Svou Boudičku si postavili na kouzelném místě s dechberoucím výhledem

Dana Jakoubková | Středa, 27. duben 2022 |

„Letos je to snad poslední nadílka," řekl Eda a zamířil do dřevníku pro lopatu, aby proházel cestu ke světlu. „Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi," drmolil si mezi zuby, zatímco se obrovská závěj zmenšila ani ne o třetinu. „Ale i tak to tu máme nadevše rádi – to je matka příroda, otec zjevně Krakonoš. Boudička je zkrátka naše láska. Člověk s ní snadno zapomene na město. Jen tak se svalí do travnatých vlasů nad dřevníkem nebo se přitulí k teplým kamnům uvnitř. A navíc krásně voní dřevem." Je to jedno z těch míst, které je těžké opustit. Asi i proto se tu návštěvy mnohdy zdrží o den, dva déle.

V kontextu

Zdá se, jako by tahle skromná, nenápadná stavba stála na Karlově vrchu od nepaměti. Její měřítko i detaily se drží lokálního vzoru a respektují místní tvarosloví. Přesto jde o stavbu mladou a současnou. Na jejím místě stála původně o krapet menší chalupa. Své časy ale měla už za sebou, tak se Eda s Kateřinou rozhodli pro novostavbu. A protože nechtěli zpochybňovat zkušenosti předků, kteří dobře věděli, na jakém místě postavit dům, bylo jejich přáním, aby nová „chalupa" stála v původní stopě. „Tak, a je to," odfrkl si Eda. Setřel krůpěje potu z čela a vrátil lopaty i hrabla do kůlny. Zatímco Káča a děti popadly saně a vyrazily na výpravu směr Liščí louka, Eda se svalil za kamna v cimře, která příjemně zavoněla kořalkou.

Průnik: Způsob, jakým dům vyrůstá z terénu, napovídá, jak lze využít topografii, pronikat do krajiny a živit se jí. Svá záda opírá částečně do svahu, aby mohl naopak vytáhnout svůj sedlový vikýř blíže ke slunci. Shora od cesty tak Boudičku téměř přehlédnete, neboť její hmota je pečlivě skrytá právě pod zdivočelou luční hřívou. Foto: David Maštálka

Tradice a přirozenost

Přísná pravidla pro výstavbu v Krkonošském národním parku dávají malou svobodu architektonickému vyjádření. Vše od poměru výšky a šířky budovy po sklon střechy, stavební materiál i velikost oken je přísně kontrolováno se záměrem ochrany dědictví tradiční horské architektury. Architekti proto věnovali velkou pozornost analýze historických budov, kterou pak integrovali do návrhu. Vyhnuli se především všem falešným prvkům, které jsou mnohdy spíše na škodu. Spodní část domu je se zemí přirozeně propojena kamenným tarasem z místního zdroje, na který navazuje vyzděné přízemí.

Patro je pak pojaté jako rámová dřevostavba přecházející do částečně otevřeného krovu. Před drsným klimatem chrání stavbu fasáda z modřínových prken (deštění) bez povrchové úpravy a bezúdržbová pozinkovaná střecha v úpravě prepatina – předzvětrání nahrazuje efekt přirozeného procesu, který trvá často roky. V části nad dřevníkem je pak střecha vegetační v podobě horské louky.

Foto: David Maštálka

Tradice: Z podkroví je přímý vstup na louku přes prakticky řešené půlené dveře. Široká prkna se závětrnými lištami jsou v pak Krkonoších tradičním řešením fasády. Foto: David Maštálka

Strasti i radosti se stavbou dřevostavby

„Podoba domu krystalizovala na základě mnoha společných debat s manželkou a architekty," vypráví Eda. „Společně jsme kladli důraz především na to, aby stavba svým měřítkem zapadla do svého okolí, které mu především se Studniční horou dělá nádherné pozadí. Ve spolupráci s kvalitním technickým dozorem bylo od počátku naší snahou realizovat stavbu na klíč a pokud možno s lokálním dodavatelem. Byl to ale trochu boj. Stavební sezóna je v horách velice krátká, a to byl kámen úrazu. S první firmou jsme se po roce museli v důsledku prodlev rozloučit, s tou druhou jsme to již společným úsilím po dalším roce a půl dotáhli do úspěšného konce. Celkově složitější byla logistika materiálu – pozemek je na samotě, v prudkém svahu a dál od cesty. Chvíli jsme zvažovali lanovku, potom jeřáb, ale nakonec se udělala provizorní cesta, která se po stavbě opět vrátila do původní podoby horské louky. Mám radost, že stavební firma dostála svému slovu a všichni subdodavatelé byli fajn lidé, takže dodělávky a reklamace jsou všechny vyřízené a výsledek stojí za to."

Foto: David Maštálka

Dřevo a kámen patří do hor od nepaměti. V tomto směru nebylo o čem přemýšlet.

Foto: David Maštálka

Trochu techniky v dřevostavbě

Primární zdrojem energie je elektrokotel a celý dům má teplovodní podlahové vytápění. „Instalovat v horách tepelné čerpadlo postrádalo logiku kvůli povětrnostním vlivům i hluku, který vydává," doplňuje Eduard. „Raději jsme zvolili kvalitní plášť budovy. Sekundárním zdrojem jsou kamna s výkonem kolem pěti kilowat a 12hodinovou akumulací. Překvapila nás hlavně jejich úspornost a správa. Ráno naložíte, zapálíte a už nic nemusíte řešit."

