Na dřevostavbě, kterou si svépomocí postavil podle svých představ ušetřil skoro dva miliony korun

Proč jste volil právě tuto cestu?

Pro stavbu domu svépomocí jsem měl několik zásadních důvodů. Jedním z hlavních byl předpoklad úspory nákladů na stavbu, což se mi určitě vyplatilo. Dále to byly zkušenosti stavitelů, které jsem několik měsíců sledoval na internetu, kteří podobně, jako později já, podrobně popisovali svoje zkušenosti se stavbou domu.

Občas to byly až hororové zkušenosti s dodavateli a zhotoviteli jednotlivých staveb, kdy firma mnohdy dělala zásadní chyby, které se jenom velmi obtížně zpětně odstraňovaly. Tím hlavním důvodem ale byla moje ctižádost a snaha dokázat lidem v mém okolí, rodině a všem pesimistům, že je to reálné, a že dokážu náš sen o novém domě dotáhnout do zdárného konce.

Nepochybně byl váš konec úspěšný, tedy jak na to?

Proto, aby člověk zvládl svépomocnou stavbu domu, musí mít určitě nějaké předpoklady, jakým je třeba fyzická zdatnost nutná pro zvládnutí všech manuálních věcí. Dále je to určité logické a technické myšlení, jinými slovy orientovat se v problematice dřevostaveb a nenechat se jak se říká „opít rohlíkem".

Dopředu vědět co chci a nastudovat si problematiku. Já jsem začal tři roky před začátkem stavby nákupem několika knih o dřevostavbách, o problematice větrání, topení, střešních konstrukcí a podobně. Pokud potenciální stavitel většinu těchto předpokladů splňuje, tak má velkou šanci na úspěch.

Dále je to taky otázka zázemí, kdy člověk musí v průběhu stavby někde bydlet, a hlavně časová náročnost, kdy musí počítat s delší dobou realizace. Takže pokud je hlavním kritériem rychlá výstavba, tak bych stavbu svépomocí nedoporučil.

Váš dům není právě tuctový. Z čeho jste vycházel?

Stejně jako jsem začal včas se studiem konstrukcí, tak jsem věnoval i čas možnému řešení našeho vysněného domu po architektonické stránce. Vycházel jsem z internetových katalogů zahraničních domů převážně z USA a Kanady, kde mají tradici dřevostavby se systémem two by four. Vybral jsem několik projektů, které se nám líbily, a bylo možné je upravit pro naše poměry a dané stavební místo.

Foto: Petr Kiška

Znamená to, že jste si koupili projekt domu ze zahraničí?

Asi by to bylo možné, ale ne. Procházel jsem on-line katalogy např. Dream Home Source, kde je tisíce domů roztříděných podle kritérií a parametrů, včetně půdorysů a pohledů, a z nich jsem vyfiltroval nám vyhovující. S jasnou představou jsme pak šli k panu architektovi Vladimírovi Bílému.

Od počátku jsem měl několik bodů, od kterých jsem nehodlal ustoupit; otevřený prostor přízemí s galerií v obývacím pokoji, respektování svahu s odstupňováním podlaží, pultovou střechu a jiné. Na několika verzích jsme spolu doladili i uspořádání technického zázemí nebo orientaci schodiště.

S architektonickou studií v ceně dvanáct a půl tisíce jsem pak šel poprvé na stavební úřad s dotazem, jestli můžeme něco takového vůbec stavět. Doporučuji začít na úřadě nejlépe se zapnutým diktafonem v ruce a říct: Chci stavět tam a tam, co všechno budete po mě chtít k povolení stavby!

Mě to paní odříkala a já se později vrátil a všechno jí vyskládal na stůl.

Evidentně s tím neměla problém. Jak „široce" jste pojal stavební dokumentaci?

Dokumentaci pro stavební povolení, respektive pro souhlas se stavbou domu, nám zpracovával spolupracovník architekta, projektant dřevostaveb za 55 000 korun. Za dalších deset tisíc jsme si u něj objednali i částečnou prováděcí dokumentaci.

Bohužel jsme neměli štěstí a musím říct, že v konečném důsledku jsem byl spíš nespokojený a rozčarovaný s celkovou spoluprací. Jednak vyhotovení dokumentace trvalo velmi dlouho – asi devět měsíců a podle částečné prováděcí dokumentace se opravdu nedalo stavět, takže jsem ji nechal jenom jako přílohu pro stavební úřad a dům jsem si od základů zdokumentoval sám*.

Využil jsem k tomu program Google SketchUp, který je zdarma ke stažení z internetu. Od té doby ho používám prakticky při každém mém projektu i v truhlařině. Je to velmi efektivní nástroj pro tvorbu jak 3D tak 2D prováděcí dokumentace, spočítáte v něm i přesnou spotřebu materiálu.

