Kulich nebo ponožky?

Dana Jakoubková | Úterý, 14. listopad 2017 |

„Nejsem příznivcem podlahového vytápění a to z jednoduchého důvodu – příroda to nezařídila tak, že máme mít teplo od nohou; je to pro člověka nepřirozené. Sluníčko na nás svítí shora. Čím jsem starší, tím víc věřím přírodě a bohužel tím méně člověku," překvapil mě netuctovým pohledem na topení jeden z návštěvníků veletrhu For Arch. Nechci přírodu podceňovat, ale moje zkušenost ukazuje, že když mi mrznou nohy, těžko to dotáhnu čepicí.

Co na teplo od podlahy říkají odborníci?

Jak si stojí podlahové topení oproti ostatním otopným plochám co do vnímání tepelné pohody uživatelem místnosti?

„Úsporné budovy včetně pasivních je vždy nutné vybavit otopným systémem," říká Daniel Adamovský vedoucí Laboratoře vnitřního prostředí UCEEB. „Jednotlivé typy otopných ploch se liší z hlediska rovnoměrnosti tepelného prostředí v místnosti i vnímání jejími uživateli. Tyto rozdíly se v případě úsporných budov zmenšují, avšak jsou stále patrné. Teplotně uniformní prostředí vytváří dobře velkoplošné systémy podlahového a stropního vytápění. Lokální tělesa, ať s převážně sálavým či konvekčním sdílením tepla, vždy významněji podporují teplotní vrstvení vzduchu v místnosti. Z pohledu sedícího uživatele však přímé sálání z otopných ploch s vyšší povrchovou teplotou, například sálavé panely, směřující zejména na trup je vnímáno velmi pozitivně. V tomto ohledu podlahové vytápění ztrácí, neboť povrchové teploty jsou nízké (do 26 °C) a tepelný tok není přímý. Naopak pro pohybujícího se uživatele široký záběr velkoplošných systémů tedy i podlahových brání významnějším projevům lokálního diskomfortu. V neposlední řadě je důležité zmínit výrazně vyšší vnímavost žen proti mužům na tepelné podmínky v prostředí, tedy výše popsané rozdíly ženy vnímají citlivěji než muži," dodává Adamovský.

Obr.: Dřívější obavy z vysokých nákladů na vytápění elektrickými topnými systémy jsou a budou zcela liché – tepelná ztráta budov, a tedy i spotřeba energie v posledních letech významně poklesla a v mnoha případech tak přestaly být rozhodující provozní náklady. Foto: KÄHRS

Ing. Jaroslav Benák
Vedoucí technického oddělení Fermacell

Existují nějaká omezení pro podlahové topení, pokud volím suchou výstavbu podlahy?

Obecně platí, že výrobci podlahového vytápění jej musí schválit pro kombinaci se suchými podlahami. Významní dodavatelé teplovodního i elektrického podlahového vytápění dnes už mají systémy pro suché podlahy přizpůsobeny. U teplovodního vytápění se suchými podlahovými prvky tvoří skladbu podlahy systémová deska podlahového topení, tepelně vodivé plechy, rozvody a podlahové prvky. U sádrovláknitých podlahových prvků nesmí náběhová teplota do systému překročit 55 °C, u cementovláknitých podlahových prvků není vzhledem k vlastnostem materiálu nutné jakkoli omezovat náběhovou teplotu média. Elektrické topné systémy, například topné rohože, se obecně pokládají přímo pod podlahovou krytinu do lepidla na podlahové prvky. Je to řešení například pro koupelny. Topné folie je možno instalovat jak pod tak i nad podlahové systémy suché výstavby.

Ing. Richard Kaiser
Jednatel společnosti Euroheat

Kdy bude pro teplovodní systém vhodnější použít betonovou podlahu a kdy anhydritovou?

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Anhydrit plní na rozdíl od cementového potěru (betonu) i funkci samonivelační a rychleji se natápí, neboť lépe vede teplo. Beton má naopak zhruba o dvacet procent vyšší schopnost akumulace tepla. Je to tedy na zvážení každého investora. Pokud však existuje i jen minimální hrozba zatopení objektu vodou, pak je lepší se anhydritu vyhnout.

Pokud bych chtěla mít topení, větrání a klimatizaci vjednom, přináší mi to jako uživateli nějaké výhody, případně nevýhody, a jak je pak řešeno ovládání systému, když chci třeba topit, ale nevětrat?

Toto spojení funkcí vytápění, větrání a chlazení do jednoho systému vám přinese několik výhod. Je ale nutné poznamenat, že v případě chlazení se nejedná o klimatizační jednotku, která vhání do místností extrémně studený a suchý vzduch, což koneckonců nedoporučují ani lékaři, ale vyústky přichází jen mírně ochlazený vzduch, přičemž část tepelných zisků je odváděna též podlahou. Takovýto systém však neumí ani nemůže chladit intenzivně, neboť by podlaha byla nepříjemně studená a docházelo by v ní ke kondenzaci vody. I tak je ale tento multifunkční systém schopen ochladit prostor o 4–5 °C.

Nespornou výhodou je naopak to, že systém zajistí bezhlučně a bez průvanu stálý přísun čerstvého, filtrovaného vzduchu bez ohledu na roční období. V běžném provozu přivádí do obytných místností množství vzduchu odpovídající půlnásobku jejich objemu za hodinu, což je hygienicky doporučená hodnota. Zajistí tak ideální provětrávání budovy a zamezí tak například i tvorbě plísní. Ve spojení s rekuperací tepla a podlahovým topením, které je nedílnou součástí systému, zajistí i nemalé úspory na vytápění.

Obr.: Teplo, větrání i chlazení v jednom systému – i to je možné. Všechny tři funkce si spolu ideálně rozumí, aniž byste se museli o cokoli starat. Nastavíte pouze požadovanou teplotu, případně přepnete režim větrání, aby bylo například přiváděno větší množství vzduchu, pokud čekáte třeba návštěvu. Foto: Euroheat

Ing. Libor Hrubý
odborný poradce Centra pasivního domu

Jaké podlahové topení je vhodné pro pasivní dům?

To záleží na jeho využití. Pasivní domy mají velmi malé energetické ztráty a využívají co nejvíce pasivních tepelných zisků (ze slunce, z vnitřních zdrojů jako jsou lidé či technologie v domě). Tím pádem je potřeba tepla na vytápění opravdu minimální. Tak malé množství tepla lze do místnosti přivézt téměř jakýmkoliv způsobem a zdaleka k němu není potřeba tak velká teplosměrná plocha, jaká se nabízí v případě podlahového vytápění. Neříkám, že podlahové vytápění není možné mít v pasivním domě, ale rozhodně to není nutností a jedinou možností. Dokonce si dovolím tvrdit, že existují efektivnější a ekonomičtější způsoby. Pokud se budeme bavit o rozdílu mezi teplovodním systémem a elektrickým, tak zde hodně záleží na celkovém konceptu domu, na technologickém vybavení i na systému vytápění a přípravy teplé vody. U elektrického podlahového vytápění bude jednoznačně výhodou nižší pořizovací cena, jednoduchá montáž, rychlejší rekce na regulaci.

Nevýhodou pak omezení se na zdroj energie produkující elektrickou energii (ze sítě, případně vyrobenou vlastními fotovoltaickými panely). U teplovodního rozvodu budeme muset sice nejprve více zainvestovat, ale v průběhu celé životnosti je možné na vstupu libovolně měnit zdroje tepla. Může se jednat o teplené čerpadlo, různé druhy spalovacích kotlů (kusové dřevo, pelety ...), fototermické či fotovoltaické panely a jiné. Do budoucna si neuzavřeme cestu.

Lukáš Kopp
produktový manažer Seca

Mohu využít podlahové vytápění pod dřevěnou podlahu? Jaký typ je vhodnější?

Kombinace podlahového topení a dřevěné podlahy se nemusíte bát a to i v případě masivní podlahy. Není podstatné, jestli to bude teplovodní nebo elektrické topení. Je však nutné dodržet tři zásady. Zaprvé maximální teplota na povrchu podlahy nesmí překročit 26 °C, je tedy třeba vyzkoušet, kolik musím topit do podlahy, abych tuto mez dodržel. Zadruhé je nutné, aby podlahové dřevo nebylo vlhčí než devět procent (± 2 %), to znamená kupovat dřevo dobře vysušené. Nakonec pro výběr podlahoviny je důležitým údajem i tepelný odpor použitých materiálů (dřevo, lepidlo), který vyjadřuje prostupnost podlahy a dohromady nesmí mít víc než 0,15 m 2 K/W.

Je rozhodující jaký typ dřevěné podlahy zvolím (masivní, vrstvená), nebo je to o druhu dřeviny a její tloušťce?

Podstatný je výše zmíněný tepelný odpor dřeviny i tloušťka a její šíře. U masivních podlah je to jasné – jedná se vždy o jednu dřevinu, jeden kus masivního dřeva, u kterého známe tepelný odpor. U vrstvených podlah je parametrů více: nášlapná vrstva, například dub, pak lepidlo plus další vrstva z méněcenné dřeviny, například smrku. Obecně platí, že měkčí dřeviny (smrk, borovice) mají větší teplený odpor (menší hustotu) a vzduch u nich působí jako izolant, čili u těchto dřevin použijeme slabší mocnost podlahy maximálně 15 milimetrů. Tvrdší dřeviny jako jasan a dub lze použít i v mocnosti 21 milimetrů.

Obr.: Na podlahové topení jsou co do konstrukce ideální dvouvrstvé podlahy, které vynikají perfektní rozměrovou stabilitou. Jejich nízká stavební výška umožňuje i velmi dobrou tepelnou propustnost. Systém podlahového topení je třeba uvést do provozu ještě před položením dřevěné podlahy, aby se podkladová vrstva „aklimatizovala", případně včas odhalily problémy. Foto: Admonter

Miroslav Petr
vedoucí tuzemského obchodu FENIX Trading

Vaše administrativní centrum je dlouhodobě sledováno nezávislým výzkumem Univerzitního centra energeticky úsporných budov (UCEB). Který systém vytápění se ukazuje jako vhodnější do nízkoenergetických budov?

Naše zkušenosti ukazovaly a ukazují, že pro energeticky úsporné domy – a v tomto ohledu je jedno, jestli jim říkáme nízkoenergetické, pasivní nebo domy s téměř nulovou spotřebou energie – jsou elektrické sálavé topné systémy (to znamená i podlahové) ideálním topným systémem. Jsou totiž velmi flexibilní a rychle automaticky reagují na dodatečné tepelné zisky v jednotlivých prostorách domu.

Rozšířené teplovodní systémy tuto flexibilitu a přesnost dodávek malého množství potřebného tepla nejsou schopné zajistit, snaha o dokonalejší regulaci přitom vyvolává nepřiměřené náklady. Předností je i skutečnost, že sálavé elektrické systémy poskytují teplo zejména sáláním, což je nejefektivnější způsob přenosu. Na příjem sálavého tepla je každý živý organismus geneticky připraven (slunce či oheň). Zde získávají tyto systémy i podstatnou výhodu nad dalším konkurentem v podobě teplovzdušných topných systémů, u kterých je naopak nulová sálavá složka a organismem tedy nejsou vnímány tak pozitivně a plnohodnotně.

Obr.: Sálavou složku topného systému přijímá lidský organismus zdaleka nejlépe. V tomto ohledu je podlahové topení ideální volbou. Foto: FENIX

Který z obou systémů poskytuje rovnoměrnější rozložení teplot?

Z hlediska principu fungování jsou oba systémy totožné – u obou jde o zahřátí konstrukce podlahy na teplotu jen o něco vyšší, než je teplota vzduchu. Protože však hřeje velká plocha, je tento systém schopen vydat dostatek energie k vyhřátí místností – proto se obecně označuje jako velkoplošné nízkoteplotní vytápění. Identické jsou oba systémy i z pohledu tepelného komfortu – měření v UCEEB ukázalo, že oba systémy, tedy elektrické podlahové vytápění i teplovodní podlahové vytápění, jsou naprosto shodné a poskytují nejrovnoměrnější rozložení teplot.

