Kamna jako strategie přežití
Dana Jakoubková | Čtvrtek, 10. říjen 2024 |
„Pošťačka říkala, že nám zakážou kamna," vyhrkla vyděšená sousedka. Téměř devadesátiletá stařenka, která už od září migrovala mezi chalupou a lesem s kárkou plnou klestí, měla v očích nevyřčenou otázku: Čím budu topit, na čem vařit? „To bude zase nějaká fáma, babi," odpovídám konejšivě, ale v duchu se ptám i já: Jaké argumenty mluví ve prospěch spalování dřeva a které naopak, a jak uspokojivý by život bez něj byl?
Hnací síly, které stojí za používáním kamen na dřevo, jsou historicky společné lidstvu a kulturám na celém světě. Využívání ohně je prastaré lidské chování, hluboce spojené se sociálními a emocionálními potřebami. Oheň slouží jako ústřední bod pro socializaci v rámci rodiny i většího společenství. Pohled do něj stabilizuje mysl i tělo. Oheň je konejšivý a spojující zvláštním druhem pokojné přítomnosti. Je jako tapisérie, v níž je element přirozenou součástí něčeho většího.
Technologie vytápění dřevem může být také základem životního stylu, přesvědčení i součástí prostředí, kterému dává charakter. Zahrnuje kulturní tradice nebo společenské zvyky, funguje jako duchovní most k předkům. Oheň přidává asociaci pojmům jako blízkost, pospolitost, klid, bezpečí a úcta. Slouží k ochraně, zajištění tepla i k vaření. Oheň rovná se přežití. Je součástí kolektivního vědomí – máme ho „zakódovaný v DNA".
Zdraví
Přes všechny blahodárné pocity, které nám oheň dává, má i druhou stránku. Neexistuje žádná hodnota koncentrace kouře, kterou by bylo zdravé dýchat, nic jako bezpečná úroveň vystavení znečištěnému vzduchu. Kouř ze spalování dřeva je pro nás přinejmenším stejně špatný jako kouř z cigaret. Jakmile opustí komín, toxické plyny a prachové částice se spojí s venkovním vzduchem, kde mohou v závislosti na povětrnostních podmínkách přetrvávat i týdny.
Ačkoli jsou potenciální zdravotní rizika spalování dřeva dobře známa, vysledovat zdroj onemocnění je obtížné a možná i proto není smutné pravdě o kouři věnována na osobní úrovni dostatečná pozornost. Lidé více myslí na pozitivní aspekty kamen než na to, co se děje za oknem. A pokud navíc musí čelit nelehké vyhlídce, zda budou mít čím a za co topit nebo vařit, nejspíš to bude na úkor zdraví.
V obecné rovině je však škodlivost kouře jedním z vědeckých argumentů, který by při případném zvažování zákazu kamen na dřevo mohl přijít na přetřes, podobně jako tomu bylo u kotlů, protože mnoho domácností s kamny nemusí vyhovět aktuálním imisním normám. Revize směrnice o kvalitě ovzduší, navržená Evropskou komisí loni v říjnu, stanoví normy EU pro kvalitu ovzduší do roku 2030, přičemž roční mezní hodnota pro hlavní znečišťující látku – jemné prachové částice (PM2,5) se má podle návrhu snížit o více než polovinu.
Na vnitrostátních orgánech pak Komise ponechala, aby určily konkrétní opatření, která k plnění těchto norem přijmou. Ačkoliv česká inventura plnění přísných imisních limitů ukázala, že je na tom republika rok od roku lépe, s ohledem na evropskou žalobu za špatný vzduch, která ČR již dříve hrozila, je možné, že se opatření promítnou i do spalování dřeva. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu přijde projednání ovzduší, ale i zdrojů a spotřeba bioenergie, na řadu v polovině letošního roku v rámci Vnitrostátního plánu ČR.
Odlesňování
Není to tak dávno, co členské země z důvodu splnění klimatických cílů EU v oblasti obnovitelné energie znovu objevily dřevo jako palivo. Zdálo se, že i kamna na dřevo nabízejí nízkouhlíkový a ekologický způsob vytápění a je možné s jejich přispěním snížit emise skleníkových plynů. Jak se ale ukazuje, udržet krok s agendou životního prostředí může být velmi obtížné.
Dnes totiž vědci a ekologové mnohem důrazněji bijí na poplach nejen kvůli kvalitě ovzduší, ale i kvůli lesům samotným. Podle nich je průmyslové spalování biomasy řešení výhodné pro politiky, majitele lesů a energetické společnosti, protože biomasa je bohatě dotována jako obnovitelný zdroj. Hlad po dřevě by podle nich mohl mít katastrofální důsledky – pro lesy, lidi i klima. Kromě toho, že spalování uvolní více oxidu uhličitého na vyrobenou kilowatthodinu než fosilní palivo (k její výrobě je třeba více suroviny), povede status obnovitelnosti dřeva k vytěžení lesů, které jsou životně důležité při zmírňování změn klimatu.
Některé státy, a především lobisté za průmysl s bioenergií, zase biomasu obhajují jako nezbytnou součást energetické bezpečnosti a klíčový faktor k dosažení klimatické neutrality. Argumentují tím, že jako palivo se v průmyslu využívá především dřevní odpad z těžby a pil (druhotná surovina), který nelze využít ve dřevozpracujícím průmyslu, a dobře vysušené primární dřevo získané přímo z lesa a spálené ve vysoce účinných kamnech domácností považují za alternativu šetrnou ke klimatu s minimálními emisemi.
