Vyvýšené záhony skvěle oživí městskou i venkovskou zahradu

Petra Vítková | Úterý, 20. červen 2023 |

Jedním z nenásilných a přírodě nakloněných řešení pro úspěšné pěstování rostlin a zeleniny jsou vyvýšené záhony.

Vyvýšené záhony na zahradě patří ke starým pěstitelským metodám. Známé jsou například německé kopy, což jsou vyšší podlouhlé a neohraničené záhony určitého složení, dále kompostové záhony ze sena pro pěstování brambor nebo dýní, bylinkové spirály nebo pyramidy pro pěstování jahod. Uplatnění tedy nacházejí v přírodních, permakulturních, bylinkových, ale i běžných užitkových nebo venkovských zahradách. Zde se ovšem nejčastěji využívají vyvýšené záhony s pevným bedněním.

Vyvýšené záhony a jejich výhody

Vyvýšené záhony vytvoří příznivé podmínky pro pěstování i těch nejnáročnějších zelenin, a to i v případě, máte-li na zahradě spíš méně úrodnou půdu a horší mikroklima. Vyvýšený záhon zajistí také dobrou drenáž, umožní zpracování velkého množství bioodpadu a poslouží jako zásobárna kvalitní zeminy s dostatkem humusu.

Díky rozkladu organické hmoty dochází rovněž k zahřívání záhonů, což dovoluje pěstovat i teplomilné plodiny, dříve je sázet a déle sklízet. Na vyvýšených záhonech nejsou také rostliny tak citlivé na přízemí mrazíky.

Také péče o vyvýšené záhony je ve srovnání s běžnými jednodušší. Při správném střídání plodin vyvýšené záhony nevyžadují:

• okopávání,
• snižují splavování vody do okolí,
• není potřeba se k plodinám tolik ohýbat,
• jsou snáze dostupné i vozíčkářům.

obr.: Vyvýšené záhony perfektně pasují na zahradu k dřevostavbě. Foto: WoodBlocX

obr.: Vyvýšené záhony mají spoustu výhod, jednou z nich je i pěstování náročnějších plodin a rostlin. Foto: WoodBlocX

Hlavní výhody vyvyšeného záhonu

• rostliny se nemohou nekontrolovatelně rozrůstat mimo záhon
• méně slimáků,
• ochrana rostlin před hryzci,
• uplatnění vyvýšených záhonů při úpravě svahu.

Foto: WoodBlocX

"Založení vyvýšených záhonů je sice časově náročnější a pracnější, nicméně podle použitého materiálu vydrží funkční několik let. Poté je nutné je vytvořit znovu."

obr.: Určitou nevýhodou vyvýšeného záhonu může být i zvedání konve do výšky při zalévání. Foto: WoodBlocX

Vyvýšený záhon hravě svépomocí

„Krása zahrady by neměla spočívat jen v bezchybně posekaném trávníku," říká Jaroslav Berger, majitel ukázkové přírodní zahrady a zastánce vyvýšených záhonů. I na své zahradě má proto Jaroslav vyvýšené záhony systému WoodBlocX, které se hodí do malých městských zahrádek i do velkých venkovských zahrad. „Dřevo je vybráno z lesů pěstovaných podle standardů trvale udržitelného rozvoje a dvakrát tlakově impregnováno, takže i při styku s vlhkou zeminou vydrží minimálně 20 let."

Jaroslav použil zvýšené záhony ve své nově zakládané zahradě, snadno se však začlení i do již zapojeného, funkčního prostoru. Proč? „Nemusíte se totiž bát, že vám pracně založený trávník zničí těžká technika. Vše, co budete potřebovat, si snadno přinesete v ruce. Není potřeba kopat a betonovat základy do nezámrzné hloubky, samotná výstavba je suchý proces bez použití malty."

