Redakce | Pátek, 06. prosinec 2019 |
Ačkoli bývalé Československo bývá označováno za výspu chataření, srovnání počtu objektů individuální rekreace u nás a v ostatních evropských státech jasně prokazuje, že rozsah druhého bydlení není žádným unikátním světovým fenoménem. Ojedinělost českého chataření spočívá hlavně v jeho významu a pozici v rámci využívání volného času. A na tom se nic nemění ani v současné době, jde jen o to, jak se změna životního stylu promítne do architektury obyčejné chaty.
Do návrhu dřevěné chaty zasáhly místní regulativy
Na břehu rybníka v malebné krajině Vysočiny vyrostla malá dřevěná chata, jejíž rozměry definovala legislativa maximální zastavěnou plochou a výškou. Chata tak sestává ze čtyř drobných hmot, z nichž tři jsou vzájemně propojeny a čtvrtá stojí samostatně.
Dokonalé propojení uvnitř obytného prostoru i s okolní přírodou
Do většího z objektů se vstupuje minimálním zádveřím a kromě ústřední místnosti a obytné kuchyně, jejíž součástí je i nevelký podkrovní prostor určený pro spaní dětí, nabízí ještě ložnici a obývák.
Chata není jen na přespání, ale i "okem" do přírody
Ze všech místností chaty je nádherný výhled na vodní hladinu, případně i do prosluněné krajiny vzrostlých dubů na opačné straně rybníka.
"Architektura chaty vychází z tradičního názvosloví starých rybářských bud."
U chaty nesmí chybět krytá veranda
Čtvrtý samostatný objekt může sloužit jako skladovací prostor a krytá veranda například pro sušení rybářských sítí nebo pro venkovní posezení a tiché vnímání okolních přírodních krás.
Technické parametry
Návrh: Ing. arch. Jiří Weinzettl
Projekt: Ing. Michal Hamada
Zastavěná plocha: 49 + 23 m2
Užitná plocha: 37 + 17 m2
Realizace: 2016–2018
Foto: BoysPlayNice
Redakčně upraveno pro web