Otevřená kuchyně v dřevostavbě? Raději ne

Dana Jakoubková | Čtvrtek, 09. červenec 2020 |

Podle mnoha studií tráví lidé v kuchyni hodně času. Ale jak se zdá, není to ani tak kvůli vaření a stolování jako pro spoustu činností, které vlastně do kuchyně nepatří a svým způsobem nás stresují a zotročují. Proč to děláme? Co se děje v kuchyni tak závratného, že je nejčastějším požadavkem stavebníků takzvaný „otevřený plán", tedy kuchyně propojená s jídelnou a obývákem?

Ohniště, pec na chleba, krb – místa, kde si lidé po tisíciletí vyměňují informace, příběhy, předávají historii a socializují děti ohledně vztahu ke zdroji obživy a jak být členem kultury. Orientace na „oheň" jako místo k zajištění tepla, jídla, bezpečí a sociálních interakcí je hluboce zakořeněna v lidské psychice, což částečně vysvětluje skutečnost, proč jsou lidé i v moderní společnosti na prostor kuchyně tolik vázáni. Podíváme-li se však na časovou linku, zjistíme, že příprava a konzumace jídla není prioritou.

Jsme otroci kuchyně

Doba trvání běžné rodinné večeře či nedělního oběda bledne ve srovnání s jinými aspekty života. Jsou do ní zapleteny nesouvisející aktivity jako domácí úkoly dětí, sledování televize, vyřizování mailů i pracovní hovory. Oblíbené kuchyňské ostrůvky a jídelní stoly jsou často zaplněny hromádkami účtů, školními sešity, mobily, nabíječkami, tablety i hračkami.

Absence stěn samostatné kuchyně propustí hluk a pachy do prostoru domu, mixér nebo myčka ruší ostatní při sledování televize a vůně z pečené ryby se snadno vsákne do čalouněné sedačky i perského koberce. Že máte výkonnou digestoř, která zvládne více než 600 kubíků vzduchu za hodinu?

Nu, kdo „opravdu vaří", ten ví, že odér ze smažené cibulky či uzeného z papiňáku zastaví máloco. Kuchyně by měla být hygienickým prostředím, nejčistším místem v domácnosti, čistším než obývací pokoj, čistším než ložnice, čistším než koupelna.

Vypadá to však, že ta otevřená spíše odráží napětí mezi požadavky kulturně zakořeněných představ o uklizeném domě a efemérem každodenního života.

Foto: Dreamstime

Přetížená kuchařka

Leckterá hospodyňka jistě potvrdí, že zvláště žena je v moderní kuchyni pod značným tlakem. Kromě práce „na plný úvazek" v kuchyni je zatížena sice láskyplným, ale stále úvazkem jako rodič. V jejím mozku se potkává snaha být dobrou kuchařkou, hospodyňkou a ještě matkou.

Na pozadí se vším tím kuchyňským zmatkem a nepořádkem je nutné ji považovat za hrdinku, protože všechno dohromady vytváří významný stres. Osobně jsem schopna připálit i vodu, když na mě někdo při jejím vaření promluví.

Opravdu smekám před ženami, které dokážou rozdělit mozkové impulzy, vibrující na pár metrech čtverečních propojeného prostoru, mezi sporák, děti a manžela, který hlasitě fandí fotbalovému zápasu v televizi. Já bych se zbláznila.

Ale nejen proto jsem zastáncem kuchyně samostatné, uzavřené a především malé tak, aby se tam nic „rušivého" nevešlo.

Foto: Dreamstime

Vylepšená interakce

Otevřenému plánu nelze upřít významné plus – vytváří prostor, ve kterém se stává soužití rodiny těsnějším, sdílnějším. Proti tomu nelze nic namítat. Nabízí se ale otázka, zda to opravdu chceme celý den a každý den a zda takové fungování nesklouzne do běžnosti až do té míry, že nahradí plnohodnotné trávení volného času jinak a jinde?

Stejně tak mě napadá: pokud tráví rodina tolik času společně v této prostorové trojkombinaci, nač mít velký dům? Leckdo namítne, že nejen pro rodinu je vhodné takové uspořádání. Pokud rádi pořádáte večírky, máte často návštěvu, je otevřená kuchyně výhodnější.

Můžete vést smysluplnou konverzaci s hosty, zatímco připravujete večeři, a necítíte se odstrčeni od společenského dění. Jistě jim neunikne nádherná výstavka měděných pánví nebo porcelán po babičce. Ale opravdu zvládáte více činností najednou, aniž byste přesolili jídlo?

Vážně máte logistiku hostiny zvládnutou tak dobře, že jsou hosté ušetřeni pohledu na rozkramařenou linku či špinavé nádobí? Pro mě by bylo určitě zdrojem úzkosti být při vaření jako na jevišti.

Foto: Dreamstime

Tajemství kuchyně

Uzavřená kuchyně je ve srovnání s otevřenou dispozicí formálnější a sofistikovanější. Je ideální pro toho, kdo dává přednost vaření v tichosti a soukromí. Je v tom značný podíl svobody – nikdo vás nevidí, nikdo vás nekontroluje, a pro mě i relaxace – vařím dlouho, vařím ráda a – oproti manželovi v obýváku – nepotřebuji u toho poslouchat Janáčka, který je mnohem náročnější než příprava boef á la bourguignonne (hovězí po burgunsku). Když vařím, tak vařím. Je to „můj čas". A když je hotovo, nechám všechna „špinavá" tajemství za dveřmi a do jídelny vpluji s podnosem jako „ta kouzelnice z kuchyně".

Foto: Dreamstime

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora