Kostka pod Třemšínem

Vydání 02/2017

Fotografie a půdorys
Příběh domu
Technické parametry

Petr je vyučený truhlář a už řadu let pracuje na montážích dřevostaveb. Když tedy došlo na řešení bytové otázky, měl o starost méně. Rozhodnutí, že si svůj dům postaví sám, bylo stejně samozřejmé, jako že stavět se bude v jeho rodném Rožmitálu pod Třemšínem a že na projektu bude spolupracovat jeho kamarád architekt. „Měli jsme celkem jasno, chtěli jsme přízemní dům ve tvaru L, který se nám zdál praktický," vzpomíná Petr. „Patrový dům jsme kvůli schodům předem zamítli."

Architekt to ale viděl trochu jinak. Ztotožnil se sice s přízemní dispozicí, navrhl ale jiný tvar domu – prostorově úspornější, kompaktnější a především odpovídající předpokladům pro pasivní standard. „To pro nás byla novinka, o pasivním domě jsme původně vůbec neuvažovali, ale architekt nám vysvětlil všechny jeho výhody včetně nezanedbatelné možnosti získat dotaci z programu Nová zelená úsporám," vysvětluje Petr. Prakticky jedinou změnou, která v první navržené studii proběhla, bylo odstranění krbu. Malý pasivní dům se bez tak silného zdroje tepla bez problémů obejde a místo útulné atmosféry by živé plameny způsobily jen přehřívání domu a tepelný diskomfort. Nakonec se Petr s Janou bez krbu obejdou: „Když svítilo v zimě sluníčko – a letošní zima byla slunečné dny bohatá –, obešli jsme se úplně bez vytápění, a přestonám bylo doma skoro horko."

A jak probíhala stavba vlastními silami?

Petr si na žádný zásadní problém nepamatuje: „Ráno dorazil kamion plně naložený masivními dřevěnými panely a někdy po poledni už odjížděl prázdný. Následující dva dny jsme montovali střešní vazníky a za dva týdny byl dům zavětrovaný, pod fólií. Všechno bez lešení, jen ze štaflí!"

Jediným řemeslem, na které se Petr necítil, byla plechová falcovaná střecha. „Ta se moc nepovedla. Kvalitou je v pořádku, jen je trochu hlučná," upozorňuje Petr a my mu dáváme při prvním poryvu větru za pravdu. Hluk srovnatelný s průjezdem těžkého kamionu způsobuje podle Petra síla vzniklá sáním větru, která rozvibruje plech. „Kdybychom zvolili těžkou krytinu, bylo by všechno v pohodě. Jenže to bychom museli střešní vazníky nahradit krovovou konstrukcí a zvýšit dimenze nosných stěn, což by stavbu prodražilo." Na jaře oslavili Petr s Janou nejen první rok bydlení v novém domě, ale také narození prvního potomka.

I když spousta detailů teprve čeká na své dokončení, spokojenost z mladého páru doslova čiší.