Porovnávali jste i náklady na pořízení a provoz elektrického topného systému a variantu s tepelným čerpadlem?

Ano, pro porovnání byla dodavatelská firma zajišťující i dodávky teplovodních systémů s tepelným čerpadlem vzduch-voda požádána o zpracování nabídky na tento alternativní systém, sloužící k dodávce tepla, ohřevu TUV i k chlazení daných prostor. Z kalkulací je zřejmé, že i když jsou tepelná čerpadla vynikající technologie, zejména v případě velkých spotřeb energie, v daném konceptu jsou jejich hodnoty návratnosti vysoce nad hranicí životnosti. Instalace tepelného čerpadla do podobných velmi úsporných staveb tak nedává ekonomický smysl! Pro úplnost je nutno dodat, že systémy využívající vody jako nositele tepla či chladu jsou v obdobných budovách výrazně méně flexibilní než navržené řešení a poskytují tak výrazně nižší komfort než zvolená varianta.

V čem vidíte největší plus elektrického podlahového vytápění?

Ve vyšší flexibilitě a výborné regulovatelnosti – z pohledu provozních nákladů je to ve srovnání s teplovodním vytápěním zcela zásadní výhoda, a pak ve snazší i levnější instalaci, tedy nižších pořizovacích nákladech. Správná regulace je totiž základní podmínkou hospodárnosti provozu. I roční provoz našeho administrativního centra ukázal, že spotřeba energie na vytápění (v objektu je použit elektrický sálavý topný systém) flexibilně reaguje na změnu venkovní teploty a zejména na nahodilé tepelné zisky, které produkují lidé a technika.

Obr.: Teplotu ve vaší domácnosti můžete ovládat prostřednictvím aplikace na chytrém telefonu nebo tabletu. Stačí domácnost rozdělit na vytápěné zóny, kterým vytvořte týdenní program tak, aby co nejlépe odpovídal denním potřebám vaší rodiny. Snadno si tak nastavíte, kdy a v jakých částech domácnosti potřebujete plný výkon vytápění a zároveň automaticky nastavíte teplotu na nižší stupeň v době, kdy právě nejste doma. Nebo nastavte nižší teplotu v místnostech, které běžně neobýváte a které nepotřebujete vytápět. Foto: NOBO Energy Control

Porovnání návratnosti investice otopných systémů

Dřívější obavy z vysokých nákladů na vytápění elektrickými topnými systémy jsou a budou zcela liché – tepelná ztráta budov, a tedy i spotřeba energie v posledních letech významně poklesla a v mnoha případech tak přestaly být rozhodující provozní náklady. Důležitějšími faktory se staly celková výše prvotní investice, náklady na údržbu a revize, bezobslužnost, životnost, spolehlivost systému a míra komfortu.

Níže srovnání nákladů na pořízení a provoz elektrického topného systému pro administrativní centrum FENIX v Jeseníku a variantu s tepelným čerpadlem. Pro porovnání byla dodavatelská firma zajišťující i dodávky teplovodních systému s tepelným čerpadlem vzduch-voda požádána o zpracování nabídky na tento alternativní systém, sloužící k dodávce tepla, ohřevu TUV i k chlazení daných prostor. Z kalkulací je zřejmé, že i když jsou tepelná čerpadla (TČ) vynikající technologie, zejména v případě velkých spotřeb energie, v daném konceptu jsou jejich hodnoty návratnosti vysoce nad hranicí životnosti. Instalace TČ do podobných velmi úsporných staveb tak nedává ekonomický smysl! Pro úplnost je nutno dodat, že systémy využívající vody jako nositele tepla či chladu jsou v obdobných budovách výrazně méně flexibilní než navržené řešení a poskytují tak výrazně nižší komfort než zvolená varianta.

*Z dostupných dat není možné doložit skutečnou úsporu, vychází se tedy z tabulkových propočtů.

Z dosažitelných údajů – tarifní statistika ERU či srovnání provozu reálných domů – je naopak spotřeba energie vyšší u domů vybavených teplovodním vytápěním a tepelným čerpadlem. Návratnost investice při dnešních cenách el. energie 20 let.

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 12
Líbil se Vám článek?111