Projekt VOR 2012

Helena Petáková | Středa, 01. srpen 2012 |

Plavecké řemeslo bylo vždy úzce spjato s lesnictvím a dřevařstvím. Bylo to řemeslo vážené, patřící mezi svobodná povolání. Muži, kteří je vykonávali, se řadili mezi „dělnickou šlechtu", také proto, že se na svých plavbách dostali tam, kam většina jejich vrstevníků nevkročila za celý svůj život. V době, kdy neexistoval rozhlas a televize, tak byli jedni z mála poslů zpráv ze světa.

První doložená písemná zpráva o voroplavbě na Vltavě se zachovala z r. 1316. Vory však připlouvaly do Prahy nejméně o 300 let dříve.

Velký rozmach voroplavby nastal v době vlády Karla IV. V té době došlo také k prvním rozsáhlým úpravám jezů a koryt řek pro snazší průchod vorových pramenů. Největší objemy dřeva se plavily v 18. a 19. stol. Poslední smutnou konjunkturu zažila vltavská voroplavba v 50. letech 20. století, kdy stavby přehrad vyvolaly plošné mýcení zátopových oblastí. Právě vybudování přehrad na Vltavě udělalo tečku za plaveckým řemeslem.

Poslední vorový pramen proplul provizorní propustí rozestavěné Orlické přehrady v září 1960.

Ze Štěchovic až do Hamburku

Projekt VOR 2012 vznikl asi před třemi lety jako nápad lesnicko-dřevařské společnosti LESS k dvacátému výročí její existence. Cílem bylo připomenout kdysi slavné plavecké řemeslo a upozornit na dřevo jako jedinečný materiál a obnovitelný zdroj.

Pětitabulový vor, který kvůli předpisům táhl vlečný remorkér, byl vyroben ze smrkových klád podle historických postupů. Klády stavitelé ručně odkornili, z mladých smrčků natočili houžve, kterými klády svázali, a pro výrobu použili i plaveckou sekeru (takzvanou oušnici) nebo plavecký nebozez (takzvaný pochop).

Vor poskládaný celkem ze 120 šestnáctimetrových kmenů urazil denně kolem 100 kilometrů. Rychlost plavby se pohybovala od pěti kilometrů za hodinu na Vltavě až po deset kilometrů za hodinu na Labi. Ze Štěchovic k propusti Šítkovského a Staroměstského jezu v Praze doplul vor za dva dny.

Autentická nebyla pouze konstrukce voru, ale také trasa plavby a noclehy plavců. "Posádka voru, složená většinou ze zaměstnanců firmy, se pravidelně střídala a plula každý den až do půl deváté, pak se spalo buď ve stanech na břehu řeky nebo pod širým nebem, stejně jako to dělali dřívější plavci," doplnila manažerka projektu VOR 2012 Andrea Pondělíčková.

 Ze dřeva voru bude kvalitní nábytek

Vor, který vyplul ze Štěchovic 11. července, úspěšně dorazil v pondělí 23. července do německého přístavu Lauenburg u Hamburku. Plavba dlouhá 760 kilometrů se obešla bez komplikací. Nyní se klády z devadesátimetrového voru promění v kvalitní zahradní nábytek. "Plavené dřevo je na rozdíl od toho dopravovaného po souši kvalitnější, tvrdší a méně napadané škůdci. Veškerý nábytek z takto vyrobeného dřeva je tedy mnohem odolnější," uvedla Andrea Pondělníčková .

Zdroj informací a fotografií: ČTK a firma LESS

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora