Za vůní dřeva

Redakce | Pátek, 19. prosinec 2014 |

Dřevo jako přírodní materiál dobře vypadá, je příjemné na dotek... a voní.  Kdykoli se mluví o domech z masivního dřeva, bývá jeho příjemná vůně zmiňována jako faktor ovlivňující vítězství dřeva nad ostatními materiály. Jak je to tedy s vůní dřeva? Co ji způsobuje? A jaký má vliv na člověka a jeho zdraví?

Každý druh dřeva má specifickou vůni

Významnou složkou více než 80 % parfémů je výtažek ze santálového dřeva, přesněji santálový olej. Známé značky obsahují výtažky z cedru nebo růžového dřeva, často také extrakty z méně známých dřevin jako je sipo, massoia či guajak.

Smrk, borovice, jedle či modřín výrobce voňavek nezaujaly, zato stavba srubu či roubenky se bez nich u nás neobejde. Výjimkou je cedr – z jeho dřeva se běžně staví a esence se používají i v kosmetice.

Obr.: Ať už jde o srub z masivních klád nebo dům z lepených profilů, vždy máme na dosah skutečné dřevo, které více či méně voní i po letech užívání. Foto Martin Zeman

Co to voní ve dřevě

Nejsou to hlavní složky dřeva, celulóza a lignin, kdo propůjčuje dřevu jeho charakteristickou vůni. Jejím původcem jsou uložené látky, tzv. extrakty, které mají zásobovací a ochrannou funkci, zároveň ale ovlivňují také životnost, vodoodpudivost, světlostálost, hořlavost, vysýchavost nebo akustické vlastnosti dřeva. Část extraktů jsme schopni vnímat čichem, například pryskyřice, taniny nebo terpeny. Na intenzitu vůně má vliv také anatomická struktura dřeva - čím jemnější, tím dlouhodobější vůně.

Vůně nemusí být vždy příjemná

Pryskyřičné vonné látky ze smrku, borovice a modřínu nebo aromatickou vůni cedru vnímá většina lidí jako příjemné. Naopak speciální bakterie, obsažené v jedlovém dřevě, způsobují nakyslou, spíše nepříjemnou vůni. Podobně kvůli obsahu kyseliny tříslové nepříjemně voní čerstvě rozřezané mokré dubové dřevo. Za vlhka šíří nepříjemnou vůni také jilm nebo ořešák, zatuchle se projevuje vlhká bříza nebo teak. Vnímání vůní je však ryze individuální záležitost: co někomu voní, může být jinému nepříjemné.

Dřevo je zdravé, záleží ale na jeho ošetření

Člověk ve své historii přicházel do styku se dřevem prakticky denně, a tak lze tvrdit, že dřevo nepředstavuje nebezpečí pro jeho zdraví (což se o jiných stavebních materiálech tak jednoznačně tvrdit nedá). Podle experimentálních studií u některých lidí mohou jisté přírodní látky, obsažené ve dřevě, způsobovat zdravotní komplikace, nejčastěji alergie, vyrážky a v extrémních případech i symptomy otravy. Důvodem však bývají spíše látky, použité pro jeho ošetření.

Obr.: Dřevo borovice limby díky vysokému obsahu silic voní i po mnoha letech, samozřejmě za předpokladu, že nebude povrchově ošetřeno. Limba se často používá v aromaterapii pro podporu kvalitního spánku. Foto Dreamstime

Klimbání s limbou

Díky mnoha výzkumům lze naopak tvrdit, že dřevo působí na lidské zdraví pozitivně. Legendou se staly léčivé účinky esencí z borovice limby, které se používají v aromaterapii jako prostředek pro zlepšení kvality spánku a celkové nálady. Limbě patří prvenství co do množství obsažených esenciálních látek i doby, po kterou je uvolňuje. V kosmetickém průmyslu se její vůně popisuje jako sladká, svěží, myrtová, jemná, kulatá, lehce chvějivá, podobná vůni suchého jehličí na podzimním slunci.
To, že drahé parfémy voní po konkrétním dřevu, neznamená nic jiného, než že se výrobci pomocí kombinace chemických látek snaží vůni dřeva napodobit. Kdo chce cítit skutečné dřevo, musí si z něj nechat postavit dům. A pak už se jen posadit do obýváku a inhalovat...

Obr.: Dřevo borovice limby díky vysokému obsahu silic voní i po mnoha letech, samozřejmě za předpokladu, že nebude povrchově ošetřeno. Limba se často používá v aromaterapii pro podporu kvalitního spánku. Foto Dreamstime

Martin Klíma

Hodnocení uživatelů: 5 / 7
Líbil se Vám článek?07