Mahagon, teak, meranti nebo ebenové dřevo aneb co byste měli před koupí exotického dřeva vědět

Mahagon, teak, meranti nebo ebenové dřevo aneb co byste měli před koupí exotického dřeva vědět

Dana Jakoubková | Pátek, 04. září 2020 |

Přidat na Seznam.cz

Kolikrát jste už slyšeli: „Nekupujte exotické dřevo, zachraňte pralesy." Přitom prodej podlah z tropických dřevin, zvláště pro terasy a zahradní nábytek, dramaticky roste. Něco je špatně. Buď kupujeme dřevo z ilegální těžby, nebo má „aha efekt" výše zmíněné dedukce trhlinu.

Přála bych si, aby to nebyla pravda; ovšem černý trh existuje všude, takže něco musí proklouznout. Ale na to, aby se k nám nelegálně vytěžené dřevo dostalo, by museli dovozci prolomit bariéry na vládní i mezinárodní úrovni. Zároveň si ale uvědomuji, že politické prostředí většiny zemí, kde se exotické dřevo těží, ne vždy koresponduje s dlouhodobou vizí nakládání s přírodními zdroji, i to, že skoro všechno se dá nějak obejít.

Problematika a etika, související s využíváním stromů na řezivo je často expanzivní a dvojznačná. Do tohoto kalného koktejlu se dále promítá skutečnost, že v některých zemích – zejména třetího světa – je dřevo velkým byznysem a omezení takového lukrativního odvětví obchodu by bylo považováno za kontraproduktivní. Skutečná nebo potenciální úroveň využití dřeva tedy není snadno odhalitelná a často začíná i končí na vládní úrovni. Například Barma stále vyváží nelegálně teak, vytěžený z těch nejstarších pralesů – přírodního dědictví Země.


Certifikace není kouzelná hůlka

Jako spotřebitel dřeva mám jen velmi malý vliv na pěstitele / zemědělce, který les mýtí proto, aby uživil rodinu. Je těžké starat se o životní prostředí, pokud je břicho prázdné. Prostě nejsem součástí jeho „marketingového" plánu. Bojkotováním dovozu tropických dřevin mu ale také nepomůžu. Rozumnější volbou je koupit, ale nejprve se pídit po původu dřeva; z jaké země pochází, zda nejde o druh před vyhynutím (ano, i stromy jsou na Červeném seznamu), jak bylo těženo, zpracováno a dovezeno.

A to dá hodně práce, často investigativního charakteru. Proto obdivuji záměr a rozsah, s jakým byla zavedena certifikace dřeva a produktů z něj (Program for Endorsement of Forest Certification Schemes – PEFC a Forest Stewardship Council – FSC), i když nejde o nic nového – udržitelné lesnictví řešila už evropská šlechta ve středověku.

Starat se o lesy tak, aby mohly plnit ekonomické a sociální potřeby společnosti (tedy se naplnilo i břicho zmíněného zemědělce), a zároveň si zachovaly svoji přirozenou biodiverzitu, je dobré. Ale nejde o kouzelnou hůlku, která zaručí, že od pařezu na vaši terasu šlo dřevo jen po zelené stezce. Oba certifikační systémy mají za sebou nepříjemné kauzy s nelegální těžbou. Jde však spíše o lokální chybu a ne ztrátu smyslu systému jako takového.

Otázkou je i energetická náročnost dalšího zpracování dřeva (to z certifikátu nevyčtete) a jeho dovoz přes půl planety. Dalo by se říci, že dřevo nepotřebuje certifikační štítek, protože je samo o sobě zelené. Nicméně je certifikace asi nejkomplexnějším vodítkem (v celém řetězci zpracování dřeva) pro spotřebitele, který chce záruku zodpovědného nákupu. Jinak zbývá už jen otázka: Opravdu potřebuji terasu z ipe a zahradní nábytek z teaku? Pokud odpovíte ne, pak vraťte řezníkovi i to brazilské hovězí, které jste plánovali v neděli k obědu. Jinak by vám totiž muselo zhořknout na jazyku.

