Sázka na dřevostavbu na klíč podle individuálního návrhu

Redakce | Úterý, 26. listopad 2024 |

Čistý vzduch, lesy, krásná krajina. Není divu, že je tato oblast nedaleko Prahy vyhledávaným rekreačním místem Pražanů už od 19. století. Jezdil sem třeba i Josef Lada nebo T. G. Masaryk. A mnohá místa si tu oblíbili rovněž filmaři. Dodnes tady najdete víc rekreačních chat než domů, s 21. stoletím se ale poměr začal postupně měnit. Místo víkendových výjezdů na chaty či výlety si tu Pražené pořizují pozemky a staví rodinné domy, aby zde mohli žít trvale, podobně jako Jiří s rodinou.

Jiří pochází z Prahy, jeho žena z Moravy. Pro společný život si vybrali obec nepříliš vzdálenou od hlavního města, kde si v nové výstavbě na jejím okraji pořídili byt. Byl poměrně velký, dětský pokoj měl však jenom jeden. Dokud byly děti menší, nijak to nevadilo, ještě netoužily mít každé své soukromí. „Časem ale společný pokoj synovi a dceři přestal vyhovovat, nefungovalo to," vzpomíná Jiří na okamžik, kdy poprvé začali uvažovat o změně.

Rovnou na dům ale nemysleli. Nejdříve zvažovali pořízení většího čtyřpokojového bytu, jejich nabídka na trhu byla ale doslova žalostná. Tápali, co dál, až jim nahrála náhoda. Setkali se s přáteli, kteří podobný problém řešili o pár roků dříve a postavili si dům v malé středočeské vesničce s pár stovkami obyvatel, ovšem stále v rozumném dosahu metropole.

Do hlavního města nebo menšího okresního poblíž se dá dojet vlakem. „V lokalitě zůstávaly ještě dva stavební pozemky k prodeji, takže jsme začali uvažovat o tom, že bychom se pustili do stavby rodinného domku," říká Jiří. To se psal rok 2018, kdy už sice skončily stoprocentní hypotéky a člověk musel mít část peněz vlastních, ještě stále ale bylo toto financování „levné".

Pozemek na malé vesnici kus za Prahou byl v té době také ještě celkem dostupnou komoditou. „Děti protestovaly, že v takové zapadlé vesnici nic není, ztratí kontakt se spolužáky z původní školy a podobně. Vysvětlili jsme jim ale, že pokud chtějí mít každé svůj vlastní pokoj, je to jediné řešení, které je pro nás v tu chvíli finančně dostupné," popisuje. Hned ale dodává, že to nakonec vůbec nebylo tak zlé, děti na vesnici rychle zapadly a našly si nové kamarády. Bylo tedy rozhodnuto a pak už šlo všechno ráz na ráz. Rodina ještě neměla ani dotaženou koupi pozemku, a už si společně kreslili, jak by měl jejich vysněný dům vypadat.

„Vyřídit koupi pozemku chvíli trvalo, protože měl dva majitele. Zase byl ale kompletně připravený a zasíťovaný – včetně vody a kanalizace," vzpomíná Jiří a dodává, že si nakonec nechali vyvrtat i studnu, kterou využívají na zalévání zahrady.

Proč dřevostavba?

Dřevostavba nebyla jasnou volbou, novopečení stavebníci si poctivě prostudovali všechny možné technologie výstavby. Z důvodu rychlosti a užitných vlastností nakonec zvítězila dřevostavba montovaná z prefabrikovaných panelů. Na internetu si vytipovali pět firem, které postoupily do užšího výběru.

„Vyškrtli jsme nejdražší a nejlevnější, takže nám do posledního kola zbyly tři. S těmi jsme začali komunikovat a vybrali jsme tu, která měla nejlepší přístup a dobré reference," vysvětluje Jiří. Protože měli dost času na přípravu a samotnou podobu domu včetně usazení na pozemek už promyšlenou do detailu, nesáhli po některém z typových návrhů, které zvolená firma rovněž nabízela, ale rozhodli se pro stavbu podle individuálního projektu.

Přednost dostal nízkoenergetický standard

Dodavatelská firma nabízí stavby v nízkoenergetickém i pasivním standardu. Majitelé se nakonec rozhodli pro ten první. „Náš dům není moc velký a silnější stěny by ubíraly drahocenné centimetry podlahové plochy pro bydlení," vysvětluje Jiří. Právě i z důvodu prostorově poměrně úsporného domu nakonec s projektantem ještě ladili svůj původní návrh.

Po delší úvaze totiž došli k závěru, že by bylo fajn mít alespoň malou pracovnu, protože Jiří většinou pracuje z domova a do pražské kanceláře jezdí obvykle jen jednou týdně. A tak dům o něco protáhli do délky. Oproti původnímu plánu nakonec udělali změny také v kuchyni, kde zapomněli na dveře do spížky. I když se muselo trochu improvizovat, finální řešení je elegantní. Dveře jsou posuvné, ne však zabudované do stavebního pouzdra, jezdí uvnitř spíže po stěně.

Bydlení na klíč

Stavbu si rodina objednala na klíč, dodavatelská firma tak vyřídila i stavební povolení. Na jaře 2020 byla připravená základová deska a mezitím již probíhala výroba domu. V září stavební firma přivezla hotové panely i s okny a na místě z nich sestavila hrubou stavbu jako skládačku, vše proběhlo rychle a hladce. Následovala střecha, aby byl na zimu dům již zastřešený a mohlo se pracovat v interiéru. I o jeho realizaci se postarala dodavatelská firma. Položila podlahy, zrealizovala také obě koupelny podle návrhu, který si Jiří s manželkou zajistili sami u koupelnového studia. V létě tak už rodina mohla bydlet v novém.

Po třech letech, po které zde rodina žije, si Jiří troufá říct, že by neměnili. Bydlení v dřevostavbě je komfortní, „nedusí" je ani výdaje za energie. Dům vytápí tepelné čerpadlo, které je napojené na teplovodní podlahové topení. Toto úsporné řešení umocňuje fakt, že je dům postavený v nízkoenergetickém standardu. Naplno tak rodina nepouští topení ani v zimě. O čerstvý vzduch se stará aktivní rekuperace, která funguje na podobném principu jako tepelné čerpadlo a lze ji používat po celý rok. V zimě přivádí do interiéru čerstvý vzduch a „po cestě" ho ohřeje, v letním období ho naopak umí ochladit.

Stavba garáže a zahrada už ve vlastní režii

Jiří s rodinou dům ještě postupně dále zvelebují. Největší dodatečnou investicí byla přístavba garáže a krytého parkovacího stání, současně s tím také zastřešili chodníček od garáže ke vstupním dveřím. Zatímco dům má sedlovou střechu, přístavba garáže plochou. Obě stavby se ale podařilo architektonicky skvěle skloubit. Tuto část stavby si již majitelé zařizovali celou sami. Vlastními silami také vybudovali zahradu a terasu. Momentálně prý zbývá ještě dodělat pergolu.

Technické parametry

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 149 m²
• Užitná plocha: 129 m²
• Dispozice: 5+kk
• Konstrukční systém: ALFADIFU – difuzně otevřená stěna
• Zdroj energie / teplo: TČ FUJITSU vzduch/voda
• Větrání: rekuperační jednotka Nilan
• Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,140 W/m2K
• Autor arch. návrhu a projektu: Ing. arch. Lubomír Korčák
• Realizace: 2019–2020, ALFAHAUS s.r.o., www.alfahaus.cz

AUTOR ČLÁNKU: DANA JAKEŠOVÁ pro časopis DŘEVO&stavby

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00