Helena Petáková | Pátek, 23. duben 2021 |
Co přimělo manželský pár ke stavbě pasivního dřevostavby a jaké vnímají rozdíly oproti bydlení ve zděném domě?
Co vás přivedlo ke stavbě pasivního domu z konstrukce na bázi dřeva?
Již na začátku jsme věděli, že chceme energeticky úsporný dům. Představa, že si pořídíme hypotéku a ještě budeme každý měsíc platit vysoké částky za spotřebu, se nám rozhodně nezamlouvala. Pasivní jsme ale považovali za těžký nadstandard, něco pro úzkou skupinu lidí a za hodně peněz.
Na druhé straně jsme znali některé výhody – minimální úniky tepla díky vzduchotěsnosti a další. Do reality nás uvedla až jednatelka firmy Origis Martina Kozelková. Vysvětlila nám, co takový dům obnáší, a my si uvědomili, že to nemusí být nic složitého. Jen je třeba reflektovat řadu souvislostí a návrh provést opravdu dobře, což je pochopitelně o šťastném výběru odborníka. My jsme s naší volbou maximálně spokojeni.
Přibližte nám koncept a dispozici domu
Pozemek je úzký, takže nenabízel mnoho variant řešení, zejména co se orientace domu týče. Hlavní obytná část má tedy velkou prosklenou plochu na jihozápad. Na jihu by tepelné zisky ze slunce byly ještě větší. Dům je optimalizován v programu PHPP a záměrně navrhován jako pasivní, tedy abychom se dostali pod hodnotu 15 kwh/m2.
Objekt má dvě podlaží, kompaktní tvar a půdorys ve tvaru protáhlého obdélníka. Je založen na vrstvě pěnového skla, takže úroveň podlahy je téměř ve stejné výšce jako úroveň terénu. Na skle už je rovnou železobetonová deska, která je současně podlahou v přízemí domu. Tím jsme ušetřili za skladbu podlahy, přestože jsme přišli o možnost vést tudy jakékoli rozvody. V tomto případě jsme to nepotřebovali a vystačili si s příčkami.
Základové souvrství zároveň slouží jako skvělá akumulace. Stěny jsou vyplněny foukanou celulózou, která stavbě dodá hmotnost. Uvnitř jsou opláštěny sádrokartonem, za kterým je ještě OSB deska, aby šly na stěnu bez problémů upevňovat jakékoli předměty.
Okna jsou dřevo-hliníková, zasklená trojskly. Část z nich na severní straně není otevíravá, jejich rám je zvenku překrytý izolací a to zásadně zlepšuje jejich energetické parametry. Skla na jihozápadě mají speciální povrch pro lepší solární zisky.
Na dřevostavbě je úžasná její flexibilita a možnost měnit dispozici. Vše je tady pouze zakryto sádrokartonem, takže podhled i předstěna se dá odkrýt a zasáhnout do rozvodů, přidat příčky a podobně. Změnit lze v případě potřeby i zdroj tepla.
obr.: Pasivní dům se nachází v klidné části Prahy 9 ve Vinoři a po domluvě je možné ho navštívit. Foto: Martin Zeman
Jaký systém jste zvolili pro vytápění, větrání a ohřev vody?
Dům je vytápěn pomocí teplého vzduchu – ušetřili jsme si tedy kompletně za rozvody pro výtápění vodou. Abychom eliminovali nevýhody vytápění vzduchem, rozdělili jsme rozvody vytápění a větrání. Každá místnost má tedy ve výsledku tři vyústky – přívod čerstvého vzduchu, teplého vzduchu a odvod odpadního vzduchu.
Tento systém je sice náročný na rozvody, ale jinak je maximálně komfortní. Použito je flexi potrubí, které je akusticky nejvýhodnější. Všechny rozvody jsou schované v podhledu a dá se k nim kdykoli bez problémů dostat. Obrovskou výhodou vytápění vzduchem je rychlost, s jakou reaguje.
Pokud chceme teplo, máme ho okamžitě. To je při tak malých ztrátách objektu důležité, protože potřebujeme, aby reagoval na naše aktuální potřeby. To znamená méně topit, když se více vaří a peče, nebo přijde návštěva a naopak, dodat rychle více tepla, když přijdeme vymrzlí zvenku.
V každé místnosti tedy můžeme pomocí servoklapek korigovat přívod teplého vzduchu. Ohřev zajišťuje tepelné čerpadlo vzduch/vzduch, které může v případě potřeby také chladit. Předání tepla odpadního vzduchu tomu čerstvému má zase na starosti rekuperační jednotka Ultima, která má vysokou účinnost a dokáže udržovat v domě vlhkost vzduchu.
