Rozlehlá přízemní dřevostavba je velkou inspirací nejen pro ty, kteří touží po prostoru

Redakce | Pátek, 14. červen 2024 |

Petr a Petra nestavěli poprvé, měli už nejen zkušenost, ale i pěkný rodinný dům. Dojíždění za koníčkem jediné dcery Aničky – westernové disciplíny na koních – však pro ně představovalo výrazné každodenní zatížení, a tak hledali nový domov blíže ranči. Shánění vhodného pozemku však nebylo jednoduché. O nějakých dvacet kilometrů jižněji, než žili dosud, naráželi na místní regulativy, které jim neumožňovaly postavit dostatečně prostorný bungalov – a v tom měli jasno. I kvůli psům už nechtěli v domě žádné schody.

O tom, jestli má tenhle dům pána, nebo paní, bych si netroufla polemizovat. Působil na mě hodně mužsky, ale Petra s laskavým úsměvem pokrčila rameny, že je jí v něm dobře, že si na nějaké serepetičky nepotrpí. Každopádně ho prostupovala dokonalá harmonie – nejen barev a materiálů, ale i poklidné energie obou manželů. Co nešlo přehlédnout, byly rozměry místností. I Petr připustil, že je pro tři lidi naddimenzovaný.

Od začátku chtěli vzdušný prostor, takže mají vyšší stropy a spoustu prosklených stěn, nicméně poslední slovo měl pozemek. Na téměř čtyřech tisících metrů čtverečních by přece byla škoda postavit malý dům, a tak má ten jejich uvnitř přes 300 m2 užitné plochy. Skvělý rozběh mají v domě i zmínění psi. Tříletá border kolie Amy mi po celou návštěvu nosila plyšové hračky, a i když jsem si seděla na rukou a neházela jí je, protože bych se jí pak podle Petra nezbavila, hravou fenku to nezastavilo. Její parťačka, čtrnáctiletá tollerka, mezitím v chodbě nevzrušeně odpočívala, takže Amy logicky ke hře hledala někoho jiného. A neomylně vyčuchala psí mámu.

„Interiér jsme úmyslně chtěli strohý, abychom nechali vyniknout přírodu."

Už v tom předchozím – zděném, protože byl součástí developerského projektu s již připraveným projektem – měli v přízemí velká francouzská okna a propojení interiéru se zahradou se nemohli nabažit. Dům se nacházel v rovinaté zástavbě, takže Petrovi, který vyrůstal na kopci na Vysočině, scházel výhled do údolí. Tady už začínají kopečky a lesy, příroda je pestřejší a nabízí i spoustu příležitostí, kam jít na procházku se psy, například nedaleký rybník či cestičky mezi vinicemi.

Rozlehlá přízemní dřevostavba disponuje promyšleným venkovním zázemím poskytujícím ideální odpočinkové místo v kteroukoli denní dobu a dokonalé výhledy, jež nese neklamný podpis odborníka. Se zahradní architektkou z bývalého bydliště byli manželé natolik spokojení, že jejích služeb využili i zde. Zahradu dokončili až na sklonku minulého léta, takže některá její zákoutí na plné využití zatím čekají. Například grilovací terasa s vířivkou a výhledem na psí jezírko (od původního záměru vytvořit zde pro své mazlíčky přírodní vodní plochu upustili kvůli dlouhodobému udržování biotopů) ale své majitele přivítala při odpolední pohodě už častokrát.

„Hledání pozemku bylo složité, žádné tu nebyly."

Nedostatek stavebních pozemků ke koupi poblíž ranče je neodradil. Petr projížděl okolím, jestli nenarazí na zajímavou proluku, až dojel na zaplevelenou parcelu, kde, jak vzápětí zjistil, bývala skládka. Sousedící cihelna ji využívala k těžbě jílu a pro navážení nepovedených kusů, což místní inspirovalo k odkládání stavební sutě a dalších nepotřebných odpadů.

Před samotnou stavbou tedy bylo nutné věc prodiskutovat se statikem a provést důkladný rozbor podloží, a dům tak ve výsledku stojí na pilotách a ohromné mase betonu. Přesto Petr žertem říká, že si měli požádat o příspěvek na rekultivaci krajiny. Stěhování na Modré Hory pro nikoho z rodiny nepředstavovalo velký problém. Termín naplánovali tak, aby co nejlépe korespondoval s přestupem Aničky na víceleté gymnázium, a oba pracují z domu.

Petr v IT oboru a Petra šije. Poté, co zjistila, jaký je problém sehnat pro dceru vhodné a zároveň slušivé oblečení na míru pro její závody na koních, začala je pro ni i kamarádky vyrábět sama. Množství pohárů a kokard v Aniččině pokoji naznačuje, že si její koníček podporu rodičů rozhodně zaslouží.

„Od začátku jsme chtěli dřevostavbu, hodně se nám líbila technologie CLT panelů od Novatopu."

Už na vzorovém domě, kam se vyrazili poprvé podívat na dřevostavbu, se jim líbilo, že byl hodně prosklený a propojený s venkem, a užívali si pocit z pobytu v něm, jak byl příjemný a vzdušný. Sympatické jim přišlo i to, že je ekologičtější, víc se využívají obnovitelné zdroje a že po nich jednou nezůstane hromada betonu. Proto se Petr při popisování stavby na pilotách, kde ho nakonec přece jen hodně padlo, usmíval skoro až omluvně.

