FAQ - PASIVNÍ DOMY

Soňa Karásková | Středa, 23. červen 2010 |

Co je vlastně pasivní dům?

Pasivní dům nepotřebuje běžné vytápění s kotlem, rozvodovým systémem, topnými tělesy, skladem paliva a komínem. Jen pár dní v roce běží bezpečnostní dohřívání, které představuje např. el. spirála v rozvodu vzduchotechniky. Pasivní domy se v českých normách objevily ještě mnohem dříve, než byl na našem území vůbec nějaký postaven.

Proč není v pasivním domě potřebné vytápění?

Vzhledem k vynikající tepelné ochraně jsou tepelné ztráty natolik snížené, že na vyrovnání ztrát stačí přes okna vnikající sluneční energie a vnitřní tepelné zdroje s přihříváním vzduchu.

Existuje norma pro pasivní domy?

Norma ČSN 73 0540 jej popisuje následovně:
"Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m²a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m²a).... "

Jaký je rozdíl mezi pasivními a nízkoenergetickými domy?

Norma ČSN 73 0540 dělí budovy s nízkou energetickou náročností obecně na domy nízkoenergetické a pasivní. Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kWh/(m²a), například v Německu je za nízkoenergetický považován již dům na úrovni 70 kWh/(m²a), avšak je zde také požadavek aby tohoto standardu dosáhla každá novostavba.

V zahraniční literatuře je také možné najít termín nulový dům, co to znamená?

Tak je nazýván dům s nulovou potřebou energie. Této vlastnosti však většinou není dosaženo pomocí výrazného zlepšení tepelné izolace, ale např. navýšením plochy fotavoltaických panelů. Za nulové jsou považovány domy již s potřebu tepla menší než 5 kWh/(m²a).

Jaký je význam termínu dům s přebytkem tepla?

Dalším navýšením vnějších tepelných zisků je možné dosáhnout i takového stavu, kdy je možné kompletně pokrýt potřebu domu a ještě dodávat elektrickou energii nebo teplo do rozvodné sítě. Zde je používán termín dům s přebytkem tepla, v zahraničí Energie-plus.

Máte k dispozici srovnání různých typů domů?

Přehledná je následující tabulka:

Co přináší pasivní dům svým uživatelům?

Tepelná ztráta pasivního domu je tak nízká, že nepotřebujete běžný systém vytápění. Tepelné zisky od slunce, lidí a elektrických spotřebičů vám pohodlně vytopí celý dům po většinu roku. Navíc si představte ty největší nároky na pohodu vnitřního prostředí, příjemnou teplotu v horkých letních dnech i v těch největších mrazech, stálý pocit čerstvého vzduchu, ale bez průvanu, který vzniká při větrání.

Takto komfortní způsob života je skutečně možný v pasivním domě, který lze postavit za téměř stejné náklady jako běžnou novostavbu, ale na rozdíl od běžných staveb můžete uspořit až 90 % nákladů na vytápění. Dům nevyužívá žádné technicky náročné nebo nákladné zařízení a na uživatele neklade vyšší požadavky na obsluhu.

Život v pasivním domě neznamená pouze úsporu nákladů na vytápění, ale můžete také počítat s tím, že se zbavíte většiny svých zdravotních problémů. Zařízení, které pracuje i v noci, filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu.

Díky tomu, že stroj přivede vždy přesně tolik vzduchu, kolik potřebujete, nemusíte se bát plísní, které tak často trápí obyvatele rekonstruovaných panelových domů. Uvnitř domu dýcháte pouze čerstvý vzduch.

Jaké jsou výhody pasivního domu?

Pasivní dům má celou řadu výhod. Tou nejdůležitější jsou bezpochyby extrémně nízké náklady na vytápění. Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Běžný rodinný dům s podlahovou plochou kolem 120 metrů čtverečních tak spotřebuje za rok 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, přičemž výkon stolního počítače je 250 wattů. S určitou nadsázkou tak můžeme tvrdit, že domácí pracovnu budeme vytápět počítačem! Můžete sledovat, jak neustále rostou ceny energií a zůstat v klidu, protože v pasivním domě se bez nich téměř obejdete. Kromě toho můžete počítat se stálým přívodem čerstvého vzduchu ohřátého na požadovanou teplotu a zároveň bez průvanu. Díky tomu vzniká v místnosti vysoká tepelná pohoda a zlepšuje se komfort života.

Obecně lze tedy říci, že mezi hlavní výhody pasivního domu patří:

• Vyšší komfort života,
• extrémně nízké náklady na vytápění,
• stálý přívod čerstvého vzduchu,
• netvoří se průvan,
• vysoká tepelná pohoda v místnosti,
• příjemné teploty v zimě i v létě.

Kolik tepla ušetříme v psivním domě?

Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžné ho rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, pro porovnání tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů.

Jaká jsou stavební specifika pasivního domu?

Abychom mohli do pasivního domu dodávat jen tak málo energie, je třeba teplo dostatečně chránit. Základem je proto silná vrstva tepelné izolace, která je upevněna na nosné části konstrukce kolem celého vytápěného vnitřního prostoru.