Teplou vodu ohřívá další tepelné čerpadlo vzduch/voda, které je součástí akumulační nádrže. Pro případ potřeby během chladnějších období roku je v nádrži samozřejmě i topná spirála.
Promítlo se toto vybavení v nákladech na dřevostavbu?
Standardní vstupní náklady domu s vytápěním na plyn – to znamená kotel, rozvody, případně podlahové vytápění a radiátory vychází přibližně stejně, jako tepelné čerpadlo, rozvody vzduchu a rekuperace. Rekuperace je záruka zdravého prostředí, takže neřešíme její návratnost. Čerstvý vzduch má pro nás okamžitou hodnotu. Náklady jsou tedy naprosto srovnatelné a jako bonus jsou minimální výdaje za provoz domu.
Jak ovládáte techniku ve vaší nové dřevostavbě?
Zvolili jsme pro nás příjemnější variantu ovládání celého domu – inteligentní systém od společnosti Loxon. Všude po domě jsou tedy rozvedeny kabely, každá místnost je opatřena dostatečným množstvím zásuvek a připojení k síti, aby šel použít i kabel. Wi-fi je zde pochopitelně taky.
Pro samotné ovládání slouží přehledné webové rozhraní přístupné jak z počítače a tabletu, tak z mobilního telefonu. Když chci přidat cirkulaci vzduchu, topení, rozsvítit či manipulovat žaluziemi, stačí doslova jeden letmý dotek na tabletu nebo telefonu.
Systém monitoruje vlhkost a teplotu vzduchu uvnitř i venku, má zabudovanou meteostanici, takže lze zjistit i rychlost větru nebo světelnost. Můžeme také ovládat žaluzie, nebo naprogramovat jejich stahování či vytahování v závislosti na podmínkách v interiéru nebo exteriéru.
Chybí nám pouze napojení tepelného čerpadla na systém ovládání. To je věc, kterou bychom si na začátku mnohem více ohlídali. Ale je to v řešení a doufáme, že časem bude i to. Je to jen otázka naprogramování. Rozvody v domě jsou připraveny.
Tento systém navýšil naše náklady na elektrorozvody zhruba o 35 procent. Pochopitelně by zde šlo zavést i nejrůznější další vymoženost, tam už je to ovšem o jiné ceně a z našeho pohledu poměr cena/výkon není tak zajímavý.
Foto: Martin Zeman
Vnímáte nějaké rozdíly mezi bydlením v pasivním domě a standardním zděném objektu?
Člověk si musí zvyknout na to, že nemá potřebu otevírat okna. Kolikrát jsme se ráno vzbudili a řekli si, tady je vlastně příjemně, čerstvý vzduch. Najednou odpadá nutnost, povinnost a potřeba větrat okny. Okna si můžeme otevírat, kdy chceme, jen už zkrátka nemusíme.
Další velký rozdíl je v tom, jak dům reaguje i na malé zdroje tepla – troubu, počítač, nebo návštěvu, na což pochopitelně v běžném domě nejste zvyklí. Proto je výhodou rychlá reakce otopného systému, kde můžeme hned stáhnout teplotu a zabránit přehřívání.
Mnoho lidí se ptá, zda nám nechybí sálavá složka tepla, krb, nebo alespoň teplé radiátory, ale když jsme v domě, kde je nám pocitově teplo, nemáme potřebu této sálavé složky. Vůbec zde není syndrom studených nohou, žádné studené povrchy, všude rovnoměrná teplota, takže ani žádná potřeba to kompenzovat nějakým intenzivním zdrojem tepla.
Další výhodou dřevostavby je...
Další příjemnou výhodou je, že v létě nemusíme do interiéru pouštět hmyz. Čerstvý vzduch máme i tak a nejsme na otevírání oken závislí. Dům pomáhá i na alergie – když máme v noci zavřené okno, tak se nám opravdu dobře spí, je to pohoda. Pochopitelně, když je v létě přes den otevřené okno, tak se tento efekt ztrácí, ale jsou-li okna zavřená a vzduch běží přes filtry, je to opravdu úleva.
Můžete nás seznámit s celkovým náklady na provoz nově postavené dřevostavby?
Podle přibližných propočtů nás dům vyšel něco přes čtyři miliony korun. V tom je započtena i dvougaráž, terasa a veškeré vybavení. Roční provoz nás loni vyšel na zhruba 18 000 Kč. To ale zahrnuje provoz celé domácnosti (topení, teplá voda, osvětlení, spotřebiče). Na topení by mělo podle výpočtu z této částky připadat dva až tři tisíce korun ročně.