1. Těžby v tropickém lese

Tropické lesy ve Střední a Jižní Americe i v Africe se často sklízejí metodou takzvané selektivní těžby (výběrem). Je-li provedena správně, má minimální vliv na biodiverzitu pralesa; jeho ekosystém si dokáže zachovat podstatné funkce. V jihovýchodní Asii se těží převážně holosečí, což znamená, že jsou vykáceny všechny stromy v daném úseku.

Na vzniklé holině je extrémní mikroklima a pro lesní půdu je to šok, ze kterého se těžce a dlouho vzpamatovává, stejně jako všechny živé organismy. Nemluvě o tom, že z holoseče je i spousta dřeva odpadního. Shrnuto: dřevo pro většinu zboží z Malajsie, Thajska, Indonésie, Číny, Barmy, Jávy a Bornea pochází z deštných pralesů jihovýchodní Asie a zpravidla bylo získáno holoseč

2. Pěstování na plantážích

V tropech se využívá i pěstování lukrativních dřevin na plantážích. Často je to považováno za způsob, jak pěstovat stromy a získávat dřevo bez poškození životního prostředí, byť jde o monokulturu. Mnoho dovozců teaku z plantáží Kostariky se pak bije v prsa a tvrdí, že přispěli k zalesňování deštného pralesa. To ale zdaleka není pravda.

V Kostarice totiž teak – nejměkčí z tropických dřevin – není původním druhem. Pochází z Indie a na takový „les" nejsou vázané živočišné druhy. Výsadba teaku ve střední a jižní Americe tedy není podporou ekosystému a v mnoha ohledech ho nelze nazvat jinak než „kukuřičným polem".

3. Spotřeba dřeva

Nejméně 4,5 milionu hektarů se ročně vytěží díky vzrůstající spotřebě mahagonu, teaku, meranti a ebenového dřeva. Tato tvrdá dřeva potřebují vyzrávat staletí, a tak mohou být jen těžko pěstována šetrnějším způsobem na plantážích.

4. Meranti nebo Merbau

Oblíbené tropické dřeviny jako meranti nebo merbau nejsou sice obecně kriticky ohrožené, ale mnoho druhů jejich rodu ano (na Červeném seznamu IUCN). Je jen málo odborníků, kteří od sebe dokážou jednotlivé druhy rozeznat, natož pak nějaký certifikační úředník. Nelze proto vyloučit, že merbau pod vašima nohama je z posledního kriticky ohroženého exempláře na světě.

Jiné možnosti


Thermowood

Ekonomickým i ekologickým řešením teras a zahradního nábytku je využití domácích druhů trvanlivých dřevin nebo dřeva modifikovaného různými postupy pro vylepšení fyzikálních a mechanických vlastností. Například technologie Thermowood představuje tepelně upravené měkké dřevo (smrk, borovice, jedle...), které má ve výsledku vyšší odolnost a stabilizovanou vlhkost (nebobtná, nesesychá). Toto vylepšení je vykoupeno nižší tvrdostí a nosností.

WPC

Vypadá jako dřevo, lze s ním pracovat jako se dřevem, ale má odolnost plastu. Wood Plastic Composite spojuje výhody obou materiálů a odstraňuje nedostatky ve vlastnostech dřeva. Umělá prkna jsou stálobarevná, velice dobře odolávají povětrnostním podmínkám i škůdcům, snadno se udržují, jsou levnější než dřevo a lze je plně recyklovat. Jejich životnost je srovnatelná s exotickými dřevinami,minimálně 25 let.

Tlaková impregnace

Tlaková impregnace je jednou z nejlepších a ekonomických metod pro získání lepší odolnosti měkkého dřeva (smrk, borovice, jedle). Toto řešení obstojí v testu času po celá desetiletí (až 25 let), zvláště jde-li o borovici. Bez ohledu na svou původní barvu zůstává barva impregnované borovice v průběhu času víceméně stejná – k zešednutí vlivem UV záření dochází s velkým zpožděním. Pokud jde o odolnost, tyto druhy se velmi liší. Jedle a smrk jsou mnohem méně propustné pro impregnaci než borovice, a proto mají nižší zlepšenou trvanlivost.

exotika-na-terase-cela-terasa

Foto: Guy Mallinson

5. Trvanlivé dřeviny

Řada druhů tropických dřevin spadá pod nálepku „velmi trvanlivé" nebo trvanlivé. Jejich užitné vlastnosti se nemusí změnit ani po třiceti letech. Avšak rychlerostoucí plantážně pěstované dřeviny, oproti těm přirozeně rostoucím, ztrácejí trvanlivost, řádově až o dva stupně. Vypátrat původ dřeva, které jste si vybrali na terasu, tedy zda je z přirozeného lesa, nebo z plantáže, je však velice obtížné, a to i přesto, že certifikace PEFC nebo FSC by vám měla být určitým vodítkem.

