Klima, voda, tepelná pohoda, vůně… Proč se v dřevostavbách cítíme tak dobře?

Redakce | Pondělí, 18. prosinec 2017 |

Chcete v krbu zapálit oheň, posadit se na pohovku a plnými doušky užívat pohody ve skvělém prostředí masivní dřevostavby? Ano, mikroklima v dřevostavbách je velmi příznivé pro jejich obyvatele, ale proč tomu tak je? Jak mikroklima funguje a co ho ovlivňuje?

Prvotní mikroklima v moderních masivních dřevostavbách ovlivňují především základní vlastnosti dřeva. Pokud oslovíte deset lidí, pak vám devět z nich odpoví, že v masivní dřevostavbě se cítí nejen výborně, ale vnímají také svěží vzduch, příznivou vlhkost a pocitově výborné prostředí. Jak je to možné? Odpověď je na první pohled jednoduchá – dřevo dýchá, ale nepouští ven teplo. Ovšem co to konkrétně znamená?

Mikroklima v dřevostavbách - voda jako nedílná součást dřeva

Jedním ze dvou primárních faktorů, které mají zásadní vliv na prostředí v dřevostavbách, je vlhkost. Pro správné pochopení problematiky vlhkosti dřeva je nutné nejprve znát základní typy vody ve dřevě. Voda se zde dělí na vodu volnou, vázanou a hygroskopicky vázanou.

• Voda volná vyplňuje volné místo v hlavních buňkách dřevní hmoty, nachází se tedy v buněčných prostorech. Tento typ vody ze dřeva vytéká, je tedy v kapalném stavu a na mikroklima má negativní vliv, neboť pokud dřevo tuto vodu obsahuje, odchází veškeré teplo masivní konstrukcí pryč. Voda volná se v masivních konstrukcích objevuje v prvcích o vlhkosti vyšší, než je 30 %, takové části není doporučováno v dřevostavbách používat.
• Druhým typem vody ve dřevě je voda vázaná. Jedná se o vodu v plynném stavu (pára) při vlhkosti dřevěných prvků nižší než 30 % (ale i nad 30%). Tento typ vody se vyskytuje v buněčných stěnách, v závislosti na množství ovlivňuje hmotnost, tvar i rozměry dřevěných prvků. Právě díky tomuto faktu masivní dřevostavby sedají. Voda vázaná tedy vytváří mikroklima v dřevostavbách.
• Třetím typem je voda chemicky vázaná, ta je však součástí chemických sloučeni a nemá význam v běžné praxi.

Dřevo jako takové má jednu nádhernou a jedinečnou vlastnost – dokáže nejen vlhkost ve správné chvíli přijímat, ale také ji naopak vydat (to vše díky vázané vodě). Tento jev způsobují takzvané tracheidy, základní stavební buňky dřevěné hmoty. Při zvýšené vlhkosti v objektu její přebytek absorbují, a tím ovlivní pobytovou pohodu, naopak při snížení vlhkosti ji ze svých buněčných stěn vydají a udržují tak v dřevostavbách stálé, kvalitní a svěží mikroklima.

Sruby, roubenky – a jejich tepelná pohoda

Dalším faktorem příjemného prostředí v objektu je tepelná pohoda. Ta je ovlivněna nejen vlhkostí, ale i teplotami povrchů. Je obecně známo, že masivní dřevostavby výpočtově vyhovují z hlediska prostupu tepla obvodovou konstrukcí s minimální rezervou do budoucna. Výpočet samozřejmě nezohledňuje všechny parametry, které dřevěné konstrukce vykazují, a proto tyto typy staveb vyhovují jen těsně. Pravda je ovšem taková, a nejen z dlouholetých zkušeností a průzkumů je patrné, že náklady na výrobu energie pro produkci tepla v masivní dřevostavbě jsou veličiny srovnatelné s hodnotami pro nízkoenergetický standard.

Důležitá je příznivá povrchová teplota dřeva. Princip funkce tepelné povrchové pohody si uvedeme na příkladu. Pokud budeme mít v iglú teplotu 22 °C, pak se samozřejmě nebudeme cítit stejně, jako v krásné roubence s teplotou naprosto totožnou. I když to zatím není laboratorně dokázáno, má dřevo při dodržení vlhkostních, kvalitativních a tepelných požadavků výborné akumulační vlastnosti. Ty lze doložit z praxe:

Hodnoty v grafu jsou samozřejmě ovlivněny individuálním přístupem uživatelů srubů nebo roubenek, ale po návštěvách u mnoha zákazníků se mi potvrdily jako v praxi více než reálné. Vše je způsobeno nejen vlastnostmi dřeva, ale také jeho vhodnou kombinací s materiály s vysokou schopností akumulace tepla v interiéru domu (keramické cihly, hliněné omítky, kámen...). Tento konstrukční systém zajistí značné snížení nákladů na provoz celého domu.

V konstrukcích z masivů se samozřejmě objevují výsušné trhliny, které mohou výrazně ovlivnit vlastnosti dřeva. Nejvýznamnější výsušnou trhlinou je v tomto ohledu takzvaná trhlina „čtvrt na jednu". Tento případ je patrný na obrázku. Pokud by tato kulatina byla vystavena vnějším klimatickým podmínkám, mohla by se voda dostat do středové partie dřevní hmoty a vzniklo by ideální prostředí pro biotické škůdce. Jejich nadměrnému výskytu lze zamezit pravidelnými kontrolami stavby a včasnými opravami.

Ing. Pavel Řihák

Hodnocení uživatelů: 5 / 18
Líbil se Vám článek?018