V dřevostavbě se lépe dýchá

Co předcházelo vašemu rozhodnutí postavit si dřevostavbu?

Pro mě je tento dům splněný sen po dvaceti letech. Když mi bylo dvaadvacet let, nastěhovala jsem do dřevostavby, a to do pronajatého domu. Byla to novostavba tehdy moderního typu. Tou dobou byly takové montované domy v Česku teprve v plenkách; málokdo o nich něco věděl a už vůbec se nestavěly ve velkém. Poté jsem opět nějakou dobu žila ve zděném domě, v panelovém domě a v domě v historickém centru města, který byl z části kamenný a z části zděný. Nikde jsem se ale už necítila tak dobře jako v dřevostavbě. Domluvili jsme se tedy s partnerem, který se stavěl spíše na stranu zdění, na stavbě domu ze dřeva. On je spíše technik a při porovnání technických parametrů, které jsou pro něj jako uživatele domu důležité, souhlasil.

Využila jste v procesu návrhu domu služeb architekta?

Ne. Pohybuji se ve stavebnictví dvacet let a představu o domě jsem měla vlastní. Bylo nutné propojit mé funkční a estetické nároky s finančními možnostmi. Půdorysné řešení nebyla komplikace. Přesně jsem věděla, co od domu chci, jak jej budu užívat, finance byly také známé, a z hlediska estetického – protože jsem konzervativní člověk – bylo jisté, že dům bude mít jednoduché linie. Ale kdybych ve stavebním oboru nepracovala, určitě bych si nechala poradit od odborníka.

Čemu jste věnovala největší pozornost?

Bylo pro mě důležité, aby byl dům praktický, vybavený technologiemi, které v něm zpříjemní žití. Druhým kritériem byl výhled a sluneční světlo v interiéru. Po téměř dvou letech bydlení v domě se stále cítím jako na dovolené. Návaznost místností i jejich využití v sobě nese moje letité zkušenosti s bydlením v domech. Zásadní bylo přejít z garáže a krytého stání do domu suchou nohou. Za efektivní považuji například umístění pračky do šatny, která přímo navazuje na koupelnu a ložnici. Svlečené oblečení můžete hodit rovnou do pračky se sušičkou a následně uložit do skříní. Umístění jednotek technologií do garáže je podle mě také praktické.

Nebo ovládání žaluzií; to jsem nechala umístit hned u dveří. V koupelně a v ložnici se to zvláště hodí. Užitečné je i centrální ovládání u vchodových dveří. Také jsem věnovala hodně času elektroinstalaci, nejen v domě, ale i v zahradě. Nicméně i přesto jsem musela některé zásuvky a světla nechat přemístit nebo přidělat po nastěhování. Důkladně jsem zvažovala i systém vytápění, protože bylo více možností, jelikož na pozemku je i plynová přípojka.

Jste uživatelsky spokojena s tím, že jsou obývák s největším prosklením a terasa orientovány k severu? Nelitujete toho rozhodnutí?

Rozhodně nelituji. Jednak je tímto směrem nejhezčí výhled, jednak v létě preferuji společnost příjemného stínu. Pokud zatoužím po slunečních paprscích, ráno si je mohu užívat na východní straně terasy a odpoledne a k večeru na západě. Tam je i stěna obýváku prosklená a mohu tedy pustit slunce dovnitř. Pokud mě obtěžuje, stačí sklopit žaluzie. Uvnitř obýváku je celoročně příjemné klima.

Paradoxně jako nejchladnější se ukázaly místnosti otočené k jihu. Je to dáno sedmdesáticentimetrovým přesahem střechy, který po nejteplejší část dne stíní okna, ale současně nebrání dostatečnému vstupu denního světla. Později stačí přidat žaluzie. Jsem překvapena, jak dobře to funguje. Myslím, že takové řešení už není ojedinělé. Ani ne proto, že by to stavebníci chtěli, ale protože architekti už mají tu zkušenost a sami navrhnou třeba druhou menší terasu na sever.

