Rekonstrukce památkově chráněného mlýna v Krňovicích dokončena

Helena Petáková | Pátek, 22. červen 2012 |

Prohlédnout si historická stavení, seznámit se s každodenním životem našich dědů a ještě se podívat na vlasní oči, jak se rekonstruuje stará roubenka – to vše dokáže nabídnout Podorlický skanzen v Krňovicích.

 Typickým příkladem toho, jak vypadala roubená stavba v minulosti a v jak zoufalém stavu se ocitla v nedávných letech, je patrový vodní mlýn z Bělče nad Orlicí. Na fotografiích jej vidíme v plné slávě kolem roku 1920, potom jako hromadu trámů před deseti lety.

O stávající části mlýna požádalo po roce 2000 Dřevozpracující Družstvo Hradec Králové s tím, že mlýn přenese do nově budovaného skanzenu Krňovice.

 Bělečský mlýn před rozsypáním

"Dřevo, které z mlýna zbylo, bylo napadené dřevokaznými houbami (hlavně dřevomorkou) a použitelných pro rekonstrukci zbývalo jen několik fragmentů. Stavba je tedy obnovená tzv. vědeckou rekonstrukcí – obnova k určitému datu v historii, původními technologiemi, ale z nového dřeva," vysvětluje ing. Václav Záruba z krňovického skanzenu. " V našem případě jsme se chtěli dostat přibližně k roku 1900. Při práci tak byly respektovány dimenze a výšky trámů, typ a provedení spojů apod."

 Rekonstrukci mlýna předcházela zdlouhavá jednání

V roce 2002 probíhala jednání o možnosti rozebrání objektu a transferu do skanzenu – povolení družstvo získalo od Ministerstva kultury v říjnu 2002. V roce 2003 byl objekt za symbolickou jednu korunu zakoupen a stavba na původním místě byla rozebrána.

"V průběhu rozebírání jsme torzo průběžně zaměřovali a zhotovovali jsme dokumentace, jak mlýn vypadal v posledním stadiu. Části, které bylo možné zachránit byly převezeny a uloženy v Podorlickém skanzenu v Krňovicích."
V roce 2006 probíhaly projekční práce a povolování nového umístění ve skanzenu – stavební zákon nezná transfer stavby – trochu paradoxně tak na původním místě běží demolice a na novém místě se povoluje stavba „nová", se všemi negativy z toho vyplývajícími: územní a stavební řízení, požadavky na odborná vyjádření, certifikaci prvků stavby apod. Stavební povolení bylo získáno až na počátku roku 2009. "Při projektování jsme dále vycházeli i ze zaměření stavby, které má k dispozici NPÚ v Pardubicích – zaměření se uskutečnilo v roce 1988, tedy ještě v době stojící stavby," popisuje ing. Záruba.
Hned v roce 2009 byly provedeny zemní práce a základová konstrukce stavby včetně lednice (prostor, kde se točí vodní kolo).

Letos byly vyzděny obvodové zdi z cihel a kamene a postavena celá obvodová stavba včetně střechy. V lednu proběhla kolaudace stavby, zatím bez interiéru a technologie. V průběhu roku bude ještě zhotoven základ pro mlecí složení a kompletní vodní kolo.

"Kdy bude dokončen celý záměr rekonstrukce mlýna - vytvořit funkční expozici mletí obilí - tradiční české složení a bydlení mlynáře..., to je zatím otázka, závislá hlavně na financích," komentuje další budoucnost bělečského mlýna ing. Václav Záruba.

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 3 / 2
Líbil se Vám článek?11