Kořenové mikropiloty - základy pro náročné

Redakce | Středa, 17. červenec 2013 |

Minulou středu jsme Vám přinesli reportáž z výstavby domu v Telči, který roste v místě, které by si vybral málokterý stavebník – v korytě potoka, který vytéká z hráze. Dům je založen na kořenových mikropilotech, navazujícím železobetonovém věnci a litých sloupech. Dnes si osvětlíme techniku zakládání staveb na samotných mikropilotech.

Tam kde ostatní končí...

Za mikropiloty se označují prvky kruhového průřezu, které mají průměr menší než 300mm. Mikropilota je základový prvek na bázi cementových emulzí a armovacích prvcích, který přenáší osová zatížení do hlubších a únosnějších vrstev zeminy. Pokud je ze stavebního/geologického hlediska nereálné vytvářet založení stavby např. za pomocí betonové desky, pasů či zemních vrutů, tak nastupují na scénu vrtané mikropiloty. Podle geologického průzkumu se zvolí buď klasická, nebo kořenová mikropilota. Klasická se „posadí" až na skálu – zatížení je tedy přenášeno přímo do skály. V Čechách se skála nachází v hloubkách maximálně 15 metrů (+/-) – na Moravě je však hlouběji. Kořenové mikropiloty se tedy užívají tam, kde je skála příliš hluboko, nebo je zemina velmi měkká a mohlo by po zatížení docházet k vychylování jejího tělo mimo osu. V příkladné stavbě v Telči se většina pilot opřela o skálu, avšak muselo být užito kořenů pro lepší rozložení sil – zemina pod hrází...

Proč „kořenové"?

Kořenová mikropilota je složena ze tří částí: hlavy, která přebírá zatížení od stavební konstrukce, dříku (trubek), který prochází obvykle neúnosnými vrstvami a kořene, který je injektáží vetknut do okolní horniny a předává jí zatížení od stavebního objektu. Armovacím prvkem jsou většinou tzv. armokoše – avšak je možné užít „I" profilů či prutů ze stavebné ocele. Díly v kořenové části jsou pro možnost injektáže opatřeny perforací, která je překryta gumovými manžetami. Injektáž kořenové části je v případě ocelových trubek prováděna přímo přes tyto trubky. V v druhém případě je armokoš opatřen klasickou manžetovou trubkou z PVC. Kořenová část se obvykle injektuje vzestupným způsobem. Hlava mikropiloty je obvykle tvořena roznášecí deskou, která bude následně trvale zabudována do navazující konstrukce.
Cementová emulze je pod obrovským tlakem vtlačována do okolní zeminy a vytváří tak doslovně kořen – na okrajích kořene je již emulze smíšena s okolní zeminou.

Únosnost a cena

Únosnost jedné mikropiloty se pohybuje od cca 30 do 100 tun. Vzhledem k faktu, že dřevostavby jsou velmi lehké v porovnání se zděnými konstrukcemi, tak jsou tyto hodnoty opravdu dostačující a není nutný velký počet těchto prvků. Je však nutný geologický průzkum a provedení statického výpočtu uvažované stavby.
Pokud budeme uvažovat s nejnižší únosností mikropiloty, tak např. největší zemní vrut má únosnost cca 4x nižší. Finanční náročnost na vybudování mikropilot je závislá od hloubky vrtání – cena ale není nikterak srovnatelná (vyšší) se zemními vruty. Např. klasická vrtaná pilota o průměru 600mm vychází finančně prakticky srovnatelně s mikropilotou o průměru 200mm.

Technologický postup provádění mikropilot

a) zhotovení vrtu rotační technologií
b) vytahování vrtného nářadí a vyplnění vrtu zálivkou
c) osazování výztužné silnostěnné ocelové trubky
d) injektáž kořenové části mikropiloty
e) hotová mikropilota

Zdroj informací a poděkování: Ing. Michael Remeš - Zakládání staveb a.s.
Foto: Ing. arch. Jiří Ondráček
Grafiky: Zakládání staveb a.s.

Hodnocení uživatelů: 5 / 8
Líbil se Vám článek?17