6. Záchrana dřeva ipe

I když je ipe fantastické dřevo, existuje několik důvodů, proč se od něj ekologicky smýšlející návrháři odvracejí. Je to poměrně vzácný strom, který roste pouze jeden na třech až deseti hektarech lesa. Aby bylo možné zralý strom získat, musí být vykácena výše zmíněná plocha lesa, což má za následek obrovské odlesňování a spoustu dřevního odpadu, který má minimální komerční hodnotu, ale obrovskou cenu pro ekosystém. Jelikož se dřevo ipe využívá už po několik desetiletí, zbývá ho jen málo a může dojít k jeho úplnému „vyhynutí".

7. Odolnost exotických dřevin

Není sporu o tom, že exotické dřeviny skvěle odolávají biotickým činitelům – dřevokazným houbám a hmyzu. Abiotické, tedy povětrnostní vlivy se na nich ale podepíší podobně jako na našich domácích dřevinách. Ve svém prostředí jsou tropické dřeviny zvyklé na trvalou vlhkost. V našich klimatických podmínkách však dochází k vlhkostním výkyvům a na bobtnání i sesychání mohou některé druhy reagovat tvorbou trhlin. Změnám barvy je možné i při kvalitním ošetření zabránit jen částečně, protože vysoká hustota dřeviny nedovolí olejům v UV stabilizátorech proniknout hluboko do dřeva. Ne právě laciný nátěr je tak třeba každoročně obnovovat.

8. Statistické údaje

Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství je odhadována míra odlesňování v letech 2015 až 2020 na 10 milionů hektarů ročně. Od roku 1990 se plocha primárního lesa na celém světě zmenšila o více než 80 milionů hektarů. Rozsáhlé komerční zemědělství (především chov dobytka a pěstování sójových bobů i palmy olejné) představuje 40–70 procent tropického odlesňování. K prosinci 2019 bylo na Červený seznam ohrožených druhů IUCN zařazeno 20 334 druhů dřevin, z nichž 8 056 je hodnoceno jako kriticky ohrožené, ohrožené nebo zranitelné.

Zkušenosti redaktorky

Pro ilustraci toho, jak „málo" vydrží domácí měkké dřeviny v exteriéru, uvedu vlastní příběh. Terasa i zahradní nábytek byly řešeny jako dočasná záležitost do doby, než bude vyladěn návrh zahrady. Dobře odvětraná podlaha (9 m2) je proto z devíti vysloužilých smrkových palet, stáří v době nákupu na pile kolem deseti let, v ceně padesát korun za kus. Takzvaný lázeňský stůl s „deskou" z borových prkének a nohama z jilmu jsem zdědila jako čtyřicetiletý.

Oboje mi slouží osmým rokem. Z provizoria se stal setrvalý inventář, který zatím není důvod měnit. I pod celoroční expozicí povětrnosti (na zimu nábytek neschovávám) se totiž jeho užitné vlastnosti nezměnily, přesto, že údržbě věnuji minimální péči. Podlahu stačí po dešti přejet jednou za čas dobrým koštětem a stůl jednou za dva roky napustím levným olejem. Není to žádný estetický skvost, ale vypadá přirozeně a účel plní skvěle, i když podle tabulek trvanlivosti by měly být všechny zmíněné dřeviny už dávno v kompostu.

exotika-na-terase-zahradka-terasa

Foto: autorka textu

exotika-na-terase-priklad-dreva

Foto: autorka textu

Problém odlesňování se netýká jen tropů. Mizí i původní lesy Evropy a polovina jejích endemických dřevin čelí zániku. O tom ale až někdy příště...


drevoastavby-casopis-titulka-4-2020-200x238-tinified

Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 4/2020

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 95 Kč

koupit časopis

 

DaS 4-2020
Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (1)

Nejnovější články v kategorii “Ostatní”

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop