Po 6 letech je jim v dřevostavbě stále blaze, i když tu pár věcí změnili
Lucie Němcová | Pátek, 08. leden 2021 |
Návraty na místo činu jsou zábavné. Zvláště, když dům zraje jako víno a je na první pohled znát, jak je s majiteli sladěn, je jim podporou, útočištěm a přináší jim radost. Během této návštěvy byla největším překvapením zahrada, která se za šest let výrazně proměnila v multifunkční prostor. Při pohledu ven na elegantní posezení a sportovní zázemí má člověk skoro pocit, že se nachází v nějakém menším hotelovém resortu.
V prosinci 2017 to byl osmý rok, co zde bydlíme. Čeká nás ještě předělávka kanalizace, protože ji jeden zdejší pán špatně zapojil, ale stavebně dům sedí a nic zásadního se tu nestalo. První zimu zlehka pracovaly stěny, což se děje v každém domě. Drobné tvarové změny jsou během roku lehce cítit snad jen na vnějších dveřích – když se mění teploty, jdou o něco hůř zavírat. To je ale úplná maličkost. Bála jsem se těchto pohybů konstrukce mnohem víc.
Jak obstála dřevostavba
Dům byl dobře navržen a stavba dobře realizována, rozhodně bych nešla do cihly. Mám známé, kteří bydlí v různých skleněných, kamenných domech, my jsme jediní „dřeváci", ale jednoznačně bych neměnila. Když sem vstoupíte třeba po dovolené, kdy je dům dva týdny zavřený, stále to tu voní dřevem. Je zde útulno. Ve chvíli, kdy vysvitne sluníčko, vytáhneme žaluzie a není třeba topit. Klidně i v polovině prosince, když venku mrzne.
Máme srovnání s životem ve zděném domě i v dřevostavbě (v Americe). Vím, že tenkrát zděný dům v čase pracoval a vnikaly praskliny. Proto mě překvapilo, že tento dům je tak stabilní. Dřevo je mnohem pružnější a reaguje na teplotu, je tedy úplná bomba, že takto drží.
Dřevostavba je přírodní a já jsem zde hodně ráda. Tento dům jsme si vysnili a než se postavil, projektem jsem se prošla asi tisíckrát tam a zpátky. Všechno jsem věděla a viděla do detailu. Je to nejpříjemnější bydlení, jaké jsme kdy měli.
obr.: Přední část dřevostavby s posezením a malou terasou byla vyfocena při první redakční návštěvě v roce 2011. Foto: Martin Zeman
Technika v dřevostavbě
Máme vzduchotechniku s rekuperací, krb, ze kterého je teplo rozvedeno chodbou do zadní části domu. Je to velmi příjemné. Fototermika a fotovoltaika ohřívají vodu. Trošku mě mrzí, že nemůžeme fungovat pouze samostatně a vracíme energii do sítě (není kam akumulovat).
obr.: Interiér obytného prostoru dřevostavby byl vyfocen při první redakční návštěvě v roce 2011. Foto: Martin Zeman
Pravidelná údržba dřevostavby není nic náročného
Kromě natírání domu není třeba žádné výrazné údržby nebo oprav. Nic, co bychom nezpůsobili my, jako třeba škrábance od psů a podobně. Dřevěnou fasádu každé dva roky přetíráme olejem, protože nechceme, aby dům přirozeně zešednul. To je hlavní péče, když pomineme běžný úklid a péči o zahradu a bazén. A jak dlouho natření trvá? To záleží na tom, kolik vína k tomu člověk vypije... Máme partu, která dům natře třeba za den. Terasu mám sama za tři hodinky. Je to hezká práce přírodními oleji, jen je třeba dát pozor, aby si člověk něco nezašpinil.
Okna se velmi dobře myjí, přestože jsou velká. Stačí štafličky, stěrka a za chvilku je hotovo. Užíváme si, že se dají zastínit žaluziemi a že je zde soukromí a ticho. Překvapilo mě ale, že žádná firma se nezabývá čištěním vzduchotechniky. Mám v tomto směru ráda pečlivost, všechno pořád leštím, olejuji, natírám, teď nás zrovna čekají okna, kde je trojvrstvý lak a už si žádá ošetření. A tak jsem hledala firmu, oslovila několik společností, dokonce jsem některým na vyžádání zaslala technické výkresy našich rozvodů vzduchotechniky, ale nikdo se pak neozval.
Myslela jsem si, že existuje něco jako sonda, vysavač nebo rozstřikovač dezinfekce. V jedné firmě se divili, proč chci vůbec vzduchotechniku čistit. Samozřejmě pravidelně měníme filtr, ale že nikoho nenajdeme, mě překvapilo. Jinak všichni původní dodavatelé stále dobře fungují. Když se potřebuji na něco zeptat nebo je třeba servis, jsou k dispozici.
obr.: Majitelé si přejí medový nádech fasády zachovat, proto pravidelně jednou za dva roky natírají dům oleji. Foto: 2017, Martin Zeman
Povedené detaily v dřevostavbě
Díky tomu, že jsem dřevostavbu již v projektu velmi dobře znala a spolu s architektem jsme vymýšleli všechny detaily, měla jsem hodně konkrétní představy. Šla jsem do svého. Určitě se najdou drobnosti, které člověka posléze příjemně překvapí, třeba originální nepřímé osvětlení knihovny, nebo zářivky z mléčného skla v chodbě, které vytvářejí krásné měkké světlo. Skvělá jsou atypická vysoká okna a dveře.
Pokoje i celý dům působí mnohem vzdušněji. V každé místnosti pak stačí půlku okna odsunout a je propojená se zahradou. Je to takové naše akvárium, kde máme soukromí. Také bezbariérovost je fajn. Manželova sestra si před pár lety zlomila kotník a šest týdnů musela bydlet u bývalé tchýně. Naštěstí s ní dobře vychází, nicméně mě ta situace zaujala. Říkala jsem si, že až budeme staří a chromí, nebo když se cokoli přihodí, bezbariérové řešení bude k nezaplacení.
obr.: Terasa a přesah jsou často jen rozšířením obytných místností uvnitř, stačí otevřít dveře. Osvědčily se na jedničku. I malá místnost se díky tomu zdá větší. Foto: 2017, Martin Zeman
Více fotografií a celý příběh o stavbě dřevostavby najdete v této redakční návštěvě
Letní horko v dřevostavě neznáme
V létě, během větších veder, je tu prostě horko. I když ráno přetlakově vyvětrám, děti pochopitelně během dne korzují a nedovírají dveře. Teplý vzduch se tak dostane dovnitř. Kdybychom byli důslednější, bylo by to jistě lepší. Není to tedy zase tolik vina systému, ale i tak by pro tyhle dny byla dobrá klimatizace. O dodatečném doplnění uvažujeme, máme už i projekt.
obr.: Východní terasa nyní patří pejskům. Stůl a židle nahradily psí boudy. Posezení pro pánečky je kousek vedle v zahradě. Foto: 2017, Martin Zeman
Zahrada – vyžití pro všechny rodinné členy
Zahrada se rozrostla o letní bar s komfortním krytým posezením, bazén se slanou vodou a tenisový kurt – sen mého muže. Nepotřebujeme v posilovně ani běhací pás, protože zahrada včetně přístupové cesty je tak velká, že když ji oběhneme desetkrát, máme kilometr. Využívají toho obě naše děti i psi. Je to tu zkrátka multifunkční.
Koupací jezírko a pítko pro psy (rozumějte slaný bazén), tenisový kurt, běžecký okruh, mini sjezdovka pro lyžařské začátečníky, gymnastické centrum, výcvikové středisko pro psy...prostě místo, kde se opravdu nenudíme a je nám zde fajn.
obr.: Zahrada se rozrostla mimo jiné i o bazén, tenisový kurt a letní posezení. Na fotce můžeme zahlédnout jeden z nenápadných valů, který je součástí zahradních úprav. V zimě bývají mini sjezdovkami a slouží pro výuku malých lyžařů začátečníků. Foto: archiv majitelů
obr.: Koupací jezírko a pítko pro psy (rozumějte slaný bazén) je na zahradě také nové. Foto: archiv majitelů
obr.: Letní idylku je možné si vychutnávat v pohodlném letním posezení. Hned vedle je také malý bar pro přípravu občerstvení. Foto: archiv majitelů
Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.
Vytvořeno v xart.cz
