10 let v pasivní dřevostavbě: Nejvíc oceňujeme funkčnost a prostor
Lucie Němcová | Středa, 16. říjen 2019 |
Návrat na místu činu, do dřevostavby, kde jsme byli na redakční návštěvě před devíti lety, byl příjemným překvapením. Pokud by ji neprozradila vzrostlá zahrada a zabydlený interiér, její stáří bychom hádali těžko. Zajímalo nás, jak se v takové dřevostavbě žije, o to víc, že je v pasivním standardu.
Mnoho věcí se ve srovnání s dobou před deseti lety změnilo. Namísto čtyř dětí už s námi bydlí pouze jedno, protože ostatní vylétly do světa. Proběhly tedy nějaké dispoziční změny – máme přestěhovanou ložnici a místo jednoho pokoje komfortní šatnu. Moje žena stále vymýšlí, kde co zlepšit, a přichází s novými návrhy, kam co přesunout.
Dřevostavba během roku pracuje
Za celou dobu se nevyskytl jediný problém s konstrukcí, ale dům během roku pracuje. Je to otázka milimetrů, ale přesto tam nějaký pohyb je. I když jde o precizní, lepené dřevěné nosné prvky, mezi létem a zimou je rozdíl teplot a vlhkosti a se dřevem to prostě pohne. V pevných rohových spárách se občas vytvoří praskliny.
Obr.: Dřevostavba před 9 lety
Obr.: Dřevostavba v současnosti
Dřevostavba je funkční a dobře slouží
Užíváme si funkčnost dřevostavby přes léto, ale i v zimě, kdy se musí vypořádat s velmi rozdílnými venkovními podmínkami. Prostor je také parádní. Architekt Pavel Šmelhaus navrhl třímetrovou výšku stropů, což dělá hodně. Zvlášť proto, že jsem vysoký. Celkově prostor působí jinak, jako na zámku. A protože je dřevostavba hodně izolovaná, z hlediska energie nehraje roli, že vytápíte tento objem navíc. Teploty jsou rovnoměrně rozloženy.
Malé ztráty tepla a výroba energie ze slunce
Dřevostavba je v pasivním standardu. Topíme plynovým kotlem – ohřívá teplou vodu i vodu do podlahového vytápění. Vodu také ohřívají solární kolektory. Od dubna do října je nulová spotřeba plynu a veškerou práci odvedou kolektory.
"Když v zimě přijde na návštěvu deset lidí a je tu přibližně 23 stupňů, během chvíle teplota stoupne na 28. Je to najednou ohromný zdroj tepla."
Systém větrání, rekuperace a zvlhčování vzduchu
Vzduchotechnika je pro tak utěsněný dům potřebná, aby byl čerstvý vzduch. Kdybychom ji vypnuli a odjeli na dovolenou, po návratu ucítíme, že tu chybí kyslík. Je tu také rekuperace, ale jinak je systém větrání a topení oddělený. Dodatečně jsme přikupovali zvlhčovač, který je na rozvody vzduchotechniky napojen v technické místnosti. V zimě nás totiž trápil příliš suchý vzduch.
Vzduchotechniku si jinak velice užíváme. Například v zimě je tady na vesnici spousta lidí, co spalují všechno možné, a vzduchotechnika zabrání různým pachům zvenčí. Máme zde dva filtry, jeden hrubý a druhý HEPA filtr, takže třeba prach a pyl se dovnitř nedostanou.
Po deseti letech jsem pozval firmu, která celou jednotku rozebrala a vyčistila. Vše bylo v pořádku, jen se prý už tenhle typ nevyrábí, náhradní díly se koupit nedají a poté, co doslouží, bude potřeba koupit novou.
Obr.: Dřevostavba před 9 lety
Obr.: Dřevostavba v současnosti
Klimatizace pro letní chlazení
Uprostřed domu je také nově doplněná klimatizace. Při tak velkém domě a rodině se nedá uhlídat otevírání dveří na terasu v létě. A jakmile se jednou dům prohřeje, nejde vyvětrat. Takže chladíme, abychom se mohli v létě vyspat.
"Výzva není dům vyhřát, když mrzne, ale naopak vychladit během letních veder."
Dřevostavba plná technologií
Je pravda, že různých přístrojů je tady hodně. Mám tabulku, kde si vše potřebné sumarizuji, včetně spotřeby, a když se do ní podívám, vím, co mám každý měsíc dělat. Každá technologie vyžaduje revize a podobně. Všechno se navíc nějak programuje, což vždycky po čase zapomenu, a tak si to musím zaznamenávat.
Mám trošku obavu například z podlahového vytápění, které má životnost nějakých dvacet, dvacet pět let. Nevím, co s ním pak budeme dělat. V původním návrhu měl architekt navrženo vytápění vzduchem, ale německá realizační firma měla svůj ověřený systém – oddělené větrání a topení, takže jsme jim dali plnou důvěru. Zkrátka uvidíme.
Dřevěná fasáda si žádá péči
Nejvíc peněz v rámci údržby stojí natírání dřevěné fasády. Je ze sibiřského modřínu a čistě teoreticky by se dala nechat bez ošetření zešednout, ale nám se to nelíbí. Často taková fasáda spíš černá než šedne. Necháváme ji tedy zhruba jednou za pět let natřít.
Co bychom udělali jinak
Kdybych stavěl znovu, možná bych se pokusil o jednopodlažní dispozici, abychom byli ušetřeni schodů. Ale tehdy nás bylo hodně, a tak to nebylo možné. To bychom zastavěli celý pozemek.
Jinak u nás panuje spokojenost. Jako systémový inženýr oceňuji, když je systém řešen koncepčně a má hlavu a patu. Také proto jsem si před lety zvolil pasivní dřevostavbu. Tady to platí na sto procent a právě tahle skvělá funkčnost je to, co mě na domě těší nejvíc.
Zajímavosti o domě
- Původní náklady: 8 milionů korun, včetně všech technologií, zahrady, garážového stání
- Užitná plocha domu je 220 m2
- Ve velkých mrazech má dům spotřebu 3,5 kW/h
- Pergola má sklon svažitý směrem k domu, ne od něj, aby se zimní slunce dostalo dobře do domu.
- Fasáda má všude vzduchovou mezeru, která odvádí ohřátý vzduch ven, čímž pomáhá předcházet přehřívání.
- Roční spotřeba elektřiny je zhruba 35 000 Kč (včetně provozu bazénu)
- Roční spotřeba plynu je přibližně 18 000 Kč
TIP: Původní redakční návštěvu najdete v časopisu DŘEVO&stavby 2/2010 pod názvem Německý dům v Českém krasu.
Foto: Martin Zeman a autorka
Redakčně upraveno pro web
Další články z rubriky Zkušenosti z dřevostavby
Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.
Vytvořeno v xart.cz