Říkala jste, že jste spíše technický typ. Odrazilo se to i ve výběru technologií v domě?

Nemám chytrou domácnost, pokud myslíte toto. Celý den pracuji s počítačem a telefonem a mám averzi ke všem krabičkám a aplikacím. Ve volném čase se jich nechci dotýkat. A je to i o tom, aby člověk nezakrněl, aby interagoval sám s aktuální potřebou. Využívám nucené větrání s rekuperací, které běží v automatickém režimu a ode mě vyžaduje jen v létě přepnout na utlumený režim a vypnout zvlhčovač, neboť jsou často otevřená okna. Teplovodní podlahové topení je nastavené na konstantní teplotu a má několik okruhů pro optimalizaci spotřeby v různých místnostech. Dále je v domě zabezpečovací systém s možností ovládání žaluzií, klimatizace, zabezpečení a zalévání zahrady přes internetové připojení.

Můžete prozradit, kolik vás stojí ročně energie?

Topení a ohřev užitkové vody obstarává plynový kotel, kuchyně pak jede na elektřinu. První vyúčtování ukázalo roční náklady za plyn patnáct tisíc a obdobnou výši za elektřinu. To jsem ale ještě neměla instalované termohlavice a celý dům topil zhruba sedm měsíců na 23 až 26 stupňů. Nejvíc elektřiny odebírají různá čerpadla – studna, jímka, závlaha, bazén, klimatizace, rekuperace a ze spotřebičů lednice. Nechala jsem udělat přípravu na fotovoltaický systém, ale uvidím, jak se vyvine cena energií a dotace v budoucnu. Zatím jsem s celkovou spotřebou domu spokojená.

Co vám dalo na domě nejvíce zabrat?

Největší problém pro mě představovalo, jak a kým dodělat zahradu, a aby mi na to zbylo dost peněz. A že to jsou částky v řádech sta tisíců, ví každý, kdo už něco postavil. Například výběr plotu nebo shánění zahradníka byla bojovka. Navíc, když jsem pozemek koupila, vypadal jako mírně svažitý. Ale ukázalo se, že bude třeba dorovnat výšku do úrovně ulice, aby netekla voda do domu a garáže, což ve výsledku dělalo tři metry rozdíl a tři sta kubíků hlíny na více než polovinu z 1 100 metrů čtverečních pozemku.

A protože je okolí bez přirozeného porostu, objednala jsem na zahradu již vzrostlé stromy a keře, aby tvořily zvukovou bariéru a aby v zahradě, kromě mě, našli útočiště i drobní živočichové, hlavně ptáci, kteří mi budou dělat radost. To ale zatím nevidíte, protože stromy teprve přivezou. Dlouho jsem se také prala s rozhodnutím, jestli bude interiér moderní, nebo rustikální. Pak jsem ustoupila od obojího, protože to rustik mi přišlo moc chalupářské, a to moderní zase moc studené. Výsledek vidíte sama.

Máte zpětně pocit, že jste něco zanedbala?

Kdybych si mohla znovu vybrat, zvolila bych HS portál v plné délce stěny obýváku, bez toho dělicího kousku mezi okny. To by ovšem znamenalo, že by nemohl být portál plastový, což by se promítlo výrazně do ceny, nebo by tam musel být překlad. Bála jsem se, že to bude moc prosklené a nebude dost místa pro nábytek ke stěně. A vidíte, ve finále tam nábytek stejně nemám.

Pak lituji toho, že jsem vstup do obýváku z chodby nenechala hned osadit posuvnými dveřmi. V reálném provozu je evidentní, že je třeba zabránit šíření hluku po celém domě. Když cinknete vidličkou v jídelně, slyšíte to až v ložnici. Věděla jsem to už od začátku, jen jsem se nedokázala rozhodnout, zda posuv ano, nebo ne – mám ráda otevřené prostory. Takže to je rest, který musím co nejdříve splnit. Nakonec prostor ložnice; když jsem ji plánovala, ještě jsem neměla vybranou postel. Když mi ji dovezli, bylo jasné, že velikost prostoru mezi ní a komodou bude opravdu na hraně.

