Téměř stoletou roubenku si svépomocí zrekonstruoval a vdechl jí nový život

Markéta Kristová | Středa, 16. březen 2022 |

Buď mít chatu u potoka, nebo s výhledem na zalesněné kopce, takové požadavky měl Jiří na své budoucí víkendové sídlo. Téměř stoletá roubená chaloupka, kterou se mu společně s partou známých podařilo na začátku pandemie koronaviru kompletně zrekonstruovat, mu nakonec splnila obojí. Teď si tu společně s rodinou užívají klid, který jim okolní příroda nabízí.

V malebném údolí Těšínských Beskyd na pomezí sousedního Polska a Slovenska stojí na louce mezi kopci působivá roubenka s upravenou zahradou. Jak se však po krátkém rozhovoru s Jiřím dozvídám, před necelým rokem to tu takhle rozhodně nevypadalo. „Původně tady stála roubenka, kterou rekreačně využívali její bývalí majitelé. Nevedla k ní ani příjezdová cesta a napojení na inženýrské sítě tu také chybělo. To místo mě ale doslova pohltilo. Božský klid a pohled na okolní kopce a pastviny, ještě k tomu u pramene vody z místní studánky, to pro mě byl balzám na duši. Navíc to bylo pouhých 50 kilometrů od našeho domu, ve kterém bydlíme," svěřuje se se svými pocity Jiří, a je na něm vidět, že ho počáteční radost z místa neustále naplňuje.

Rekonstrukce je nevyhnutelná

Roubenku Jiří objevil na jaře roku 2020, kdy se zrovna kvůli počáteční pandemii koronaviru všechno uzavíralo. „Na první pohled se jevila jako taková pohádková chaloupka, kterou bude stačit jen vyklidit, vymalovat a trochu poupravit, ale ve chvíli, kdy jsme se podívali hlouběji do konstrukce, jsem musel přistoupit ke kompletní rekonstrukci. Váhal jsem, zda ji svěřit do rukou odborníků, ale neměli v té době kapacitu a já jsem nechtěl čekat. Rozhodl jsem se, že covidový čas využiji aktivně, a do rekonstrukce jsem se s partou známých řemeslníků pustil sám. A udělal jsem dobře. Během šesti měsíců jsme měli hotovo a mohli jsme tu tak bez problémů strávit covidovou zimu, kterou jsme si náramně užili. Je tedy pravda, že kompletní rozsah rekonstrukce svépomocí nám poněkud navýšil původně očekávaný rozpočet, ale i tak byly náklady s ohledem na to, co se děje dnes velmi racionální," vypráví s úsměvem Jiří.

Vzhledem k tomu, v jakém stavu roubenka byla, mě při pohledu na fotografie, které mi Jiří v průběhu rozhovoru ukazuje, napadla otázka, proč nezvolil raději demolici? „Ta varianta tu také byla, ale upřímně jsem doufal, že k ní nedojde. Přizval jsem si ke konzultaci odborníka, který staví masivní dřevostavby, a ten zhodnotil, že jsou základní konstrukční trámy v dobrém stavu," vysvětluje Jiří. Z roubenky tak zůstal skelet, který při vstupu dovnitř zachoval původní dojem z typicky staré chaloupky se sníženými stropy a útulnými světnicemi.

Hezké a praktické zároveň

Na první pohled upoutá pozornost fasáda, která je zajímavá nejen svou barvou, ale také provedením. „Původní roubený obklad byl v hodně špatném stavu, a tak jsem se po konzultaci s odborníkem rozhodl, že na něj dám dřevěný obklad ze smrkových desek, který jsem natřel platinovou barvou, aby dřevo působilo staře. Výsledek předčil mé očekávání."

Z neopracovaných smrkových prken je zhotoven i plot kolem zahrady, kterou si Jiří s manželkou zvelebovali společně. Do budoucna mají v plánu udělat ještě pískovcovou dlažbu kolem domu. Dalším výrazným prvkem jsou okna petrolejové barvy a plechově opláštěná střecha, která se pro místní podmínky zejména v zimě zdá být dobrou volbou.

„Od začátku jsem věděl, že tu chci mít falcovanou krytinu. Plechové opláštění jsem vybral především z praktických důvodů. Krytina je bezúdržbová, vypadá dobře a kuny proti ní nemají šanci," směje se Jiří. Barva oken má také svou funkci. „Studoval jsem ve starých knihách a dočetl jsem se, že tyrkysová barva na oknech odrazuje některý hmyz. Je pravda, že nám sem žádný nelétá, takže na tom asi něco bude."

Interiér si zachoval původního ducha

Jiří je naším věrným a dlouholetým čtenářem, proto nás velmi potěšilo zjištění, že mu byly i naše časopisy při návrhu interiéru potřebnou inspirací. „V časopise jsme listovali také v průběhu stavby naší první skeletové dřevostavby, ve které spokojeně bydlíme už jedenáct let," dodává Jiří. Interiér v roubence, kterému dominuje tyrkysová a šedá barva, je zařízen vkusně a moderně.

Dispozičně byl dům s drobnými úpravami zachován v původním uspořádání. Chodba umožňuje vstup do hlavní obytné místností, ve které rodina společně s přáteli tráví většinu času, hned naproti je malá praktická kuchyně, dále pak koupelna a technická místnost. Po strmých schodech nahoru se dostaneme do patra, ve kterém najdeme dětský pokoj, ložnici a toaletu. „Parádní je i náš opravený kamenný sklípek, ve kterém skladujeme víno. Jinak tu máme vše, co potřebujeme. Troufám si říct, že kdybychom se rozhodli, bylo by to tu vhodné i na trvalé bydlení, které v budoucnu nevylučujeme," pochvaluje si Jiří.

Technické parametry

• Zastavěná plocha přízemí: 62 m²
• Užitná plocha objektu: 100 m²
• Konstrukce: roubená dřevostavba z roku 1930
• Venkovní nátěr: Remmers HK Lasur – platin grau
• Vnitřní nátěry: klasická vnitřní výmalba v bílé barvě, část stěn stěrka Zero MagicTouch
• Vytápění: kombinace kamna na dřevo a elektrické sálavé konvektory Ecoflex
• Příprava a projekt: svépomocí, rekonstrukce svépomocí
• Realizace: 2020

obr.: Půdorysy. Zdroj: archiv majitele

Autor článku Mgr. Markéta Kristová

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 2 / 14
Líbil se Vám článek?104