Objevením azbestu otevřelo lidstvo Pandořinu skříňku

Petr Houška | Středa, 27. březen 2013 |

Pokud se majitel nemovitosti dozví, že v jeho blízkosti se nachází „prokletý" azbest (osinek), tak se mu ten den nebude rozhodně dobře usínat... Není to pouze kvůli jeho nákladné likvidaci, ale především velké nebezpečnosti pro lidské zdraví.

Azbest byl (dnes již omezeně) hojně využívaný v různých odvětvích průmyslu i stavebnictví. Vyznačuje se vysokou teplotní odolností, a tak se jej využívalo například jako tepelné izolace v různých pecích či těsněních dvířek kamen, potrubí, protipožárních oděvech atd. Ve stavebnictví se hojně užíval do tepelných izolací, různých desek na bázi cementu (heraklit, eternit atd.), komínových trubek, nástřiků, či do betonu jako zušlechťující prvek.

Co je vlastně azbest?

Jedná se o vzhledově zajímavý minerál ze skupiny křemičitanů. Je tvořen až 30 cm dlouhými relativně pružnými vlákny, která se od sebe odštěpují. Azbest se v naší republice naštěstí netěžil, ale jenom pro zajímavost čísla ze světa: V roce 2007 se celosvětově vytěžilo více jak dva miliony tun tohoto nebezpečného materiálu... V mnoha zemích (včetně ČR) je používání azbestu jako nebezpečného materiálu zakázáno

Proč je tak nebezpečný?

Nebezpečnost tkví ve zmíněné vláknité struktuře azbestu – při jakékoliv manipulaci dochází k únikům mikročástic do ovzduší. Logicky se vlákna dostávají do dýchacího ústrojí, kde se zapichují do plicních sklípků. Vlákna se ven již nedostanou a okolo nich dochází k hnisání a jizvení tkáně. Počátky nemoci jsou pozorovány jako dušnost a masivní dráždění ke kašlání. Vzhledem ke karcinogennosti azbestu dochází ve většině případů z masivnějšího zasažení plic i k jejich rakovině.

Už Římská říše znala azbest – v jejích kronikách se našla zmínka o vážných zdravotních problémech lidí, kteří tkali látky z azbestového vlákna. Lidstvo je nepoučitelné a okolo roku 1890 započalo průmyslové zpracování azbestu – zanedlouho docházelo k vážným dýchacím problémům dělníků a smrt na sebe nenechala dlouho čekat. Na prosby a varování lékařů nikdo z průmyslníků a zákonodárců nebral v počátku rozvoje výrobků s azbestem zřetel, a tak se odstartovalo umírání na zaprášení plic, které však ještě nekončí.

Likvidace není jednoduchá

Vzhledem k vysoké nebezpečnosti azbestového prachu nařizuje zákon likvidovat výrobky s obsahem azbestu předepsaným způsobem. Nelze například pouze vylézt na střechu a starou střešní krytinu z eternitových šablon naházet do kontejneru, který je vyveze na skládku. Materiály obsahující azbest jsou podle naší legislativy označovány jako nebezpečný odpad. Odstraňování či konzervaci může provádět pouze odborná firma. Místo musí být hermeticky uzavřené – pracovníci užívají speciální obleky a dýchací filtrace. Po dokončení práce je nutné veškeré odpady a prach odstranit do speciálně označených hermetických pytlů či kontejnerů. Pracovní prostory jsou monitorovány a vzduch uvnitř je čištěn ve speciálních filtračních jednotkách. Pokud by bylo velmi nebezpečné/nereálné odstranění materiálů s obsahem azbestu, může se provést zakonzervování speciálním nástřikem.

Hodnocení uživatelů: 5 / 8
Líbil se Vám článek?17