Výběr architektů a dodavatele od začátku zúžili na ty, kteří s masivními dřevěnými panely mají zkušenosti. Petr prostudoval jejich web, líbila se mu předchozí práce a od začátku sdíleli stejnou myšlenku výrazně prosklených domů propojených s přírodou a architektury mid-century houses, kalifornského stylu domů s rovnou střechou a převisy, který se stavěl v 50. a 60. letech v Americe, a tak si plácli.

„Oni přišli s atriem a já jsem si říkal, že by bylo hezké mít ho mezi pracovnami."

Spolupráce na klíč probíhala naprosto hladce, svými nápady se Petr s architektem dokonale doplňovali. Změny ze strany stavebníka byly minimální, i papírování bylo rychlé. Takovou pochvalu na pracovníky stavebního úřadu jen tak někde neuslyšíte. Manželé si z průběhu stavby nevybavili jedinou komplikaci, až na lehké zpoždění předání stavby a prvních pár měsíců společného života s řemeslníky. Petra si už říkala, jestli jí nebudou chybět, až bude hotovo.

Využili zkušeností z předchozího domu, takže věděli, co kde chtějí a nechtějí. Dostatek pozornosti věnovali detailům, aby jim ve výsledku vše vyhovovalo. Petr například neustále maloval, kde budou jaké skříně, což zabralo spoustu času. Teď jim ale sedí i rozměry polic ve skříních na krabice s látkami, což Petře usnadňuje život. Jedinou drobností, kterou by udělali jinak, je vypínač v Aniččině koupelně, který je vně místnosti kvůli místu na věšák. Jinak ale není pochyb o tom, že jsou tu opravdu spokojení.

„Je praktičtější vybírat lokální subdodavatele."

Petr by budoucím stavebníkům radil využívat co nejvíce místní firmy, aby se minimalizovalo riziko komplikací při opravách či dodělávkách. Sám takovou představu měl a přišlo mu to logické, ale zhotovitel z Prahy preferoval spolupráci se svými obvyklými partnery. Naštěstí se ukázalo, že na ověřených subdodavatelích trval oprávněně, takže žádné větší problémy ani v tomto smyslu nenastaly.

Dřevostavba podle majitelů působí vzdušněji už proto, že má tenčí stěny než zděný dům. Žádný jiný velký rozdíl nepociťují. Snad proto, že byli spokojení i v tom předchozím. Tady mají navíc například padací prahy ve dveřích, takže neřeší ani to, že by se vzájemně rušili. Stávající řešení nabízí dokonale zvukotěsný komfort.

„Máme tu technologie, které zlepšují celkovou energetickou bilanci."

S ohledem na velké prosklené plochy dům není pasivní, ale nízkoenergetický. Je orientovaný na severovýchod, protože v této oblasti Moravy je tepla někdy až příliš. Na záclony si rodina kvůli alergii nepotrpí, zato jsou všechna okna opatřena venkovními žaluziemi. Nedostatek soukromí neřeší – přes plot se na ně ze sousední obory chodí koukat jenom daňci a zvědavci jim do domu nenakukují, i když je příjezd záměrně otevřený, aby dům zůstal propojený nejen s přírodou, ale i s lidmi v obci.

Vytápění je řešeno tepelným čerpadlem vzduch-voda a dům je kromě zelené střechy, díky níž nepotřebuje klimatizaci, opatřen i fotovoltaikou. Na ventilaci s rekuperací byli zvyklí už z předchozího domu a Petr ji rozhodně doporučuje, protože výrazně zlepšuje kvalitu ovzduší, takže je netrápí vydýchaný vzduch.

„Tady je to útulnější, víc otevřené, jsme tu spokojenější."

V místě žijí už druhé jaro. Předtím strávili půl roku v modulárním domku v horní části zahrady, který dnes využívají pro hosty, jimž – a zároveň i sobě – tak mohou poskytnout dokonalé soukromí. Původně v něm plánovali žít celý rok a dohlížet na stavbu, jeho dodání se však opozdilo, a tak Anička část školního roku dojížděla dále. Zato teď má ranč deset minut jízdy na koloběžce od domu a v sousedství i kamarádky, se kterými tráví spoustu času venku.

I přes podobnou velikost cca tří tisíc obyvatel a stejnou občanskou vybavenost jim všem Modré Hory víc sedí – je to tu osobnější a celkově jsou si tu lidé blíž. Mladí lidé odtud – snad i kvůli rodinným vinicím a meruňkovým sadům – neodchází, zůstávají v místě. Na mou otázku, jestli očekávají, že jednou Anička bude žít v zahradním domku, tak Petra se smíchem odpověděla, že tam spíš přestěhuje je dva. I já jsem nemohla jinak než odjíždět s úsměvem na tváři. Z domu totiž dýchá tak neuvěřitelná pohoda, že není pochyb o tom, že je v tomto království u koní celá rodina šťastná a spokojená.

Technické parametry

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 516 m²
• Užitná plocha: 303 m²
• Dispozice: 5+kk
• Konstrukční systém: betonové monolitické základy, masivní dřevěné CLT panely (NOVATOP)
• Zdroj energie / teplo: podlahové vytápění, tepelné čerpadlo vzduch/voda, fotovoltaické panely
• Větrání: rekuperační jednotka s možností úpravy vlhkosti
• Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,173 W/m2K
• Autor arch. návrhu: Ing. arch. Michal Kotlas (Prodesi/Domesi)
• Spolupráce na návrhu: Ing. arch. Václav Zahradníček (Prodesi/Domesi)
• Projekt: Bc. Jan Švarc, DiS.
• Realizace: Domesi, s.r.o., 2023

Autor článku: Dagmar Čechová pro časopis DŘEVO&stavby

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00