Foto: WoodBlocX

"Ze systému WoodBlocX si můžete vytvořit nejen vyvýšené záhony, ale i lavičku, truhlík, obrubu pro záhony a další prvky drobné zahradní architektury."

obr.: Vyvýšené záhony vytvoří příznivé podmínky pro pěstování i těch nejnáročnějších zelenin, a to i v případě, máte-li na zahradě spíš méně úrodnou půdu a horší mikroklima. Foto: WoodBlocX

Jak založit vyvýšený záhon

Vyvýšený záhon by měl být umístěn na slunci. Tvar může mít různý – od obdélníku přes kruh, podkovu až po tvar klíčové dírky. Délka záhonu závisí na velikosti zahrady a šířka musí být taková, aby bylo možné ze všech stran pohodlně dosáhnout do středu záhonu, tzn. asi 120 centimetrů. Je-li ale záhon přístupný pouze z jedné strany, tak jen 60 cm.

Výška záhonu záleží na vašich možnostech a preferencích, běžně se pohybuje v rozmezí 30–70 cm, ale může měřit i přes metr. V tom případě je však nutné opěrné stěny ukotvit do pevných základů, aby pod tlakem zeminy nepovolily. Cestička mezi záhony by měla umožňovat manévrování se zahradním kolečkem.

Tvar budoucího záhonu je dobré si vyznačit provázkem. Ve vymezeném prostoru je třeba nejprve strhnout travní drn, poté odebrat horní vrstvu půdy a uložit ji stranou. Následuje stavba bednění a vrstvení materiálu.

obr.: Vyvýšený záhon by měl být umístěn na slunci. Tvar může mít různý – od obdélníku přes kruh, podkovu až po tvar klíčové dírky. Foto: WoodBlocX

Stavba bednění vyvýšeného záhonu

Na dno vyvýšeného záhonu se doporučuje položit drátěné pletivo, které ochrání záhon před hryzci. K výrobě bednění se obvykle používají dřevěná prkna, nejlépe dubová nebo modřínová, aby dlouho vydržela, nabízejí se ale i jiné materiály, jako třeba kulatina, palety, palisády, proutěné výplety, cihly, kameny nebo gabiony.

Dřevěné záhony zvládne připravit každý zručnější kutil, bednění lze ale také koupit už předpřipravené a složit je jako stavebnici. Dřevo by se nemělo ošetřovat žádným nátěrem kvůli možné kontaminaci půdy toxickými látkami, v úvahu přicházejí jen ekologické nebo čistě přírodní barvy.

Řešením může být i pokrytí vnitřní strany bednění pevnou fólií, která zabrání kontaktu půdy a dřeva. Obzvláště vhodná je izolační nopová fólie, protože díky jejím výstupkům bude dřevěné bednění větrat a déle vydrží. Záhon vystlaný z boku fólií bude také méně vysychat.

Foto: WoodBlocX

obr.: Při troše šikovnosti si vyvýšený záhon můžete doma sestavit svépomocí jako skládačku. Foto: WoodBlocX

Čím vyvýšený záhon vyplnit

• Jako první se do záhonu kladou podrcené větve, silné stonky slunečnice, kukuřice a další hrubé materiály, které v sobě dokážou zadržet vodu
• Další vrstvu představují stržené drny, které se pokládají travnatou stranou dolů, dále sláma smíchaná s trávou, listy a půdou. Vrstvit lze i nevyzrálý kompost, který v záhonu za čas dokončí rozklad, kuchyňský odpad nebo jiný bioodpad.
• Horní vrstva je tvořená zralým kompostem a zeminou ze skrývky.

obr.: Je důležité vědět, čím vyvýšený záhon vyplnit aby dobře plnil svoji funkci. Foto: Záhrada.sk

Věděli jste, že vyvýšený záhon...

• V prvním roce dovolují vyvýšené záhony pěstovat náročnou zeleninu, jako jsou okurky, dýně, košťáloviny, rajčata, papriky nebo celer, v následujících mrkev, salát a další druhy.
• Vyvýšené záhony se časem kvůli rozkladu organické hmoty sesedají a ubývají v nich živiny, proto je nutné do nich průběžně doplňovat kompost i půdu.
• Vyvýšený záhon zabudovaný do svahu brání splavování půdy a stékání vody po jejím povrchu. Spodní vyvýšená strana záhonu je navíc ideální pro pěstování hluboko kořenící zeleniny.

obr.: Jednou z hlavních výhod vyvýšených záhonů je i pěstování náročnější zeleniny. Foto: WoodBlocX