Nový komín nebo předokenní žaluzie dodatečně? V dřevostavbě žádný problém!
Jiří Kuthan | Pondělí, 23. září 2019 |
Zasahovat dodatečně do sendvičové konstrukce obvodové stěny dřevostavby může na první pohled vypadat velmi složitě. Každá vrstva zde má svou přesnou funkci a při jejím narušení může dojít ke vzniku problematických míst – ať už se do stěny pouštíme z exteriéru nebo z interiéru. Ještě větším strašákem je narušení obvodové stěny pasivního domu, který musí mít dokonale provedenou vzduchotěsnicí vrstvu. Některé dodatečné úpravy ovšem takový zásah vyžadují. Neztrácejte hlavu – pokud se dodrží všechny potřebné zásady a postupy, je možné realizovat téměř cokoliv.
Svou vysněnou dřevostavbu už máte hotovou a nějaký ten pátek v ní bydlíte. Nezbylo v rozpočtu na venkovní žaluzie pro všechna okna na západní a jižní fasádě a po prvním létě jste zjistili, že nebylo dobré rozhodnutí utahovat opasek zrovna tady? Nebo jste zatoužili po krbových kamnech v obývacím pokoji, ale nemáte komín?
Problematická se na první pohled může zdát i dodatečná instalace nuceného větrání, které vyžaduje velký prostup fasádou pro napojení rekuperační větrací jednotky, nebo zdánlivě malý zásah v podobě prostupu kabelu od internetu. A co větší úpravy elektroinstalace v interiéru? Nebo snad ukotvení obří knihovny?
Sendvičová konstrukce obvodové stěny dřevostavby budí v mnoha stavebnících respekt. Jak si správně počínat při jejím dodatečném „narušení", jsme se proto zeptali odborníků, kteří s tím mají své zkušenosti.
Dodatečná instalace řízeného větrání s rekuperací
Pokud realizujete pasivní dům, nucené větrání s rekuperací je součástí projektu vždy, protože bez něj nelze dosáhnout požadovaných parametrů. Při projektu nízkoenergetické dřevostavby však takové pravidlo není, přesto už je vnější obálka domu natolik těsná, že zajistit odpovídající výměnu vzduchu může být problém.
Není proto neobvyklé, že někteří stavebníci začnou o instalaci nuceného větrání s rekuperací – tedy systému, který větrá a přitom minimalizuje tepelné ztráty – uvažovat až dodatečně. Zřízení takového systému vždy vyžaduje zásah do obvodové stěny domu, protože součástí musí být i napojení rekuperační větrací jednotky.
„Do dřevostavby jakékoliv konstrukce lze i dodatečně vytvořit přesný prostup pro připojovací potrubí pro přívod venkovního či odvětrávaného vzduchu," vysvětluje Ing. Roman Šubrt, vedoucí prodeje a technický poradce pro systémy komfortního větrání Zehnder.
„Dotěsnit se nesmí jen zapěněním, protože pěna stárne, smršťuje se a časem se prostup stane vzduchově prodyšným. Proto je třeba dotěsnit potrubí navíc pomocí speciálních airstopových těsnících pásek ke vzduchotěsnicím a parotěsnicím vrstvám. Je to dobře realizovatelné a spolehlivé vyřešení detailu, které trvale neohrožuje vzduchotěsnost obálky objektu. Potrubí se v exteriéru zarovná s lícem fasády a do potrubí se osadí systémová protidešťová mřížka s těsným hrdlem."
Obr.: Potrubí Zehnder ComfoPipe se v exteriéru zarovná s lícem fasády a do potrubí se osadí systémová protidešťová mřížka, jejíž upevnění je třeba realizovat bez poškození vzduchotěsnicích vrstev. Foto: Zehnder
Mnoho dřevostaveb má obkládanou fasádu, nebo vyvedenou v kombinaci omítka/obklad. U fasády zavěšené na roštu tak přibývá ještě jedna starost – jak provést prostup deskami nebo dřevěným obložením na líci fasády tak, aby byl výsledek funkční i vizuálně atraktivní?
„V případě odvětrávané zavěšené fasády s cementotřískovými deskami je samozřejmě možné tyto desky dodatečně demontovat," odpovídá Ing. Miroslav Vacula z divize CETRIS společnosti CIDEM Hranice, a.s. „Převážně jsou šroubované, jednoduše se tedy povolí fasádní šrouby, provede se potřebná úprava – přímočarou pilou lze do desky vyřezat jakýkoliv tvar – a deska se může vrátit na původní místo. U nýtovaných fasádních desek je demontáž a zpětná montáž možná také, ovšem je pracnější. Při demontáži se odvrtá hlava nýtu a vyklepne tělo nýtu, při zpětné montáži je nutné upravit podkladní konstrukci tak, aby bylo možné opět desky přinýtovat."
Obr.: Nosná konstrukce komínového tělesa je kotvena přes fasádní plášť z desek CETRIS do nosné konstrukce. Výřezy pro prostupy jsou provedeny vždy s dilatační mezerou min. 5 mm, dilatační spára je překryta olemováním – těsnicí manžetou. Foto: CETRIS
V obou případech je patrné, že vytvoření prostupu nosnou fasádou dřevostavby „skrz na skrz" není problém – jen je třeba dodržovat technologické postupy a nevrhat se bezhlavě do nepromyšlených řešení. Ideální je poradit se přímo s firmou, která dřevostavbu realizovala – pozor totiž na případné porušení záruky. Nevhodně provedený prostup obvodovou stěnou může vést nejen k vytvoření nemalých úniků tepla, ale také k vnikání vlhkosti do konstrukce, jejímu plesnivění, degradaci a v nejhorším případě i narušení nosné funkce.
"Pozor na případné porušení záruky! Při narušování obvodové stěny je třeba dodržovat prověřené technologické postupy. Ideální je poradit se přímo s firmou, která dřevostavbu realizovala."
„Realizace otvoru do obvodové konstrukce dřevostavby je u stěrkové fasády vlastně výrazně jednodušší než u zděné konstrukce, a to především pokud se jedná o systém NOVATOP (masivní dřevěné panely). Nosná konstrukce z masivního dřeva se jednoduše odvrtá nebo vyřízne běžnými nástroji na dřevo, ostatní vrstvy je možné odstranit nožem. Důležité je pak ale otvor důkladně utěsnit, například butylovým tmelem a ideálně také lepicí páskou.
U skládané fasády je nutné v místě otvoru provést dodatečnou úpravu podkladního roštu fasády," potvrzuje Ing. Václav Pinďák z architektonické, projekční a realizační firmy 3AE a jeho kolega Ing. Jaroslav Peroutka ho doplňuje: „Pokud potřebuji obvodovou stěnou provést internetový kabel, použiji dlouhý vrták na dřevo, ideálně jen o něco větší, než je průměr kabelu. Kabel je pak třeba minimálně utěsnit tmelem, lépe i olepit páskou. Nejefektivnější řešení je ale osadit systémovou gumovou prostupku a k dotěsnění použít systémové manžety."
Dodatečná stavba komínu
Komín v dřevostavbě, i když jen kvůli sekundárnímu přitápění krbovými kamny, dnes volí větší část stavebníků. Přesto se může stát, že i když to nejdříve vypadalo jako zbytečná investice, komín schází a je třeba ho dodělat. Nejprve je na řadě úvaha, kam je vůbec možné komín umístit tak, aby nepřekážel – do středu místnosti, nebo uklidit ke stěně? V každém případě bude třeba prostoupit obvodovou konstrukcí – střechou nebo stěnou, a to tak, že funkčně, bez vzniku problematických detailů a především požárně bezpečně.
„Pro dodatečnou stavbu se asi nejčastěji použijí lehké třívrstvé kovové komíny. Nevyžadují předem připravený základ, montáž bez mokrých procesů je relativně snadná a rychlá, na druhé straně právě provedení prostupů stávajícími konstrukcemi je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Kovový vnější plášť je dobrý vodič tepla a podcenění konstrukčního detailu v návaznosti na přilehlé dřevěné či jiné hořlavé materiály, může mít fatální následky," nastiňuje Jiří Vrba ze společnosti Schiedel.
Obr.: Schiedel VermiS je nový stavebnicový prvek na vermikulitové bázi, tzn. materiálu s vysokou teplotní odolností a se snadným opracováním. Slouží především k vytvoření těsného prostupu komínového tělesa obálkou budovy. Vytváří potřebný přechod mezi komínovým pláštěm a parozábranou a umožňuje její přímé a těsné napojení. Foto: Schiedel
Při vytváření dodatečného prostupu pro komín je na místě dvojí ostražitost – nejde totiž už „jen" o to, nezpůsobit tepelné mosty a nenarušit konstrukci z hlediska vzduchotěsnosti. Na scénu totiž vstupuje ještě požární bezpečnost. „Zásadní chybou je mylný výklad výrobcem deklarované bezpečné vzdálenosti (často např. 50 mm) od hořlavých materiálů. Podle platných evropských norem je tato vzdálenost definována tak, že mezi komínovým pláštěm a hořlavým materiálem je provětrávaná mezera. To je ovšem v případě prostupu konstrukcí novostavby dnes nemyslitelné, neboť by došlo k porušení těsnosti obálky objektu. Týká se to nejen pasivních, ale dnes i běžných standardních domů. Lze říci, že potřebná bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů narůstá s tloušťkou samotného prostupu a může dosáhnout hodnoty třeba 200 mm," upřesňuje Jiří Vrba.
Řešením je proto neimprovizovat a používat systémové komínové prvky s jasnou deklarací jejich určení a způsobu aplikace. V praxi najdeme hotová řešení pro prostupy svislými, vodorovnými i šikmými konstrukcemi. Tyto systémové prvky nenaruší těsnost obálky a přitom dodrží požárně bezpečné zásady.
Dodatečné kotvení do fasády domu
Snad ještě častější je dodatečná instalace vnějšího stínění. Tepelné sluneční zisky jsou velmi příjemným benefitem v zimě, kdy se u velmi dobře tepelně izolovaných dřevostaveb mohou postarat o nezanedbatelnou část vytápění. V parném létě, které se navíc díky klimatickým změnám v posledních letech prodlužuje a otepluje, je ale třeba se slunci bránit. Nejefektivnější je exteriérové zastínění, které zabrání nepřiměřenému zahřívání plochy oken a následně celého interiéru. Bohužel se zároveň jedná i o nejdražší způsob stínění a stavebníci ho tak často volí jen u některých oken v domě. Často pak zjistí, že je třeba přistoupit k dodatečné instalaci vnějších stínících prvků a „problém" je na světě.
Obr.: V případě odvětrávané zavěšené fasády je možné „skrýt" kastlík na předokenní žaluzie pod desky. Skryjí se fasádní desky ostění a nadpraží, demontuje se izolace, lokálně se sníží výška svislých nosných profilů konstrukce fasády, osadí se kastlík a následně se mohou vrátit zpět původní fasádní desky, upravené na nový formát tak, aby po montáži desek bylo možno osadit vodicí lišty. Foto: CETRIS
„Hodně záleží na tom, jak těžký prvek je do fasády dodatečně kotven," říká Jaroslav Peroutka z firmy 3AE. U exteriérové žaluzie si troufnu říci, že v případě dřevěné fasády stačí kastlík ukotvit skrz palubku do roštu fasády. Je ale nutné dát pozor, aby se nemohla držet voda mezi palubkou a žaluzií nebo roletou, kde by pak dřevo viditelně trpělo. V případě kontaktně zateplené fasády se musí dodatečně udělat nosné podpěry do fasády – stejně, jako u zděné stavby. Pokud chci kotvit například markýzu, u které se musí počítat s velkým zatížením sněhem, musí být nosná podpora vždy kotvena do svislé nosné konstrukce stěny, počet nosných bodů může určit výrobce markýzy podle její velikosti."
Při upevňování do zateplené fasády je jednoduše třeba počítat s tím, že je nutné se přes vrstvu izolace prokotvit až do nosné konstrukce dřevostavby – ideální je proto znát přesný rastr nosných prvků. Opět ale pozor na správný technologický postup a v neposlední řadě na porušení záruky v případě, že k práci nepovoláme realizační firmu domu.
"Při upevňování těžkých břemen do zateplené fasády je nutné se přes vrstvu izolace prokotvit až do nosné konstrukce dřevostavby."
„S kotvením do fasády se u svých klientů setkávám nejčastěji v případě dodatečně dostavovaných pergol či zimních zahrad. Nejlepší je, když se s možnou budoucí instalací něčeho takového počítá už při výstavbě – rovnou se pak připraví zpevnění do fasády a následné kotvení přístavby je levnější a rychlejší," říká Ing. Pavel Šimek, nezávislý stavební dozor. „Pokud s tím dopředu počítáno nebylo, je možné velikost přístavby přizpůsobit poloze dřevěných prvků dřevostavby pod fasádou. Když nelze ani tato možnost, vždy se může udělat víceméně samonosná konstrukce s nosnými sloupy u fasády."
Obr.: Pergola s ukotvením do fasády – velikost přístavby se přizpůsobí poloze dřevěných prvků dřevostavby pod fasádou, popřípadě je s budoucí instalací pergoly počítáno již při výstavbě. Foto: www.nezavisly-stavebni-dozor.cz
A co si o dodatečném kotvení venkovních stínicích prvků myslí český výrobce stínicí techniky? „Při dodatečné montáži předokenních žaluzií a rolet jsou dvě možnosti. První je namontovat žaluzii přímo do rámu okna, čímž se bohužel sníží jeho světlost. Není ale potřeba speciálních kotvících prvků, pouze zajistit přívod elektriky (pokud to není možné, existuje 24V motor, který je napájen baterií, jež dobíjí solární článek, připevněný ke krycímu plechu). Všeobecně u pasivních nebo nízkoenergetických domů nedoporučuji ovládání žaluzií klikou, protože je zapotřebí vyvrtat otvor, který nedokážeme zaizolovat. Druhou variantou je přikotvení celé žaluzie na fasádu, díky čemuž si nesnížíme světlost okna, ale bude zapotřebí kastlík kotvit až do pevné části přes zateplení. V tomto případě doporučuji samonosné žaluzie VIVA, které mají větší kotvící plochu, na kotvení se pak používají speciální kotvy s přerušeným tepelným mostem," doporučuje Jan Žižlavský, manažer obchodního oddělení ISOTRA a.s.
Zásah do stěny ze strany interiéru
Při větším zásahu do obvodové stěny dřevostavby směrem z interiéru je třeba dbát na to, aby nedošlo k poškození vzduchotěsnicí vrstvy. Ta se nestará pouze o to, aby z interiéru zbytečně neunikalo teplo, ale také o to, aby do sendvičové konstrukce stěny nepronikalo příliš mnoho vlhkosti. Ať už se jedná o konstrukci difúzně uzavřenou (stěna musí být ze strany interiéru provedena tak, aby se do konstrukce nedostala vůbec žádná vlhkost, protože by neměla kudy uniknout) nebo difúzně otevřenou (konstrukce je schopná „větrat", ovšem jen v omezené míře a kontrolovaně – nesmí dojít k narušení parobrzdné vrstvy) musí se postupovat obezřetně.
Obr.: Vzduchotěsná vrstva se nachází až na místě č. 3, proto lehké předměty, které není nutné prokotvit až do nosné konstrukce, její rovinu nenaruší. Foto: Fermacell
„Pokud chci na stěnu pověsit lehký předmět (obrázek, hodiny), není to žádný problém. Použije se krátký hřebík, vrut, hmoždinka, která nepřijde do styku s parobrzdou/parozábranou a nezpůsobí tak žádnou škodu. U těžkého předmětu (TV, knihovna, police) již musím použít speciální hmoždinku do sádrokartonu, kterou vám doporučí v každém hobbymarketu nebo železářství – uzlovací, rozpěrnou či typu ‚šnek'," vysvětluje nezávislý stavební dozor, Ing. Pavel Šimek. „Pakliže si magnetem najdete na stěně nosný profil, můžete kotvit bez hmoždinky. Stejně tak majitelé dřevostaveb, kteří místo sádrokartonu zvolili sádrovláknitou desku, nemusí řešit hmoždinky a kotví přímo na vrut," přidává ještě pár praktických tipů.
„Pokud realizuji jakýkoliv dodatečný průchod obvodovou konstrukcí, je dobré dodržet následující postup:
- za prvé detailně naplánovat jeho tvar, místo a velikost,
- za druhé vzniklý otvor pečlivě utěsnit (manžetou, páskou nebo tmelem) a
- za třetí vždy dbát na nenarušení vrstvy vzduchotěsnosti, jejíž defekt vede nejen ke ztrátě tepla, ale také k poruchám konstrukce v podobě plísní a hub a v neposlední řadě také k narušení statiky objektu,"
doplňuje Dipl. Ing. Jaroslav Benák, vedoucí technického oddělení Fermacell GmbH.
Obr.: Vzduchotěsná rovina musí být dokonale utěsněna – proto je i při dodatečném prostupu třeba používat systémová řešení, jako jsou těsnící manžety, lepicí pásky a tmely. Foto Fermacell GmbH
Pokud máte dřevostavbu z masivních dřevěných panelů, které jsou přiznané v interiéru, je nutné řešit umístění zásuvek a vypínačů již ve fázi výrobní dokumentace, protože ty se do těla panelů frézují již ve výrobě. Pokud je nutné zásuvky přidělat dodatečně, je možné odfrézovat povrchovou lamelu panelu a pod ní vyfrézovat drážku pro vedení. Pak na místo odfrézované lamely vlepit novou lamelu a tu přebrousit.
Obr.: Elektroinstalace se do těla masivních dřevěných panelů frézují již ve výrobě, proto je pro práci s pohledovými panely potřeba značná zkušenost především se směřováním představ investora. Foto: NOVATOP
„Pokud je u konstrukce NOVATOP třeba opravit nebo předělat kus elektroinstalace, jednoduše si nepozvete zedníka, ale truhláře. Je dost možné, že výsledek bude vizuálně kvalitnější ve dřevě než v cihle," směje se Ing. Václav Pinďák z 3AE.
Text: Dagmar Česká
Redakčně upraveno pro web
Další články z rubriky Stavba dřevostavby
Vytvořeno v xart.cz
