Zdravé bydlení? Pozor na plísně a prach

Petra Vaňková | Čtvrtek, 12. březen 2015 |

O tom, že je dobré zdravě jíst, pravidelně sportovat a odpočívat, nikdo nepochybuje. Jaký vliv má ale na lidský organismus prostředí, ve kterém žijeme či pracujeme, už si uvědomuje málokdo. Zdravotní rizika kvůli pobytu ve špatně větraných prostorech jsou vysoká.

Špatný vzduch negativně ovlivňuje zdraví

Vydržet v místnosti s vydýchaným vzduchem je i pro otrlé jedince často utrpením. Nejvíce však trpí děti, senioři, astmatici a osoby citlivé na různé dráždivé alergeny. Ve špatném prostředí na sobě mohou citlivější jedinci pociťovat zhoršení zdravotního stavu. Kromě únavy a bolesti hlavy jsou to i problémy dýchacího ústrojí a alergie. Zejména k alergiím a bronchitidám jsou hodně náchylné děti, což potvrzují data z výzkumu Státního zdravotního ústavu. Podle dotazníkového šetření studie HELEN trápí alergické onemocnění 29,7 % dětí. Sběr dat proběhl v 18 vybraných městech České republiky v průběhu let 2011 až 2012 ve spolupráci s praktickými dětskými lékaři a rodiči. Vzorek respondentů zahrnuje 6 503 dětí ve věku 5, 9, 13 a 17 let. Kožním testem se u dětí prokázaly nejčastěji alergie na pyly (trávy), hned za nimi na roztoče, na další neurčené pyly a dále na plísně. Na desáté příčce se objevil prach.

Nezdravé prostředí doma i ve školách

Za vznikem alergií stojí také životní styl a pobyt v nezdravém prostředí jak doma, tak ve školkách a školách. Děti málo sportují a tráví většinu svého času v uzavřených místnostech s nedostatečným větráním. Dalším důvodem je rovněž špatná kvalita ovzduší. Řešením mohou být kupříkladu pasivní domy, které jsou vybaveny moderními technologiemi čištění vzduchu. Ty zajistí zdravé vnitřní prostředí s dostatkem čerstvého a čistého vzduchu.

Hladina vlhkosti vzduchu v bytě

Častým problémem domácností je i přílišná či nedostatečná vlhkost v bytě. Ta by se ideálně měla pohybovat mezi 40 – 45 %. Pokud je nižší, vysušuje sliznice – projevuje se například pálením očí a jejich rudnutím. Naopak vyšší vlhkost může zapříčinit vznik plísní, které se mohou šířit po celém bytě. Jejich výtrusy pak mohou mít na svědomí různé respirační obtíže. K zajištění optimální vlhkosti je důležitá pravidelná výměna vzduchu. Pro mnoho lidí je však nereálné, aby doma pravidelně větrali, když většinu dne tráví v práci nebo ve škole, kde se ke všemu také potýkají se špatně větranými prostory. Otevřenými okny se navíc do bytu dostává prach, pyl a další škodliviny, které mohou být dalšími spouštěči alergických reakcí. Problém špatné vlhkosti a nedostatečného větrání přitom pomůže vyřešit systém řízeného větrání s rekuperací tepla, kterým se vybavují pasivní domy a byty. Jejich obyvatelé mají zajištěn stálý přísun čerstvého vzduchu bez průvanu a nutnosti otevírat okna. Navíc prachové a případně pylové filtry zabrání pronikání nečistot. V pasivních domech se tak alergikům a astmatikům žije mnohem lépe.

Nezbytná kontrola hladiny CO2

Zákon o technických požadavcích na stavby uvádí, že pobytové místnosti musí mít zajištěné dostatečné větrání a že ukazatelem kvality vnitřního prostředí je oxid uhličitý (CO2), jehož koncentrace zde nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm (ppm = parts-per-million; částí na milion) . V českých běžných domácnostech bez nuceného větrání se však často vyskytují hodnoty vyšší, přičemž koncentrace přesahující 5 000 ppm je pro lidský organismus nebezpečná.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti YIT

Hodnocení uživatelů: 4 / 6
Líbil se Vám článek?15