Eda je toho názoru, že čím jednodušší je dům na ovládání, tím jednodušší je pro život. Proto je dům chytrý tak akorát. „Vzdálený přístup je pochopitelně možný, ale o to, abychom mohli ovládat svítidla a podobné vychytávky na dálku, nám skutečně nešlo. Automatické prvky navíc rychle zastarávají. Stačí tedy, že můžeme řídit teplotu."

Důmysl: V komprimované podobě interiérového designu soupeří o pozornost i stylová kamna obtočená schodištěm do podkroví. Stavěl je kamnářský mistr Jakub Rousek z Broumova a jejich umístění je zcela strategické – je-li třeba, vyhřejí i patro. Kamna poskytují nejen příjemné teplo a pohled do ohně, ale lze si na nich ohřát i záda jako za starých časů. Jejich součástí je také litinová plotna a trouba pro strýčka příhodu, protože kdy přijde blackout člověk nikdy neví. Foto: David Maštálka

Kdybychom stavěli znovu...

Ačkoliv je dispoziční řešení domu flexibilní a umožňuje prožít v něm naplno široké spektrum životních situací, kdyby Eda stavěl znovu, udělal by dům o pět až deset procent větší. „Stavěl jsem ho totiž jen pro rodinu a partu kamarádů. Každému se však zalíbí tak, že se tu někdy potkají party i dvě, tři a k tomu kupa dětí. A to už je docela hukot. A pak možná lituji toho, že jsem nepřidal ještě sklep, protože technického zázemí není nikdy dost, zvlášť když jste na samotě."

Priority: Vzhledem k potřebě přizpůsobit se aktivitám více rodin a generací je společenský prostor skutečně velkým shromaždištěm pro jídlo i zábavu. Aby se v něm tolik lidí necítilo stísněně, kladli majitelé zvláštní důraz na výšku stropů a dveří. Zcela zásadním však bylo zajistit, aby byl primárním ohniskem zájmu panoramatický výhled. Foto: David Maštálka

Příběh

Ještě před koupí pozemku dokončovala Edova maminka rekonstrukci chalupy v Jizerských horách, kde často trávil prázdniny. „Všechno tam zůstalo na svých místech, což bylo skvělé, ale zároveň to bylo značně limitující ve využití potenciálu stavby," dodává Eda. „Táta mi tehdy říkal, abych chalupu na našem novém pozemku zbořil dřív, než si k ní vybuduji vztah. A měl pravdu. Dopadlo to fantasticky."

obr.: Obě ložnice jsou obložené kartáčovanou jedlí ošetřenou přírodními oleji i vosky, a kromě futonu poskytují spaní i na vestavěných roštových patrech, která jsou jedním z důmyslných nápadů architektů. Děti to prý milují, protože dospělákům se po žebřících moc nechce. Foto: David Maštálka

Jsem překvapen tím, že jsme mysleli prakticky na všechno, takže stavba je vyřešena takřka dokonale.

Nápad: Podkroví je věnováno nejenom krásnému výhledu, ale také polštářovým bitvám a pochopitelně spánku nebo pozorování hvězd. Foto: David Maštálka

Kombinace: Koupelna v krásné kombinaci dřeva, skleněné mozaiky a různé velikosti dlaždic v podobě kamene působí i přes svou výšku velmi útulně. Foto: David Maštálka

Slovo architektů

---

Boudička byla naší první zkušeností se správou KRNAP. S potěšením můžeme říci, že stran architektury a zapojení stavby do krajiny jsme našli společný soulad velmi snadno, čehož si – ve světle zkušeností s nejedním úřadem CHKO – velmi vážíme. Za dobu spolupráce jsme se se stavebníky spřátelili a mohli využít pozvání na letní pobyt. Konečně byla příležitost nosit borůvky dětem rovnou na talíř, a ne v bandasce, jako tomu bylo při pravidelných kontrolních dnech na stavbě. Nyní dokončujeme další stavbu na protějším kopci a několik dalších chalup v KRNAPu připravujeme k realizaci. Pro místní hory máme zkrátka slabost a spolupracovat se správou parku je radost.

MgA. Lenka Křemenová a MgA. David Maštálka

 

MgA. Zuzana Sagitariová

 

Foto: David Maštálka

Technické parametry

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 130 m²
• Užitná plocha: 203 m²
• Dispozice: 4 + kk
• Konstrukční systém: spodní stavba a přízemí zděné, patro dřevěná rámová Two by Four, difuzně otevřená skladba
• Zdroj energie / teplo: elektrický kotel, teplovodní vytápění + akumulační kamna na dřevo
• Větrání: v přízemí řízené, ložnice přirozené
• Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,18 W/m²K
• Autor arch. návrhu: Lenka Křemenová MgA., Zuzana Sagitariová MgA. David Maštálka MgA., A1architects, www.a1architects.cz
• Autor projektu: Ing. David Vytvar, IQ stavby a projekty s.r.o., www.vytvar.cz
• Foto pro časopis DŘEVO&stavby: David Maštálka

Autor půdorysů: Ing. David Vytvar

Autor článku Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 4 / 3
Líbil se Vám článek?12