Kterou zkušenost byste označila za nejsilnější?

Nejsilnější zkušenost z dřevostavby? Úplně jinak se mi v ní dýchá. A to není o řízeném větrání. Je to spíš o svobodě duše mezi lehkými materiály. A také je fakt, že co jsem tady, nebyla jsem nemocná a úplně zmizely problémy s průduškami. Myslím, že v tom hraje roli proces suché výstavby a že k tomu přispěla i „zdravá deska" RigiStabil Activ´Air, která dokáže eliminovat emise formaldehydu v interiéru.

Také pocitová teplota je tu jiná. Mívala jsem stále studené ruce a nohy, ale tady už se mi to nestává. Když jsem bydlela ve zděném domě, co chvíli mě skolila nějaká viróza a věčně jsem byla ve svetru. Tady žádná místnost není tak studená jako třeba chodba ve zděném domě. Pocitově je to příjemné, ale zase tu nemám kde uskladnit třeba brambory, jablka nebo česnek na zimu od lokálních prodejců. Takže „příště" bude asi i sklep.

Komentář dodavatele

Těšila náš vzájemná spolupráce s majiteli. Velice dobře se s nimi vše komunikovalo, neboť jsou oba technicky zdatní a o tom, co má stavba splňovat, měli přesnou představu a vše dobře naplánované. Díky tomu jsme nemuseli při stavbě řešit nic, co by nás brzdilo v rychlé práci. Dům nemá technickou místnost – veškeré technologie jsou umístěny v garáži – a oproti našim standardům má vyšší stropy. Majitelé požadovali větší formáty oken, ale to jsme nedoporučili z hlediska statiky domu a překladů nad okny, kam jsme potřebovali umístit podomítkové schránky žaluzií. Technologicky se jednalo o dům, jakých jsme postavili již stovky a bez komplikací. Předností konstrukčního systému jsou výborné tepelněizolační vlastnosti, které bez problému s rezervou splňují nejnovější požadavky normy platné od ledna 2022.

Luděk Hořejší
HK DŘESTAV s.r.o.

Co zaujalo redaktorku v dřevostavbě

Spíž jako tajná místnost

Není pravidlem, že je v návrhu, a u typového domu zvláště, počítáno s potřebou samostatné spíže. Hana však, s ohledem na své sklony ke spíše praktickým a technickým řešením, myslela i na tuto místnost. Za povšimnutí ale stojí především to, jak ji do kuchyně integrovala. Na první pohled vidíte kuchyňské skříňky s vestavěnými spotřebiči. Až teprve když jednu skříň otevřete, zjistíte, že jde o průchod do tajné místnosti, kde je díky odvětrání stabilní klima, tma a zásoby „v bezpečí". Obejít se bez klasických dveří a koncipovat vstup do špajzky ve stejném designu, jaký mají kuchyňské skříňky, je vtipným řešením. V případě, že by bylo třeba někdy v budoucnu využít půdu, vešly by se právě sem ještě schody.

Foto: Martin Zeman

Souhra dekorací

Líbí se mi, že Hana začlenila i do kuchyně dekorativní prvek v podobě dřevem obložené osvětlené niky, jejíž měkké zlatožluté světlo akcentuje barvy doplňků a dekorací – polštáře, obrazy, květináče, případně svíčky či v zimě oheň v krbu – v navazujícím společenském prostoru. Podle bundy pověšené v zádveří soudím, že má Hana výše zmíněnou barvu v oblibě. Docela jistě však ví, že právě tento odstín se skvěle hodí pro ikonickou sestavu s šedou eminencí na pozadí tohoto interiéru.

Foto: Martin Zeman