Nejlepší tepelnou ochranou je omezení tepelných ztrát objektu. Nejjednodušším způsobem je zmenšení ochlazovaných konstrukcí na minimum. V praxi to znamená vynechat jakékoliv rizality, arkýře, nepravidelnosti fasády, což s sebou nese ještě jeden pozitivní efekt – finanční úspory: čím méně konstrukcí, tím nižší jsou náklady na stavbu. Díky velmi kvalitní tepelné izolaci obvodového pláště budovy a utěsněním objektu lze výrazně snížit tepelné ztráty prostupem, čímž lze dosáhnout stavu, kdy nepotřebujeme klasický otopný systém. Vysoký stupeň tepelné izolace zaručuje vysokou povrchovou teplotu vnitřních konstrukcí, které tak není třeba ohřívat aktivním zdrojem tepla. Díky nízkému rozdílu teploty povrchu a teploty vzduchu je zajištěna vysoká tepelná pohoda.

Okna, která jsou v dokonale izolované obálce budovy tou nejslabší částí, dostávají v pasivním domě zcela nový význam. Kromě prosvětlení prostor mají však i jinou důležitou funkci: přispívají výrazně k úspoře tepla na vytápění. Okno pro pasivní dům by mělo díky izolačnímu zasklení zajistit malé tepené ztráty, ale zároveň musí do interiéru propouštět dostatek slunečního záření, které dopadá na zasklení. Tím, že je dům kvalitně zateplen a utěsněn, teplo ze slunce neuniká, ale zůstává uvnitř. A když slunce zajde? Teplovzdušné vytápění nebo oddělený otopný systém se postará o pokrytí potřebných, i když malých, tepelných ztrát. Při případném výpadku elektřiny pasivní dům také obstojí výborně. Dům s tak silnou vrstvou izolace má vynikající parametry tepelné stability, takže teplota uvnitř místnosti poklesne za několik dní jen o pár stupňů.

Zjednodušeně pro pasivní dům je důležitý kompaktní tvar stavby, důkladná a kvalitní tepelná izolace a okna, dokonalá neprůvzdušnost, chytré větrání s rekuperací tepla, použití úsporných spotřebičů, a řada dalších parametrů, mezi nimiž nelze opomenout třeba orientaci stavby vůči světovým stranám.

Je bydlení v pasivním domě zdravé?

Při výrazné úspoře nákladů na vytápění a citelně lepšímu mikroklimatu ve všech místnostech je třetí výhodou pasivního domu zdravotní aspekt. Pasivní domy jsou zaplavené světlem, protože kvůli využití sluneční energie jsou zapotřebí jižní okna. Kromě toho má denní světlo i zdravotní výhody, například světlem je tvořený Seratonin tzv. „náladový hormon", který zabraňuje „zimní depresi". Záplava světla = dobrá nálada. Dalším produktem světla je vitamín D, působí na tvorbu kalcia a jako prevence proti osteoporóze.

Jaká je kvalita vzduchu v pasivním domě?

Každý, kdo navštívil pasivní dům v zimě, je překvapen vynikající kvalitou a množstvím kyslíku v místnostech. Zdravotníci požadují na udržení zdraví 30 m³ čerstvého vzduchu na obyvatele na hodinu. Tato hodnota se v zimě v běžném domě nedá dosáhnout a hlavně proto se v zimě obyvatelům nedostává dostatek kyslíku. Možným následkem je ztráta výkonu a dokonce oslabení imunitního systému. Řízené větrání v pasivním domě zabezpečuje nepřetržité větrání a vynikající klima. pachy a škodliviny, např. cigaretový dým, jsou odvětrané. Navíc i čerstvý vzduch je filtrovaný před vstupem do místnosti. Proto jsou pyloví alergici v pasivním domě ve zdravém a čerstvém vzduchu a bez dýchacích problémů.

Je možné v pasivním domě otevřít okna?

Samozřejmě. Vy to ale udělat nemusíte, protože větrací zařízení v pasivním domě zajišťuje vždy dostatek čerstvého vzduchu. To má mnoho výhod: díky jemným filtrům zůstává prach a pyl venku. I když obyvatelé domu nejsou celou noc doma, když jsou zavřené okna, je kvalita vzduchu vynikající. V zimě by se však okna neměla nechat delší čas otevřená, protože to vede, jako u všech domů, k citelnému ochlazení teploty vzduchu a k růstu spotřeby tepla.

Pokud budu zateplovat polystyrenem, nesežerou ho hlodavci?

Polystyren stejně jako většina ostatních izolačních materiálů mají obj. hmotnost pouze cca 20 - 30 kg/m³. Z tohoto důvodu by mohlo dojít k poškození drobnými živočichy. Ovšem jen do okamžiku,kdy nebude chráněný omítkou nebo ochrannou mřížkou, popřípadě i jinak. Zkušenosti z delší než 30leté praxe ukazují na přehnanou obavu před těmito živočichy. Platí zásada, že pokud jsou v pořádku povrchové úpravy, žádné nebezpečí tohoto druhu nehrozí.

 Jak lze nízkoenergetický dům vytápět?

Vytápění by se mělo řídit zásadou, že se topí a větrá v interiéru domu. Z praxe se ověřily nejvhodnější systémy jako podlahové topení, topení s nízkoteplotním spádem, kombinace s rekuperací.

Možnosti vytápění pasivních domů:

• Podlahové topení vodní,
• podlahové topení elektrické,
• topení s nízkoteplotním spádem,
• rekuperační jednotka,
• tepelné čerpadlo.

Hodnocení uživatelů: 4 / 8
Líbil se Vám článek?26