Bydlení v pasivním domě: Dům pod přísnou kontrolou
Redakce | Pondělí, 01. duben 2019 |
Často se nás ptáte na zkušenosti lidí, kteří v dřevostavbách a pasivních domech opravdu žijí. Rádi vám vycházíme vstříc a připravujeme novou rubriku článků plných zajímavých rozhovorů a poznatků jejich obyvatel. Například David bydlí se svou manželkou a dcerkou v přízemním pasivním rodinném domku nedaleko Hradce Králové.
Jak to vlastně začalo? Proč jste se rozhodl pro pasivní dům a proč dřevostavba?
Toto řešení nás zaujalo hlavně díky šetrnosti k životnímu prostředí při výstavbě (proto jsme volili dřevostavbu) i při následných úsporách energií.
Se základními znalostmi o pasivních domech jsme začali shánět vhodný pozemek, což se ukázalo jako velký problém.
Parcely v nových lokalitách jsou často malé, nevhodně orientované na světové strany, a domy si často vzájemně stíní, takže nelze splnit jeden ze základních požadavků – co největší využití pasivních zisků ze slunečního záření.
Dřevo jako konstrukční prvek bylo jasnou volbou, protože jde o přírodní materiál, který má v našem stavebnictví dlouholetou tradici.
Váš dům nakonec postavila realizační firma z velkoformátových panelů z masivního dřeva NOVATOP. Bylo to správné rozhodnutí?
Kvalitní realizace a zejména správné fungování pasivní dřevostavby předpokládá přesnost a důsledné provedení všech konstrukčních detailů, s čímž jde ruku v ruce i celkový počet montážních spojů. Obojí má zásadní vliv na vzduchotěsnost, velmi důležité kritérium pro pasivní domy.
Panely NOVATOP se vyrábějí s přesností na 0,2mm a v tomto směru jim nelze nic vytknout. Když jsme po dokončení hrubé stavby prováděli test vzduchotěsnosti, naměřili jsme hodnotu 0,14 h-1, což je asi čtvrtina požadované normy. Znamená to, že se vzduch v domě vymění 0,14krát / hod. Při klasickém větrání je to asi 30x více!
V domě máte instalovanou větrací jednotku se zpětným získáváním tepla, bez níž se pasivní dům většinou neobejde. Někdy mívají stavebníci z podobných složitých zařízení strach, jak tomu bylo u vás?
Pracuji ve firmě, která se montáží těchto jednotek zabývá, a tak nemám s rekuperací žádný problém. V domě jsme nechali nainstalovat jednotku Duplex od firmy Atrea se silnějšími ventilátory, jejichž nižší otáčky zaručují nižší hlučnost. Zařízení pracuje pouze ve středních otáčkách, které dům vytopí i při venkovních teplotách kolem -15°C a ještě zbývá 1/3 rezerva, takže topení může být přerušované.
Do rekuperační jednotky proudí vzduch ze zemního výměníku, v němž se předehřívá, nebo v létě ochlazuje. Kvůli vysoké hladině spodní vody je pod vodou a jeho chladicí výkon se pohybuje kolem 3kW.
Jaké další parametry musel dům splnit, aby byl považován za pasivní?
Důležitá je samozřejmě izolace - v našem případě polystyren, tvořící vnější plášť domu. Na stěnách a podlaze má tl. 30 cm, ve střešním plášti foukanou celulózu ve vrstvě 50 cm.
Nejslabším článkem každého pasivního domu jsou okna. U nás tvoří asi 25m2 a jsou v nich trojskla s argonovou výplní. Než jsme je osadili venkovními žaluziemi, dosahovala teplota uvnitř v létě až nesnesitelných 35°C. Žaluzie v kombinaci se zemním výměníkem dokázaly tuto hodnotu snížit pod 26°C, jen je důležité naučit se s nimi pracovat a využívat noční větrání okny, protože vzduch v noci dům ochladí.
Důležité pro celkovou energetickou bilanci jsou i solární panely na střeše, které ohřívají nebo alespoň předehřívají užitkovou vodu.
Druhá část rozhovoru, zabývající se topením, spotřebou a náklady
Vytvořeno v xart.cz