V současné době mám v tomto programu nakreslený celý dům včetně vybavení jako je krbová obestavba, schodiště, kuchyně a jiné.

Ale když je Váš dům pasivní, jak jste si „projektověúředně" poradil s detaily na tepelné obálce budovy nebo energetickým posudkem? Nebo jste snad o dotaci z programu Zelená úsporám nestál?

Pravda, v době stavby byla jednorázová celková dotace tři sta tisíc korun, ale my jsme ji nevyužili. Bylo to z několika důvodů. Jednak jsem chtěl stavět svépomocí, takže nešlo dostát podmínce, aby stavbu prováděla certifikovaná firma ze seznamu v rámci programu Zelená úsporám, což později zrušili.

Dále jsem v té době neměl důvěru v nějaké dotace obecně a nechtěl jsem mít pocit, že někomu něco „dlužíme". Ale když jsem se zpětně o dotace zajímal, musel bych hlavně nechat předělat dokumentaci tak, aby odpovídala skutečnosti včetně energetického štítku, což by znamenalo náklady v řádu několika desítek tisíc a spoustu času běháním kolem vyřízení dotace.

Na to už jsem prostě rezignoval. Teď je pro nás aktuální současná dotace na fotovoltaiku, kterou bych rád nainstaloval na dokončenou pergolu v příštím roce.

Foto: Petr Kiška

A co stavební dozor, který je při stavbě svépomocí povinný?

Je pravda, že stavební dozor je vyžadován a musí při žádosti o povolení stavby být doložen i dokument s razítkem, kdo stavební dozor vykonává. V praxi to často u svépomocných stavitelů bývá poslední setkání s pojmem stavební dozor.

Máte špatnou zkušenost?

V mém případě byla otázka stavebního dozoru opravdu jenom o tom papíru, který vyžaduje stavební úřad. Věděl jsem přesně, co stavím a proto jsem vše dělal s maximální pečlivostí. Platit ještě za stavební dozor by pro mě byla ztráta peněz.

Co vše jste tedy řešil sám a na co jste si netroufl nebo to vyžaduje odborníka? Ověřoval jste si někde dodavatele?

Dům jsem od začátku plánoval stavět tak, že maximum možných prací si budu dělat sám či s pomocí rodiny a přátel. Práce obkladačské, pokrývačské, klempířinu, rozvody odpadu, sádrokartonářské práce, stavbu krbu a další jsem zvládl sám, ale také jsem nechtěl na domě šetřit na nepravém místě.

Proto jsem upustil od původního záměru vyrobit si i rámy na okna a svěřil tento důležitý bod stavby do rukou prověřené firmy. Jednak z časových důvodů, ale hlavně z důvodu zajištění kvality a funkčnosti oken od renomovaného českého výrobce.

Jsou ale i jiné práce a technologie v domě, které laik nemůže bez patřičné praxe a vzdělání dělat svépomocí, ať už z důvodu bezpečnosti nebo z důvodu chybějícího vybavení. Do těchto prací bych zařadil, elektroinstalace, vylévané podlahy, vzduchotechnickou jednotku, rozvody vody a topení.

Ale částečně jsem se na těchto pracích podílel a asistoval přizvaným odborníkům. Vždy jsem se před oslovením určitého subdodavatele snažil najít reference na internetu, ať už kladné nebo záporné. A podle toho se rozhodoval.

Všem stavebníkům/stavitelům bych doporučil nešetřit na částech domu, které jsou v budoucnu obtížně vyměnitelné, jako jsou okna a dveře, kvalitní krbová vložka, vzduchotechnické rozvody nebo dostatečné dimenzování izolace, a rovněž pečlivě vybírat subdodavatele.

Foto: Petr Kiška

Není to třeba u přípojek složité?

Pokud jde o inženýrské sítě, tak to chce pečlivou přípravu a seznámení se s realitou, aby stavebníka nic nepřekvapilo. Jednotlivé úřady mají většinou dlouhé lhůty měsíc a víc, tak to chce jednat včas a nenechat to na poslední chvíli.

Elektřinu na pozemku jsem dělal s pomocí kamaráda elektrikáře a E .ON jenom nainstaloval DS skříňku na sloupu a zapojil hodiny. Vodovod jsem si vykopal se švagrem a vodaři jen přijeli, vložili trubku do výkopu a napojili ji na hodiny a do hlavního řádu, nechali mi tam litinový límec s poklopem pro hlavní uzávěr a odjeli.

Odpady jsem si dělal sám a protlak přes silnici a napojení na kanalizaci mi provedl můj kamarád jako fušku. Samozřejmě jsem si na vše vyřídil revizi.

Jak dlouho za těchto podmínek stavba trvala a kolik lidí na ní pracovalo?

Celková doba stavby od prvního kopnutí až po nastěhování trvala dva roky a dva měsíce. Zdá se to dlouho, ale je to důsledkem toho, že opravdu až osmdesát procent doby jsem na domě pracoval pouze sám. Nejvíce lidí z rodiny mi pomohlo při betonování základové desky. To byla otázka dvou měsíců.

Dále jsem s pomocí táty postavil ve dvou lidech dřevěnou kostru domu z KVH hranolů, což včetně instalace nadkrokevní izolace střechy trvalo přibližně tři měsíce. Pak jsem pokračoval sám v opláštění stěn OSB deskami a instalací izolace obvodového pláště a tak dále.

Foto: Petr Kiška

Z čeho jste měl největší obavy, byly chvíle zoufalství?

V průběhu stavby by se určitě nějaká zoufalá chvilka našla, ale teď zpětně si vybavuji snad jenom celkové pochybnosti o tom, jestli to opravdu dokážu a bude to všechno fungovat podle mých představ.

A funguje? Neudělal jste někde chybu, kvůli které jste se musel třeba vracet nebo to předělávat?

Možná to bude znít trošku nadutě, ale nevzpomínám si na nic takového. Ale těch pár lidí, kteří mi pomáhali se stavbou, by určitě mohli vyprávět, jak jsem jim občas hnul žlučí. No prostě pokud něco nebylo přesně podle mých představ, tak jsem prostě dál nepokračoval, dokud ta určitá část nebyla tak, jak jsem chtěl.

Spíš jsem měl docela smůlu na dodavatele, kdy jsem objednal WC mísu a po nainstalování jsem zjistil, že je prasklá, stejně tak keramický dřez do kuchyně. Nebo po nainstalování drahé a velmi těžké krbové vložky do obývacího pokoje jsem zjistil, že má špatný svár. Vše se ale vždycky vyřešilo reklamací.

Foto: Petr Kiška

Foto: Petr Kiška

Máte v domě nějaké vychytávky, zajímavá řešení, něco na míru?

Řekl bych, že na míru je celý dům. Navrhl jsem ho tak, aby nám pasoval přesně podle našich požadavků, samozřejmě s ohledem na finanční možnosti. Z vychytávek stojí za zmínku snad jenom instalace venkovní zásuvky pod přesahem střechy přední verandy, a která slouží k zapojení vánočního osvětlení domu.

Má v elektrorozvodně svůj časový spínač, takže po naprogramování týdenního režimu se světla spínají automaticky. Dále jsem do zahrady vytáhl přívod vody, který se dá přepínat mezi studenou a teplou přes akumulační nádrž. Takže pokud potřebuji pro děti teplou vodu do bazénu, není to problém.

Foto: Petr Kiška

Je vůbec něco, co byste dnes řešil jinak?

Po tříleté zkušenosti s bydlením v našem domě jsme celkově velmi spokojeni s fungováním domu jako celku i s jeho dispozicí. Při realizaci jsem počítal s budoucí instalací solárních panelů na pergolu za domem a pro tento účel jsem připravil nerezové potrubí od akumulační nádrže přes fasádu domu v zadní části.

Od doby realizace stavby se ovšem technologie vyvinuly. Dneska už prakticky solární panely s vodou nikdo nechce a nahrazují je fotovoltaické panely na výrobu elektřiny, která napájí patronu pro ohřev vody v nádrži.

Pro tento účel se ovšem používá jiný typ patrony, a pokud budu v budoucnu realizovat fotovoltaiku, budu nucen pořídit si i převodník, což je výdaj navíc.

Když jsme u těch peněz, můžete prozradit, kolik vás dům stál, kolik jste ušetřil svépomocí?

V průběhu stavby domu jsem si vedl pečlivé záznamy o všech výdajích na domě od prvního návrhu. Po nastěhování jsem to ukončil, takže konečné číslo není přesné. V každém případě odhadce pro účely hypotéky napsal do záznamů částku 4 500 000 korun.

Mé záznamy končí na částce 2 300 000 korun. Předpokládám, že v současné době jsme s dodělávkami v nákladech někde na dva a půl milionu korun.

To mi ale nepřijde jako málo, při vší té dřině a starostech. Dřevostavbu na klíč pořídíte nejen rychleji, ale i levněji.

