná, ale není příliš tlustá."
Máte nějakou vizi materiálu, který byste potřeboval?
„Tento státní aparát, potažmo evropský, nám neustále klade nepřekonatelné překážky, týkající se požárních, tepelněizolačních a cenových parametrů. Přál bych si, abychom mohli používat vakuová skla (dvojsklo a mezitím vakuum), ne tepelně-izolační skla s argonem, ale vakuová skla, která by neměla parametry 0,6 ale třeba 0,06, což vakuová dvojskla umí. Používají se v Japonsku a Austrálii. Používají se relativně malé tabulky, a má to dvě nevýhody – samozřejmě cenu a potom, že zhruba každých 30 cm musí být distanční bod, aby se sklo pod atmosférickým tlakem neprohnulo dovnitř."
Kde čerpáte inspiraci?
„Jsou dva druhy inspirace. Příroda, protože ta je dokonalá. A tradice. Podle mého názoru naši předci uměli stavět lépe než my dnes. Nevýhodu změnili ve výhodu. My když vidíme nevýhodu, tak ji znásilníme. Zabetonovat, přibít, přetáhnout fólií... Většinou se nám to vymstí, protože nevidíme souvislosti. Třetí inspirací je má rodina. Ta mě inspiruje k tomu, abych vydělával peníze (smích)."
Zařadil byste domy, které stavíte, do kategorie nízkoenergetických domů?
„Já bych je zařadil do kategorie – domy, které podporují zdraví svých obyvatel. Jedním z kritérií je, že jsou co nejúspornější, protože to také svým způsobem podporuje zdraví obyvatel. Jejich majitelé nemají stresy z toho, že musí splácet vysoké částky za energie.
My musíme klientovi dokládat, že mu nestavíme vzdušný palác, ale palác, který má svůj energetický průkaz. Tento parametr je velmi důležitý."
A jakým způsobem Vám vychází testy vzduchotěsnosti?
„Osobně považuji testy vzduchotěsnosti u rodinných domů za určitou slepou cestu, kterou časem společnost opustí. Když máte úsporný dům s výměnou vzduchu, nebo vytápění pomocí vzduchotechniky, tak musíte mít zajištěnou vzduchotěsnost s minimální infiltrací. Přitom tisíce let to fungovalo jinak. Dřív jsme měli experiment s komunismem a víme, jak to dopadlo. Teď tu máme experiment se vzduchotechnikou, která vyřeší vše. Podle mého názoru nevyřeší. Infiltrace v rozumné míře není škodlivá, ale naopak žádoucí. Infiltrace ale musí být řízená. Samozřejmě není možné udělat „lochnu" někde v okně nebo ve stěně, která neřízeně přechlazuje dům. Sice zajistí čerstvý vzduch, ale nikdo to nezaplatí. Na druhou stranu, udělat si z domu termosku...?"
Jakým způsobem to řešíte vy?
„Nabízíme parobrzdy formou OSB. Děláme stavbu difuzně otevřenou, zasklíme ji, skla zasilikonujeme, takže tam nevzniká žádná skulina, kudy by se vzduch dostával. Zbytek stěn uděláme technologií kvalitní parobrzdy z OSB desek."
Jak řešíte výměnu vzduchu?
„Výměnu vzduchu řešíme inteligentní ventilací, která spočívá v tom, že do obvodového pláště vkládáme speciální klapky, které dovážíme z Francie. Tyto klapky vypadají jako žábra a umí zvětšovat objem větrání podle toho, jak je vlhký vzduch. Uvnitř jsou vlákna, která pobírají vlhkost a podle toho se natahují nebo stahují a tím otevírají nebo zavírají klapky. V domě je instalovaný podtlakový ventilátor, který jemně, odtahovými místy, odsává zkažený teplý vzduch pryč. Tento systém reaguje na vlhkost. To znamená, že když je v domě malá vlhkost, čili málo obyvatel, odebírá z domu třeba jen 20 m3 vzduchu za hodinu. Když se zvýší počet obyvatel, tedy vlhkost a potažmo CO2, tak odebírá třeba celých 160 m3 za hodinu. Tento proces je proměnný v čase podle toho, kolik je v domě obyvatel.
Firma NIBE posunula tuto technologii ještě o kousek dál. V tepelném čerpadle mění odpadní teplý vzduch na teplou užitkovou vodu nebo na vytápění. Má to ale jeden háček, aby zařízení dobře fungovalo, potřebuje minimálně 100 – 120 m3 vzduchu za hodinu.
Rozhovor připravily: Ing. Irena Truhlářová, Bc. Pavla Blažková z ARCHCON atelieru
Druhá část rozhovoru s Ing. Miroslavem Kramolišem
Třetí část rozhovoru s Ing. Miroslavem Kramolišem
Přednášku pan Ing. Miroslava Kramoliše jste mohli vidět na veletrhu Dřevostavby 2013 pod záštitou přednášek Hovory o dřevu, jež pro milovníky dřevostaveb každoročně organizuje projekční studio ARCHCON atelier a realizační firma DŘEVOSTAVBY BISKUP.
Vaše komentáře (1)Nejnovější články v kategorii “Aktuálně”
-
Vánoční stromečky ze šetrných FSC lesů si lze letos pořídit v Brně a zároveň přispět na dobrou věc
Letošní vánoční sezóna nabízí výjimečnou příležitost pořídit si domů stromeček, který udělá radost nejen vám, ale i lesu samotnému. FSC certifikované vánoční stromečky jsou…
-
Podpořte společně s námi děti z neziskové organizace PROSTOR PRO
Dnes je Giving Tuesday, světový den štědrosti a dobrých skutků. Připojte se i Vy k této celosvětové iniciativě a pomozte dětem, kterým nezisková organizace PROSTOR PRO podává pomocnou…
-
Markéta Zimová: Ruce od hlíny a v srdci oheň
Hlína je jeden z nejstarších stavebních materiálů vůbec. Je tak samozřejmá a všudypřítomná, že je snadné ji přehlédnout. Má své místo i v moderním stavebnictví? Jaké jsou její…
-
Letošní Den otevřených dřevostaveb opět přilákal téměř tisíc zájemců o dřevostavby
11. ročník tradičního Dne otevřených dřevostaveb letos opět pořádala Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD). Potěšilo nás, že zájem o moderní bydlení ve dřevostavbách…