Hrajte s námi o hodnotné ceny/10

Helena Petáková | Pondělí, 16. červenec 2012 |

Dnešní fotografie nás zavádí do městských nebo zámecký salónů, kde se odehrával společenský život. Tento výstavní kousek vyrobil mistr nábytkář - zkuste uhodnout, o jaký předmět jde. Možná jste podobný viděli při prohlídce některého z našich historických objektů, tento je uchován v Městském muzeu v Žamberku.

Jaká je správná odpověď minulého kola?

„Valcha je jednoduchý nástroj, používaný v minulosti k praní textilií. Používal se i k výrobě plsti. Původně byly valchy dřevěné, na přelomu 19. a 20. století se začal používat plech nebo porcelán," napsal nám opět správně pan Marek Pokorný.

Krátký pohled do historie

Zpočátku se k praní používala pouze čistá voda, ve které se prádlo máčelo, otloukalo o kameny a máchalo. Postupem času si lidé všimli, že přidáním určitých látek do vody při namáčení, se odstraňování špíny z ošacení urychlí a ulehčí. Nejstarší zmínka o technologii praní pochází ze starého Sumeru a datována je do období 2 800 let př.n.l. Ve starém Egyptě byl znakem pro praní hieroglyf představující dvě nohy ve vodě, to znamená, že v té době se pralo hlavně šlapáním prádla ve vodě. Vyhlášené byly například prádelny ve starém Římě, kde valcháři šlapali prádlo ve velikých kádích naplněných bělicí hlinkou, louhem, močí a vodou. Nakonec prádlo vyždímali a vymáchali v čisté vodě.

Teprve později se začaly používat různé tlouky a plácačky. Prádlo se před praním máčelo ve vodě, do které se přidala směs zvířecího tuku a dřevěného popela, později bylo vynalezeno mýdlo.

 Největší skok ve vývoji praní přinesl vynález valchy

Původně se jí říkalo prací deska. Valchy se vyráběly v různých dobách z různých materiálů, od dřevěných, z pálené hlíny, kamenných až po plechové, skleněné a z umělých hmot. Kdy valcha vlastně vznikla a začala se používat, nevíme, ale u nás v Čechách se používala běžně až do 50. let 20. století, kdy ji zcela vytlačily pračky.

 První pračky

Teprve koncem 19. století, s rozvojem průmyslové revoluce, se začaly vyrábět prací stroje používané nejprve v prádelnách, špitálech a později i v domácnostech. Zpočátku to byly zcela jednoduché prací nádoby ve tvaru půlválce na nohách, dno bylo vyloženo roštem z dřevěných lišt a proti němu se kývalo další půlválcovou valchou. Mezi těmito dvěma valchami se prádlo třelo tak dlouho, až se vypralo. Takto prané prádlo bylo velmi mechanicky namáháno, a proto se ničilo, zvláště pak jemnější tkaniny. Proto se postupně měnil tvar a uložení třecích ploch, které byly nadlehčovány vodou nebo různými mechanismy, aby nedocházelo k tak velkému opotřebování tkanin.

Brzo se přišlo na to, že stačí, aby se prádlo ve vodě pouze vířilo, obzvláště s vývojem a dostupností kvalitnějšího mýdla. Od toho se vyvíjely další typy praček, kde pohyb prádla zajišťovaly různé druhy práčů, lopatek či kolíků poháněných klikou, pákou nebo kolem, buď přímo, nebo přes různé převody.

Téměř všechny pračky se vyráběly ze dřeva s použitím kovových součástí na panty, úchyty a převody. Z toho plyne, že ty nejobyčejnější stroje bylo možné vyrábět v domácích truhlářských dílnách přímo na objednávku.

Teprve později vznikly dílny a firmy, které vyráběly například sudy a přitom i pračky, jejichž výroba byla z větší části obdobná. Proniknutím praček do podvědomí širší veřejnosti a zvýšený zájem o stále složitější, a tím i většinou dokonalejší, přístroje si vynutil vznik specializovaných firem, které se zabývaly výrobou pouze prací techniky a dodávaly ji do obchodní sítě.

K odstranění vody z vypraného pádla se užívaly ždímačky válečkové nebo lisové, které nahradily vysilující ždímání v rukou i určité vylepšení, jímž byl takzvaný klikyhák.

Dalším a zřejmě největším skokem, jako ovšem ve většině odvětví technického zaměření, bylo zavádění elektrické energie a její využití v malých motorech, který patentoval v roce 1894 Nikola Tesla. Zřejmě první motorovou pračku vyrobil už v roce 1906 Američan Alva Fischer. Zpočátku se motorky montovaly na stávající typy praček a pouze se pozměnil převod z ručního k motorovému - buď přímo nebo pomocí řemenů či ozubených kol.

Kdo je výhercem?

Permanentku na adventure golf v Horním Bezděkově v tomto kole vyhrává Věra Studeničová. A jako všichni ostatní autoři správných odpovědí postupuje do závěrečného hodnocení, kde hrajeme o další zajímavé ceny - víkendové pobyty v hotelu Kokořín a štípací sekery Fiskars – viz Pravidla soutěže.

Zdroj informací a fotografií: Skanzen Vysoký Chlumec a Muzeum Svitavy

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 2
Líbil se Vám článek?02