Samozřejmě jsem navštívil několik dřevostaveb ještě před začátkem stavby a strávil jsem desítky hodin nad zkušenostmi stavebníků, ať už svépomocných nebo řešených dodavatelsky. Dozvěděl jsem se hodně o různých řešeních a problémech, kterých jsem se pak sám snažil vyvarovat.

Proto nevěřím, že v České republice je firma, která by dokázala vyrobit stejný dům, ve stejné kvalitě a s našimi parametry za podobnou cenu. Já jsem spoustu materiálu nakupoval přes internet za výbornou cenu a na kvalitě jsem určitě nešetřil.

Ano, dá se koupit dřevostavba na klíč pod dva miliony, ale z devadesáti procent to bude standardní áčko na rovném pozemku a s průměrnými parametry a řadou nedostatků, které se mnohdy projeví, až po delším užívání domu.

Myslím, že za kvalitu provedení našeho domu hovoří jeho parametry. Blower door test neboli měření vzduchotěsnosti obálky budovy za účelem zjištění energetické náročnosti domu vyšel n50 = 0,18 h-1 (Pozn. redakce: Doporučená hodnota je u pasivního domu maximálně 0,6).

V zimním období nám na vytápění do komfortu třiadvaceti stupňů stačí zhruba čtyři kubíky skládaného dřeva. Když nemrzne, topíme jenom obden přibližně pět hodin denně, a za tu dobu tak čtyřikrát přikládám. Dávka tvrdého dřeva hoří přibližně 1:45 minut.

Nádrž se nahřeje a druhý den jede topný okruh z ní. Silnější elektro patronu prakticky nezapínám a slabší je na TUV v letním období.

Na co jste tedy nejpyšnější?

To opravdu nejde tak jednoduše definovat, celý dům mi prošel několikrát pod rukama a znám každý detail konstrukce. Možná na to jsem pyšný, že jsem dokázal po celou dobu udržet vysokou pracovní kázeň a nad žádným problémem nebo složitým řešením jsem nemávl rukou, ale snažil se ho vyřešit na sto procent.

Také jsem velmi pyšný na moji ženu Kamilku, která to se mnou a moji tvrdohlavostí nemá mnohdy jednoduché. Věřila mi, když jsem ji přesvědčil k odjezdu do Anglie za prací, kde jsme dva a půl roku na náš vysněny dům vydělávali, a po návratu mě podporovala v myšlence vybudovat náš „Summerbridge House" vlastníma rukama.

Po třech letech od nastěhování se nám po dvou klucích (pět a dva roky) narodila i holčička (tři měsíce), a tak je nás rázem plný dům a já jsem pyšný na to, že jsme pro rodinu vybudovali krásné bydlení.

Petr Kiška
majitel dřevostavby

Technické parametry

• Zastavěná plocha: 149 m²
• Užitná plocha: 176 m²
• Spodní stavba: betonová základová deska
• Konstrukční systém: two by four / KVH
• Tepelná izolace: obvodové stěny – kamenná vata Isover Uni, střecha PUR-PIR panel
• Fasáda: prkna na peření – sibiřský modřín bez povrchové úpravy
• Střešní krytina: plechová, Lindab Mega
• Okna: eurookna Slavona, profil: SC 92 solid celkové U = 0,7 W/m²K
• Podlahy: celoplošně lepená masivní podlaha z 20 mm podlahové palubky sibiřský modřín
• Teplo: krbová vložka s teplovodním výměníkem Hoxter WK8, napojena na akumulační nádrž Dražice NADO 1000/45 V6, příprava pro solární panely, v nádrži jsou pro letní období topné patrony 4,5 a 6 kW, průtokový ohřev TUV, topná tělesa pod okny, pro přechodné období je vzduchotechnický okruh vybaven vodním ohřívačem vzduchu
• Větrání: nucené s rekuperací – Atrea
• Skladba stěny (směrem zevnitř): SDK 12,5 mm, instalační rovina 50 mm vyplněná minerální izolací Isover Domo, parobrzdná vrstva, OSB 15 mm, nosná konstrukce domu KVH 50 × 160 vyplněná izolací Isover Uni, přídavný vodorovný rošt 80 mm vyplněný izolací Uni, přídavný svislý rošt 60 mm vyplněný izolací Uni, závětrná dif. otevřená fólie Tyvek solid, svislý provětrávací rošt 30 mm, fasádní prkna na peření sib. modřín 20 × 144 mm
• Celková tloušťka stěny: 42 cm
• Součinitel prostupu tepla U stěnou: 0,13 W/m²K
• Hodnota Blower door testu: n50 = 0,18 h-1
• Architektonická studie: Ing. arch. Vladimír Bílý
• Realizace: svépomocí Petr Kiška, www.drevostavbasvepomoci-petr.blogspot.cz, 3/2011–5/2013