Dřevostavba? Vždyť to nic nevydrží...

Redakce | Pondělí, 24. září 2018 |

V našich končinách je obor montovaných dřevostaveb ještě poměrně nový. Nic naplat, že dřevostavby u nás v posledních několika letech rostou doslova jako houby po dešti – co je nové, to vzbuzuje ostražitost a pochyby. A kolem dřevostaveb se takových „ale", „vždyť" a „co když" objevuje stále hodně. Shoří, sežere je brouk, shnijí, vezme je vítr... a jsou tu jen na pár let. Je tomu tak skutečně?

Pro demonstraci obdivuhodné životnosti roubených dřevostaveb u nás existuje celá řada nezpochybnitelných příkladů. Za montovanými dřevostavbami, které poskytují domov svým obyvatelům už desítky let, bychom se ale museli vydat až do USA, Kanady nebo třeba Finska. Jenže moderní dřevostavby, jak je známe z našich končin, mají s těmi za mořem relativně málo společného. V USA je takový dům zpravidla jednoduchou stavbou a filozoficky „spotřebním zbožím".

U nás (podobně jako v Rakousku, Německu nebo Skandinávii) navrhujeme dřevostavby s výrazně odlišnými stavebně technickými parametry a nesrovnatelně vyšší kvalitou provedení. Většina výhrad vůči dřevostavbám pramení z neznalosti nebo ze špatné zkušenosti z období komunismu.

Kvalitní projekt dřevostaby je základ

Jakkoli může toto tvrzení znít alibisticky, o životnosti své montované dřevostavby rozhodne zejména sám stavebník. Vysoké nároky, které by se rozhodně neměly zužovat pouze na vzhled a cenu, totiž mohou její život výrazně prodloužit.

Z pohledu trvanlivosti dřevostavby jsou největším nepřítelem dřeva dřevokazné houby, hmyz a vlhkost. Pokud je konstrukční systém dřevostavby správně navržen i realizován (a následně také užíván), všechny tyto rizikové faktory odpadají a životnost dřevostavby je takřka neskutečná.

Rizikové stránky má každý stavební systém a například vzlínající vlhkost bývá fatální pro všechny. Často se také zapomíná, že také v „ostatních" stavbách tvoří právě dřevo nezanedbatelnou část (krov, stropy, podlahy, nábytek a podobně). Nad jejich proměnami v čase se však pozastavuje málokdo.

Cesta za kvalitní dřevostavbou musí začít už výběrem architekta či projektanta. Ten by měl mít dostatek znalostí i zkušeností s používanými technologiemi a současně dokonale znát principy takzvané „konstrukční ochrany dřeva", která musí mít vždy přednost před ochranou chemickou. Jedině potom je možné zamezit vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránit její prvky před napadením dřevokaznými houbami či hmyzem.

Voda a dřevostavba

Pro zachování životnosti dřeva je nežádoucí dlouhodobá vlhkost a voda. Správně navržená a provedená dřevostavba je na tom z hlediska odstraňování následků vytopení (například od pračky nebo myčky) či záplavy lépe než například nejčastěji používané „klasické" stavební materiály u rodinných domů.

Děrovaná cihla nebo plynosilikáty jsou totiž nasákavé a homogenní materiály, které obtížně a dlouho vysychají, a i po dlouhém vysychání trvá problém zápachu vlivem zachycení nečistot a škodlivin uvnitř struktury zdiva. Navíc postižené zdivo je právě důsledkem homogennosti stěny (nejedná se o sendvič) prakticky nerozebíratelné, proto vysušování celé stěny je často jedinou možností, bohužel ne vždy účinnou.

Pro boj s vlhkostí a vodou jsou nejlépe vybaveny moderní dřevostavby s difuzně otevřeným systémem. Vlhkost, která by se v konstrukci objevila, se během určitého období v závislosti na jejím množství a na venkovních podmínkách z konstrukce opět odpaří.

Difuzně otervřená skladba dřevostavby má obecně větší šanci vyrovnat se s krátkodobým zatopením než konstrukce, do které se voda rovněž jednoduše dostane, ale je potom problém s jejím vysušením, protože je voda či vlhkost uzavřena mezi dvěma zcela neprodyšnými vrstvami, což povede vždy zákonitě k rychlé degradaci výplňových materiálů v dřevěné konstrukci. Navíc může velmi rychle dojít k degradacím na nosné konstrukci objektu, k plísním a hnilobě.

Montované dřevostavby proto nelze posuzovat jednotně, vždy je třeba rozlišovat v konstrukcích a skladbách montovaných dřevostaveb podrobněji.

Záruční lhůta na dřevostavbu

Přestože všichni dodavatelé montovaných dřevostaveb bez výjimky musí splňovat přísné zákonné a normové požadavky na pevnost, stabilitu i životnost, měli bychom si na výběru stavební firmy dát obzvlášť záležet. Sebelépe zpracovanou paneláž totiž může snadno znehodnotit neprofesionální montáž na staveništi.

Stadndardní záruka na dřevostavbu

Na kompletní montovanou dřevostavbu se ze zákona vztahuje záruka, a to pětiletá. Někteří dodavatelé dokonce poskytují záruku 25 i 30 let na nosnou konstrukci. Během této lhůty můžeme uplatit i případné námitky vůči tepelně izolačním vlastnostem domu. Takové služby nenabídne dodavatel zděné stavby ani při kompletní dodávce na klíč!

Nadstandardní záruka na dřevostavbu

Ačkoliv je standard montovaných dřevostaveb postaven vysoko, některé firmy nabízejí ještě o stupínek vyšší kvalitu. Takové firmy se dobrovolně zavázaly respektovat a dodržovat požadavky takzvaného Dokumentu národní kvality, který má přísnější podmínky než certifikace vyplývající z nařízení vlády.

Pro volbu dodavatele vaší dřevostavby využijte naše adresáře Ověřený dodavatel moderních dřevostaveb nebo Ověřený dodavatel srubů a robenek.

Tovární výroba panelových dílů vs. staveništní montáž dřevostavby

Tovární výroba panelových dílů a panelová montáž dřevostavby nabízí vysokou přesnost a kvalitu hrubé stavby.

Staveništní montáž dřevostavby představuje výrobu plošných prvků objektu z dodaných dílčích materiálů přímo na základové desce nebo stropní konstrukci domu. Kompletace kostry se většinou provádí bez mechanizace řemeslnou montáží.

I když se v případě staveništní montáže může zdát realizace díky významné roli lidského faktoru rizikovější, výsledek, a tak i životnost, by měl být díky kvalitnímu stavebnímu dozoru, následným kontrolám a testům vždy totožný.

Dřevostavba má ještě o "výhodu navíc"

Každý dům je živý organismus. Na dřevostavbách si jejich majitelé rádi pochvalují, jak materiál žije a stárne společně s nimi.

Životnost montovaných dřevostaveb se odhaduje na 100 až 150 let, poté však mohou po rekonstrukci spolehlivě sloužit dál.

Základním předpokladem odolné dřevostavby je udržení dvanáctiprocentní vlhkosti v interiéru, což je ovšem v trvale obydlených domech běžný stav. S přechodně zvýšenou vlhkostí si poradí moderní montovaná dřevostavba bez problémů díky instalovanému vzduchotechnickému zařízení.

Srub či roubenka je na tom ještě lépe – dřevo bez ohledu na své stáří dokáže vlhkost absorbovat a později ji znovu vydat. Jediným předpokladem je, že nepřijde do trvalého styku s vodou.

Hledáme-li argumenty pro stavbu dřevostavby, neměli bychom přemýšlet pouze nad životností fyzickou. Dřevostavba by totiž měla být schopná vzdorovat nejen času a degradačním vlivům, ale i proměnám životního stylu.

Udává se, že morální životnost stavby je obecně třikrát až čtyřikrát kratší než fyzická. A právě z toho pohledu mohou dřevostavby nabídnout svému majiteli onu „výhodu navíc". Vzhledem k váze konstrukce a její jednoduchosti je vnitřní uspořádání domu velmi flexibilní a náklady na modernizaci relativně malé... a pokud by měly příští generace o rodinném bydlení (nebo o využití pozemku) absolutně odlišné představy, dům je možné jednoduše demontovat a všechny jeho části na mnoho způsobů využít dál.

Připravil Martin Klíma