Bez ohledu na to, co si odborníci myslí, se však lidé vracejí k předindustriálnímu způsobu přežití, takže poptávka po palivovém dříví prudce roste. A vlády napříč Evropou uvolňují pravidla ochrany lesů, aby lidem usnadnily přístup ke dřevu. Ovšem, jak odborníci dodávají, stromům trvá desítky let, než jsou schopné sekvestrovat uhlík, takže spalováním dřeva vzniká uhlíkový dluh. A nejlepší způsob, jak se tomuto dluhu vyhnout, je nechat stromy v zemi a směřovat více peněz na dotace lépe izolovaných domů a na instalace tepelných čerpadel. Nic proti tomu, lidé v produktivním věku, s novostavbou ... OK. Ale povídejte o tom babičce, matce samoživitelce, lidem bez práce ..., kteří ani jeden z návrhů nejsou schopni využít.
Krize
V současné době je energetická krize analogií k výše zmíněnému přežití. Obavy zesiluje inflace i prudký nárůst životních nákladů a protlačuje do českých domovů strach z nedostatku. Zvláště na počátku zimy stálo mnoho domácností před volbou mezi teplem a dalšími nezbytnými věcmi. Pro leckoho se kamna na dřevo stala existenční nutností. Ale nejen nyní, kdy jsou ceny vyšponované, nýbrž obecně, jen z pouhého faktu, že na jiné systémy nemají lidé finance, nebo jsou už příliš staří, nemocní, neschopní a podobně.
S ohledem na to lze s úspěchem pochybovat, že by občan raději mrznul nebo si dal k obědu suché müsli jen proto, aby chránil čistý vzduch nebo les za humny. Vsadím se, že kdyby došlo k odstávce energií, štípali by dřevo i na zámku v Lánech obdobně, jako tomu bylo uprostřed jiné energetické krize v roce 1974, kdy francouzský prezident Valery Giscard d›Estaing odmítl vytápět mrazivý Elysejský palác čímkoli jiným než palivovým dřívím.
Aktuální tíživá situace nám ukazuje, jak je energetická bezpečnost naší země a celé Evropy křehká a jak prozíraví byli stavebníci, kteří si postavili energeticky pasivní či aktivní domy, domy s vlastním zdrojem obnovitelné energie nebo alespoň domy s doplňkovým vytápěním kamny na dřevní palivo. Prozíravý byl každý, kdo si včas uvědomil, že pomocnou ruku najde především na konci svého ramene, jak řekl Mark Twain.
Fakta
Pokud jsem nic nepřehlédla, oficiální zdroje informací ani plánovaná legislativa se o zákazu kamen na dřevo nezmiňují. V době uzávěrky časopisu byl na stolech evropských poslanců k řešení nový zákon o odlesňování a hlavně omezení environmentálních požadavků, která obtěžují bioenergetické firmy a kazí jejich obchodní zájmy. Zde je třeba dodat, že vyjmutí biomasy jako obnovitelného zdroje z evropských dotací se týká odpadního dřeva, které využívají především elektrárny jako palivo k výrobě energie.
Spalování ani výsadba stromů k pozdějšímu využití na bioenergii (ke spalování) se podle Ministerstva zemědělství dotacemi nepodporuje. Dotováno je pouze štěpkování klestí a stromů poškozených suchem a škůdci. Podle Lesního zákona ani nelze zdravý les vykácet na palivo. Což ovšem neznamená, že se to neděje, ať už zákonu navzdory, nebo díky mezerám v něm (viz například kauza uhlobarona Tykače, který těží vysoce cenný chráněný bukový les v Krušnohoří a stát nejen, že s tím roky nic nedělal, ale dokonce mu kdysi těžbu povolil).
Co se týká kamen na dřevní, respektive tuhé palivo; Ministerstvo životního prostředí uvádí, že vytápění domácností se z 38 procent podílí na primárních emisích částic PM10 a v případě polycyklických aromatických uhlovodíků je to dokonce 66 procent. Bylo by však spekulativní tvrdit, že to povede k zákazu kamen na dřevo. Budeme muset počkat na národní dopady výše zmíněné směrnice EU .
Kamna jako vítěz
Každopádně už rok platí, že na trh mohou přijít pouze kamna splňující přísné normy ekodesignu (splňují požadavky na kvalitu ovzduší a emise pevných částic podle předpisů EU ). Odborníci Evropského úřadu pro životní prostředí sice tvrdí, že je norma silně podregulovaná (kamna mohou vypouštět 300–750krát více prachových částic než nákladní auto), ale je zatím jediná, kterou máme.
Kamna starší jsou na tom jistě hůře. Ale pokud nemá člověk záruku dostatku dodané energie ze sítě pro uspokojení základních potřeb, pokud žije v nejistotě, zda ho její úhrada nevrhne na existenční dno, pak je pochopitelné, že instinkt přežití jednotlivce a jeho rodiny vítězí nad předpisy i potřebami planety.
I když ..., ... pokud bychom se na poctivý litinový kuchyňský sporák mojí staré sousedky, vyrobený se záměrem, aby hodně dlouho dobře sloužil k topení i vaření, podívali hledáčkem cirkularity, nejspíš by se ukázal jako hrdina a nad jeho zákazem by viselo stigma vědomého plýtvání. Environmentální pod-hodnota takového spotřebiče by se rázem mohla stát spornou a pro naši babi by to docela jistě byla velká ekonomická a emocionální ztráta.
Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.
Vytvořeno v xart.cz
